Články

Grog

Rocková parta z Bohumína byla založena už v roce 1994. Její pátá řadová deska Mona Lisa ze Stodolní vyšla loni v červnu. Obsahuje patnáct skladeb a na své si v nich přijdou jak milovníci tvrdých rockových pecek, tak i pomalých balad. Pro její muziku jsou charakteristické bohaté aranže, hutné kytarové riffy, melodické refrény a šlapající rytmika. To vše je doplněno českými texty.

Jak probíhal váš první koncert?

Vzhledem k tomu, že to bylo už téměř před třiadvaceti lety, vzpomínky jsou mlhavé. Ale určitě to stálo už tenkrát za to, když nás to neodradilo a máme pořád chuť táhnout tuhle rockovou káru dál.

Hrajete pro radost, peníze, nebo kvůli holkám?

Samozřejmě kvůli těm holkám. Neznám muzikanta, který by to dělal kvůli něčemu jinému. Ale vážně, naštěstí nejsme existenčně závislí na množství odehraných koncertů, takže můžeme hrát opravdu jen to, co nás baví, a pro radost naši a našich fanoušků.

Kde vidíte svou kapelu za deset let?

Věříme, že stále na pódiích a ve studiu. A pokud nám to vydrží ještě dvanáct let, budeme se pomalu připravovat na krásnou narozeninovou párty už k pětatřicátému výročí. To už je přece důvod k pořádné oslavě.

Jaké jsou vaše plány na tento rok?

Letos chystáme natáčení videoklipu s legendou české klipové tvorby, režisérem a producentem Davidem Beránkem, jenž spolupracoval kromě špiček tuzemské hudební scény i s takovými jmény, jako jsou Bonfire, Wolf Hoffmann (Accept) nebo třeba Glenn Hughes (Deep Purple).

 

Recenze: Grog – Mona Lisa ze Stodolní
Česká republika/rock
Ragtime Records/ 55:18

Lahôdkovo znejúci piaty album od skupiny GROG z Bohumína je sympatický po všetkých stránkach. Vkusne spracovaný digipack, príjemne dráždivý námet s tajomným pozadím, výborný rock, dobré texty a kvalitná produkcia sú zárukou viac než skvelého hudobného zážitku (a svetového mieru). Ale vážne, z tohto albumu mám radosť, nech ukážem zakriveným pazúrom na ktorúkoľvek skladbu. Parádnu „Pod vlajkou z překrížených hnát“, drsne riffujúcu „Mona Lisa ze Stodolní“, rýchlu a šťavnatú hitovku s výstižnými textom „Příběh Panthera", či ľúbezný duet speváka Dalibora Halamíčka s Monikou Agrebi v skladbe „Dál mizím s tebou“. Vynikajúco znie napríklad predposledná, rytmická „Zubatá" a záverečná balada „Zůstal sám" je čistá nádhera, zakliata do jagavého krištáľu s magickými schopnosťami. Horúci grog v tekutom stave je najlepší v zime, ale tento GROG môžete ochutnávať po celý rok. Je skvelý!

ERIK NÁDUDVARI     4,5/5

 

Recenze: Grog – Mona Lisa ze Stodolní – 2016

Docela jsem byl zvědavý na tuhle rockovou partičku ze Severní Moravy. Již dříve jsem zaznamenal jejich předešlý počin Visalaje z roku 2008 a už tehdy mě mile překvapili. Co nám tedy přináší jejich novinka z loňského roku „Mona Lisa ze Stodolní“, která je již pátým řadovým albem této smečky? Na úvod se sluší říct, že muzikanti nejsou žádní nováčci, kapela se na rockové scéně pohybuje přes dvacet let, a na nahrávce je to znát. Už když se mi dostalo CD do ruky, zabalené v parádně graficky zpracovaném digipacku (ta nahá „Lisa“ na titulní fotografii fakt stojí za to a jistě potěší oko nejednoho rockera), bylo mi jasné, že tentokrát si kluci s albem opravdu vyhráli a neponechali nic náhodě. Vkládám tedy CD do přehrávače a oddávám se poslechu. Tajemné ponuré intro „Grogus ortni“ přechází v první vypalovačku „Pod vlajkou z překřížených hnát“ s chytlavým refrénem. Skvěle šlapající rytmika, přesně jak to mám rád. Je jasné, že bubeník Roman Horníček s basovým kytaristou Honzou Valuštíkem jsou sehraní borci, kteří si to náramně užívají.  Co mě mile překvapuje, je hodně dobrý, moderní zvuk nahrávky. Hledám, které studio toto „spáchalo“. V bookletu se dozvídám, že …nahráno ve studiu U Valdy. Neznám. Pátrám tedy na oficiálních stránkách kapely a zjišťuji, že se jedná o domácí studio basáka. Tak to tedy, kluci, klobouk dolů. Následuje klasická rocková „Dávno tě znám“, kterou si dovedu živě představit na koncertě Grogu, jak rozpaluje fanoušky. A už tady máme titulní „Mona Lisa ze Stodolní“. Krásně temný metalový kousek se zajímavým refrénem. Zpěvák Dalibor Halamíček fakt umí. Znám ho i z jiných projektů, kde se pokouší o angličtinu, ale jednoznačně doma je ve vodách českých textů a tam by měl i zůstat. Klidně by to mohl rozbalit ještě víc, potenciál na to určitě má. Dalším songem je svižný „Příběh Panthera“, začínající povedeným country intrem. Opět příjemná rocková pecka, tentokrát s vtipným textem. Jak se dozvídám z webu, text byl psán přímo na tělo Dalibora a s nadsázkou shrnuje jeho pestrý životní příběh. První balada na tomto albu je „Vzdávám se tvým rtům“ se zajímavým rytmem a kytarovýma vyhrávkama. Moc příjemná věc. Následuje úderná „Blanka“. Opět parádní kytarovka. „Zlatokopka“, to je zase crossover různých hudebních stylů, ale i tady má Grog posluchačům co říct. Vůbec se nenudím, v každé skladbě objevuju něco nového a to mě baví. A další perla. Duet s hostující zpěvačkou Monikou Agrebi „Dál mizím s tebou“ s výraznou klávesovou linkou se nese téměř na vlnách pop rocku, ale ani tady to není vůbec na škodu, spíše naopak. Už dlouho jsem neslyšet tak pestré album tuzemské rockové kapely. Ale jízda ještě nekončí. Další, přímočará šlapající skladba „Tak už máme, co jsme chtěli“ je zase rocková klasika, postupně gradující a zakončená zpěvným sborovým refrénem. Následuje tvrdší „Navždy ztracená“ valící se kupředu, podpořena hutnými kytarovými riffy sehraných a zkušených kytaristů Martina Sitka a Mirka Satory. Tišší a klidnější sloky kontrastují s výbušnými údernými refrény. Moc dobře se to poslouchá. Další balada a zase potenciální hitovka „Bloudím v tobě dál“. Tak to je klasický rockový slaďák, který by neměl chybět na žádném pořádném albu. Je mi jasné, že tuto pecku musí zamilovaní rockeři a rockerky zbožňovat a ani poměrně delší stopáž skladby jim určitě při vzájemném tulení nevadí. „Zubatá“ je nejsvižnější skladbou na tomto CD a text mě opravdu pobavil, hlavně pointa je fakt povedená. Autorem textu, stejně tak jako u většiny skladeb, je kytarista Martin a musím říct, že se nejedná o žádné laciné hospodské stupidity, kterých je bohužel v našich luzích a hájích poměrně dost, ale společně s bubeníkem Romanem (autorem 3 textů) vytvořili dílko vskutku podivuhodné. „Zubatá“ je důstojným zakončením tohoto zdařilého alba. Vlastně na CD najdeme ještě jeden song, bonus „Zůstal sám“. Jedná se o skladbu, kde je Dalibor doprovázen jen symfonickým orchestrem, takže se poměrně liší od předešlého rockového materiálu, a to je také asi důvod, proč kluci tento song přiřadili jako bonus. Nicméně se nejedná o žádný podřadný track. Pěkně vytvořená aranž, hezké vokály. Je pravda, že na můj vkus už je tento slaďák trošku přeslazený, ale dovedu si jej klidně představit ve vysílání komerčních rádií, kde by určitě, pokud přímo nevynikl tak určitě nezapadl. CD dohrálo a fakt mě dostalo. Poslechl jsem ho od začátku až do konce a ani jednou jsem neměl potřebu něco přeskakovat, natož vypnout. A už teď vím, že nezůstane jen u jednoho poslechu. Tahle parta si to vskutku zaslouží. Na výborném výsledku se určitě podíleli i přizvaní hosté, kytarista Andonis Civopulos, již zmiňovaná Monika Agrebi a zpěvačky Veronika Horníčková a Michaela Prchalová, klávesista Petr Bodnár a houslista Libor Sitek, který si střihl i foukací harmoniku v nejkratším tracku alba. Pokud ve své sbírce toto parádní CD „Mona Lisa ze Stodolní“ od kapely Grog ještě nemáte, je nejvyšší čas toto napravit. Opravdu nebudete litovat. A pokud se o kapele chcete dozvědět něco víc, doporučuji jejich web www.grog.cz. A já si jdu dát repete s Monou Lisou…

Petr Dittrich

 

Určitě toho máme spoustu před sebou

Jmenují se GROG a už dvaadvacet let hrají poctivý rock. Loni vydali velmi dobře přijatou desku „Mona Lisa ze Stodolní" a letos na ni navážou dalšími profesními skutky, které se po takovém výkonu sluší udělat. Na otázky odpověděl kytarista Martin Sitek.

Vznik: 1994
Místo: Bohumín
Styl: rock
Zajímavost: Kapela si neklade nízké cíle.


Hrajete již dvaadvacet let. Stáli jste někdy na pokraji rozpadu?

Nejtěžší okamžiky pro kapelu jsou vždycky ty, když ji opustí některý z muzikantů. Ať už odejde sám, nebo mu zdravotní stav nedovolí pokračovat, případně se v kapele tak pohádají, že už nikdo nechce s tím druhým dál hrát. Pamatuji si, jak náš první bubeník odešel kvůli problémům se sluchem. Současný bubeník zase prodělal nespočet operací po dvou vážných dopravních nehodách, kdy jsme nevěděli, zda bude vůbec chodit, natož bubnovat. Vzpomínám si, jak jsme museli přerušit nahrávání alba „Visalaje", protože basový kytarista byl nucen ze zdravotních důvodů ukončit působení v kapele a následně odešel i druhý kytarista. Album jsme nakonec realizovali pouze ve třech za podpory hostů. Vždy jsme se ale s nastalou situací vypořádali, protože touha dělat muziku a pokračovat byla vždy silnější.

Kdy jste naopak cítili, že GROG je vnejlepši formě a nejvíc se mu dařilo?

Právě nyní. Loni jsme vydali úspěšné album „Mona Lisa ze Stodolní", odehráli jsme řadu krásných koncertů, objevily se velmi pochvalné recenze na nové CD v hudebních časopisech i na hudebních portálech, máme kladné ohlasy od našich fanoušků i ze zahraničí, písně z alba se hrají v rádiích v celé republice. Teď spolu zrovna děláme rozhovor do parádního rockového časopisu a letos se také chystáme točit klip... A určitě toho máme ještě spoustu před sebou.

Zmínil jsi vaše páté album „Mona Lisa ze Stodolní". Které skladby na něm považujete za klíčové a proč?

Samozřejmě máme rádi všechny, jsou přece naše. Pokud bych ale měl vybrat stěžejní, určitě by se mezi nimi objevila titulní „Mona Lisa ze Stodolní", asi nejtvrdší skladba alba, a rychlá pecka „Zubatá", která si v současnosti vede velmi dobře v různých hitparádách. Z těch pomalejších bych určitě doporučil duet „Dál mizím s tebou" nebo mou oblíbenou baladu „Vzdávám se tvým rtům".

Jak vznikl název GROG?

Když jsme se na jaře 1994 rozhodli založit kapelu, samozřejmě jsme začali poměrně brzo diskutovat o jejím názvu. Každý si doma připravil seznam preferovaných názvů, někteří přinesli i několik popsaných stránek, a o nich jsme pak ve zkušebně vášnivě debatovali. Přeloženo do normální řeči - pořádně jsme se hádali, každý se snažil za každou cenu prosadit něco ze svého seznamu. To víš, název kapely je rozhodnutí na celý život. Nakonec jsme se kupodivu všichni shodli na názvu GROG, který měl na seznamu bývalý bubeník. Už s námi sice pěknou řádku let nehraje, ale zůstal nám po něm aspoň název. A jeho mladší brácha je současný basový kytarista kapely.

DISKOGRAFIE:
1997 Vlezte mi na záda
1999 Maso z telat
2001 Nezvěstná (EP)
2004 Roky jdou...
2007 Ego (SP)
2008 Visalaje
2016 Mona Lisa ze Stodolní

SESTAVA:
Dalibor „Panther" Halamíček - zpěv
Martin Sitek - kytary, zpěv
Miroslav Satora - kytary, zpěv
Jan„Valda" Valuštik - basová kytara, zpěv
Roman „Malvín" Horníček - bicí, zpěv 

Jaroslav Špulák

 

GROG - Mona Lisa ze Stodolní
Vlastní náklad - 55:17


Jméno bohumínských GROG není rockovému fanouškovi neznámé. Jak by ne, vždyť kapela osobě dala vědět ještě za komanče, byť plnohodnotný debut vydala ažv roce 1997. Od debutu „Vlezte mi na záda" po aktuální album „Mona Lisa ze Stodolní" udělali GROG hned několik obřích kroků a ten největší tkví asi v muzice. Ne že by se nějak odcizili svým rockovým kořenům, ale dnes je jejich hudba sice postavena na přímočarých refrénech, ale skrývá v sobě fígly, které nenechají posluchače „vypnout". Po intru „Grogus Ortni" přichází první pecka „Pod vlajkou z překřížených hnát", což je vypalovačka non plus ultra se skvěle hitovým refrénem. Následující „Dávno tě znám" sahá k jižanskému rocku, a to vůbec ne špatně. Kupodivu ani pomalá „Vzdávám se tvým rtům" není nikterak ukňouraná, zkrátka ploužák, jak má být. „Zlatokopka" míří už do vod vysloveně moderně pojatého rocku, tady se dokonce pohybujeme až na hranicích crossoveru! „Dál mizím s tebou" je povedeným duetem Dalibora „Panthera" Halamíčka s Monikou Agrebi. Ale asi největší hitové ambice má poslední (před bonusovou „Zůstal sám") „Zubatá", ostatně ta reprezentuje album v médiích nakloněných rockové muzice. Baví především kytarové linky. GROG neobjevují Ameriku, ale hrají si to své s nadhledem starých bardů, kterým není cizí ani nějaká ta blbůstka. Tahle deska se příjemně poslouchá. A v digipackovém vydání navíc dobře vypadá.

Jan Sedlák *****

 

Počkali si, až zase budou v plné síle

Po dvaadvaceti letech existence vydala loni v červnu bohumínská rocková skupina GROG album „Mona Lisa ze Stodolní“. Je páté řadové v její diskografii, a byť by se mohlo zdát, že tahle parta už jen tak něčím nepřekvapí, opak je pravdou. Kolekce zní směle, energicky a ukazuje, jak přirozený talent mají severomoravští muzikanti pro melodickou linku. „Deska vyšla osm let po předcházející. V mezičase jsme sice skládali nové písně, ale také jsme řešili personální a trochu i zdravotní problémy. Předešlé album Visalaje jsme totiž dělali pouze ve třech, s hosty. To jsme ale nechtěli opakovat, a tak jsme si počkali na čas, kdy bude kapela zase kompletní,“ konstatuje kytarista Martin Sitek. Za poklidným tempem v přípravě alba hledejme i to, že členové kapely se hudbou neživí. Všichni mají svou práci, rodiny a také koníčky. Nadšení jim ale při přípravě nahrávky nechybělo. „Samozřejmě nás všechny hudba nesmírně baví. Navíc jsou v kapele kluci, kteří se na minulé nahrávce autorsky nepodíleli. Každý z nás poslouchá trochu jinou muziku, takže když jsme své hudební pocity společně dávali do písní, vytvářeli jsme jakousi rockovou směs. Ve srovnání s předešlou deskou je tato pestřejší. Pořád je to ale rocková muzika tak, jak ji dělá kapela GROG,“ vysvětluje Sitek. Ohlasy na album jsou pozitivní, Sitek dokonce tvrdí, že se zatím nesetkal s odsudkem, ať už jde o odborné recenze, hlasy fanoušků i ohlasy ze zahraničí. „Někdy nám píší lidé zvenku, že sice nerozumějí textům, ale hudba je super,“ usmívá se. Kromě něho v kapele GROG jsou zpěvák Dalibor „Panther“ Halamíček, kytarista Miroslav Satora, baskytarista Jan „Valda“ Valuštík a bubeník Roman „Malvin“ Horníček.

Jaroslav Špulák

 

Grog vydává nové album „Mona Lisa ze Stodolní“

Grog – rocková smečka ze severní Moravy vydala před nedávnem již své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“. CD obsahuje 15 tracků a na své si přijdou jak milovníci tvrdých rockových pecek, tak i pomalých balad. Muzikanti nejsou žádní nováčci, na rockové scéně se pohybují již 22 let a na výsledném zvuku je to znát. Bohaté aranže, hutné kytarové rify, melodické refrény, ale hlavně parádně šlapající rytmika. To vše doplněno o kvalitní české texty. Za zmínku stojí i zajímaví hosté, mimo jiné zpěvačka Monika Agrebi a kytarová legenda Andonis Civopulos, který s kapelou již spolupracoval na předešlém albu „Visalaje“. CD je zabaleno v exkluzivně graficky zpracovaném digipacku obsahujícím booklet s kompletními texty všech songů, což jistě potěší srdce nejednoho rockera. Kapela v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí). Nenechejte si ujít pořádnou porci kvalitního, našlápnutého rocku. Další informace najdete na oficiálním webu kapely www.grog.cz.

MONA LISA ZE STODOLNÍ (seznam skladeb): Grogus ortni, Pod vlajkou z překřížených hnát, Dávno tě znám, Mona Lisa ze Stodolní, 555, Příběh Panthera, Vzdávám se tvým rtům, Blanka, Zlatokopka, Dál mizím s tebou, Tak už máme, co jsme chtěli, Navždy ztracená, Bloudím v tobě dál, Zubatá, Zůstal sám (bonus track)

Petr Dittrich

 

Grog – Mona Lisa ze Stodolní

Grog je rocková partička z Bohumína a loni o sobě dala vědět počinem nového CD, které je již pátým řadovým albem na jejich kontě. Historie téhlé kapely šahá do let 90.

Asi jako každýho, se mi okamžitě vybaví zlatavý hřejivý mok s rumem. Účinek je aspoň u mne v podstatě stejný, hned první věc po intru, Pod vlajkou z překřižených hnát, mě krásně rozehřívá. Libí se melodický nakažlivý refrén, který si v duchu pobrukuju, osobitý a charizmatický zpěv... přesně tahle barva se mi líbí a dokážu si představit, jak to žije při LIVE vystopení GROGu. Kapela má tah! Dávno Tě znám, na CD track č.3, mě oslovuje, pěkný kytarový intro...celá věc se hezký rozehrává a šlape, chytlavý refrén, pěkná aranž, to mi dnes u spousty kapel chybí! Grog umí opravdu nejen rozehřát! Z kapely je cítit vyhranost, napadité kytarové riffy...pěkně to sedí, vrací mě to do 80-90 let. Musím uznat, že mne CD mile překvapilo. Líbí se mi tenhle melodickej a poctivej Hardrock a jsem rád, že jsem kapelu tímto počinem objevil! Celé CD jsem zhlt jedním dechem, jako bych kapelu znal odjakživa! Chválím pány muzikanty do Bohumína. Doporučuji CD poslechnout a věřím, že se zalíbí jako mě! CD je povedené a šlape jak švýcarský hodinky, je z něj cítít energie, šlape jak motor. Pozadu nezůstávaj ani povedené baladicky laděné Bloudím v Tobě dál či bonusové Zůstal sám... Za zmínku stojí, že si s kapelou na CD zahrál kytarový velikán Andonis Civopulos a zazpívala Monika Agrebi. Škoda (pro mě), že je kapela ze severní Moravy, rád bych si došel na živý vystopupení! Přeji kapele ještě hodně podařených a plodných alb do budoucnosti.

Carlos Sanchez

 

GROG V plné síle

Po dvaadvaceti letech existence vydala loni v červnu bohumínská rocková skupina GROG album „Mona Lisa ze Stodolní". Je páté řadové v její diskografii, a byť by se mohlo zdát, že tahle parta už jen tak něčím nepřekvapí, opak je pravdou. Kolekce zní směle, energicky a ukazuje, jak přirozený talent mají severomoravští muzikanti pro melodickou linku. „Deska vyšla osm let po předcházející. V mezičase jsme sice skládali nové písně, ale také jsme řešili personální a trochu i zdravotní problémy. Předešlé album "Visalaje" jsme totiž dělali pouze ve třech, s hosty. To jsme ale nechtěli opakovat, a tak jsme si počkali na čas, kdy bude kapela zase kompletní," konstatuje kytarista Martin Sitek. Za poklidným tempem v přípravě alba hledejme i to, že členové kapely se hudbou neživí. Všichni mají svou práci, rodiny a také koníčky. Nadšení jim ale při přípravě nahrávky nechybělo. „Samozřejmě nás všechny hudba nesmírně baví. Navíc jsou v kapele kluci, kteří se na minulé nahrávce autorsky nepodíleli. Každý z nás poslouchá trochu jinou muziku, takže když jsme své hudební pocity společně dávali do písní, vytvářeli jsme jakousi rockovou směs. Ve srovnání s předešlou deskou je tato pestřejší. Pořád je to ale rocková muzika tak, jak ji dělá kapela GROG," vysvětluje Sitek. Ohlasy na album jsou pozitivní, Sitek dokonce tvrdí, že se zatím nesetkal s odsudkem, ať už jde o odborné recenze, hlasy fanoušků i ohlasy ze zahraničí. „Někdy nám píší lidé zvenku, že sice nerozumějí textům, ale hudba je super," usmívá se. Kromě něho v kapele GROG jsou zpěvák Dalibor„Panther" Halamíček, kytarista Miroslav Satora, baskytarista Jan„Valda" Valuštík a bubeník Roman „Malvín" Horníček.

Jaroslav Špulák

 

GROG, rocková smečka ze severní Moravy, vydala před nedávnem již své páté řadové album "Mona Lisa ze Stodolní". CD obsahuje 15 tracků a na své si přijdou jak milovníci tvrdých rockových pecek, tak i pomalých balad. Muzikanti nejsou žádní nováčci, na rockové scéně se pohybují již 22 let a na výsledném zvuku je to znát. Bohaté aranže, hutné kytarové rify, melodické refrény, ale hlavně parádně šlapající rytmika. To vše doplněno o kvalitní české texty. Za zmínku stojí i zajímaví hosté, mimo jiné zpěvačka Monika Agrebi a kytarová legenda Andonis Civopulos, který s kapelou již spolupracoval na předešlém albu "Visalaje". CD je zabaleno v exkluzivně graficky zpracovaném digipacku obsahujícím booklet s kompletními texty všech songů, což jistě potěší srdce nejednoho rockera. Kapela v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí). Další informace najdete na oficiálním webu kapely www.grog.cz.

 

GROG je nejen název vcelku chutného alkoholického nápoje, ale především pak bohumínské rockové kapely, která na domácí scéně působí již více než 20 let, konkrétně potom od roku 1994. Na svém kontě má jednak spoustu koncertů, ale taky 5 studiových alb, z nichž to poslední, nazvané „Mona Lisa ze Stodolní“ vyšlo koncem loňského roku a právě ono bude důležitým námětem tohoto článku. Pokud vám samotný název skupiny nic neříká, tak především fanouškům melodického metalu bude jistě známé jméno zpěváka Dalibora „Panthera“ Halamíčka (ex – SALAMANDRA, souběžně působí i v kapele MORAVIUS), který v GROGU s několika kratšími, či delšími přestávkami funguje již od roku 1995. A určitě se sluší dodat, že jediným původním členem, kterého v současném složení najdeme, je kytarista, doprovodný zpěvák, skladatel a textař Martin Sitek, jenž je v podstatě rovněž jedním z hlavních poznávacích znamení téhle party. Aktuální CD vydal GROG po dlouhých osmi letech od své předchozí desky „Visalaje“, což je na jednu stranu docela dlouhá pauza, na stranu druhou je to ale vlastně v rámci trendu posledních cca dvou desetiletí, kdy se vzhledem k nízké prodejnosti nosičů odstupy mezi jednotlivými deskami nejen domácích, ale i zahraničních skupin většinou neustále prodlužují, docela běžná věc. A jako by se kapela snažila to dlouhé čekání svým fandům vynahradit, představuje na novém albu včetně intra „Grogus Ortni“ a dalšího, zhruba stejně dlouhého předělu „555“, který v podstatě uvozuje následující song „Příběh Panthera“, hned 15 skladeb, blížících se v souhrnné délce takřka k 60 minutám muziky. V tomto množství najdeme například písně pohybující se někde na pomezí hard 'n' heavy, namátkou uvedu dvojku „Pod vlajkou z překřížených hnát“, titulní „Mona Lisa ze Stodolní“ nebo předposlední věc „Zubatá“, které představují tu nejtvrdší tvář GROGU, jenž je pro mě osobně i tou nejzajímavější. Dále jsou zde svižnější vály v jemnějším rockovém duchu, jako je již zmíněný „Příběh Panthera“ nebo trojka „Dávno tě znám“. Pochopitelně, že nemůže chybět ani několik opravdu hodně kvalitních balad, jmenovat můžu písně „Vzdávám se tvým rtům“, „Bloudím v tobě dál“, „Zůstat sám“ a popem líznutý duet Dalibora se zpěvačkou Monikou Agrebi nazvaný „Dál mizím s tebou“, který patří vůbec k tomu nejlepšímu, co CD přináší. Hodně jsem byl zvědavý na Pantherův zpěv, protože jsem ho byl zvyklý slýchávát pouze v hudebně docela odlišných, na začátku článku už uvedených, seskupeních, navíc co si pamatuju, tak vždycky pouze v angličtině. Ale musím říct, že Dalibor ukázal, že si dokáže hravě poradit i s jinou muzikou, než je speed nebo power metal a ani náš rodný jazyk mu nedělá vůbec žádný problém. Na albu se vyjma kapely samotné objevilo i několik hostů, z nichž mezi nejznámější jména jistě patří kytarista Andonis Civopulos nebo už zmíněná zpěvačka Monika Agrebi, svým vokálem dále přispěly i Veronika Horníčková a Michaela Prchalová, housle a foukací harmoniku obstaral Libor Sitek, klávesy pak Petr Bodnár. Kompletní CD se nahrávalo ve studiu U Valdy, veškeré práce kolem výsledné zvukové stopy si vzali na starost basák Jan Valuštík a kytarista Martin Sitek, který je zároveň i autorem graficky velmi hezky zpracovaného třípanelového digipacku s bookletem, ve kterém nalezneme veškeré texty a další důležité informace týkající se samotné kapely a vzniku alba. Malou výtku mám pouze k fotkám, respektive k tomu, že si bubeník Roman mohl na sebe vzít místo kraťasů džíny, aby ladil se zbytkem skupiny. Samozřejmě, že je to pouze maličkost, ale nemůžu si pomoct, když se na foto podívám, tak to prostě a jednoduše bije do očí. (úsměv) Ve výsledku je „Mona Lisa ze Stodolní“ deskou, která by určitě mohla zaujmout fanoušky melodické rockové muziky i mimo domovský region kapely.

Seznam skladeb:
Grogus Ortni
Pod vlajkou z překřížených hnát
Dávno tě znám
Mona Lisa ze Stodolní
555
Příběh Panthera
Vzdávám se tvým rtům
Blanka
Zlatokopka
Dál mizím s tebou
Tak už máme, co jsme chtěli
Navždy ztracená
Bloudím v tobě dál
Zubatá
Zůstal sám (bonus)

Čas: 55:18

Sestava:
Dalibor „Panther“ Halamíček – zpěv
Martin Sitek – kytary, zpěv
Miroslav Satora – kytary, zpěv
Jan „Valda“ Valuštík – baskytara, zpěv
Roman „Malvin“ Horníček – bicí, zpěv

Hosté:
Andonis Civopulos – kytary
Monika Agrebi – zpěv (10)
Veronika Horníčková – zpěv (2, 11)
Michaela Prchalová – zpěv (11, 13, 15)
Petr Bodnár – klávesy (15)
Libor Sitek – housle (13, 15), foukací harmonika (5)

Mikael

 

Rocková kapela Grog z Bohumína se na hudební scéně pohybuje už nějaký ten pátek. Nedávno vydali páté řadové album "Mona Lisa ze Stodolní" a tak jsme si o něm popovídali (a nejen o něm)... Za kapelu odpovídal Martin Sitek.

S kapelou jste vloni vydali páté řadové album "Mona Lisa ze Stodolní". Kdy a kde bylo pokřtěno? Jak křest probíhal?

Album jsme křtili v našem „rodném“ městě Bohumíně. Máme zde spoustu věrných fanoušků, kteří nás již 22 let podporují a tak jsme křest ani nemohli udělat jinde. Křtili jsme v rámci našeho koncertu na Bohumínských pivních slavnostech 13. srpna 2016. Pivní slavnosti v Bohumíně jsou tradiční akce, která je každoročně navštěvovaná několika tisíci posluchači, čepují se stovky různých druhů piv, takže parádní atmosféra, ideální pro takovou významnou událost, jakou je křest rockového CD. Navíc byl tento datum pro nás symbolický, protože přesně na den před 22 lety kousek odsud Grog odehrál úplně první veřejné vystoupení. Krásně se vzpomínalo. Kmotry jsme měli dva. Rockovou zpěvačku Moniku Agrebi a kytaristu Andonise Civopulose. Nebyla to náhoda, že jsme si vybrali právě tyto muzikanty. Oba hostují na našem novém albu. Andonis se ujal některých kytarových partů a Monika si zazpívala duet „Dál mizím s tebou“ společně s Daliborem. Mám radost z toho, že se nám podařilo oba dostat na náš křest i přes jejich značné pracovní vytížení. Do posledního okamžiku jsme nevěděli, zda se jim podaří dorazit, takže my už jsme hráli náš koncertní set a teprve až jsem asi při čtvrté skladbě zahlédl pod pódiem Moniku a Andonise, ulevilo se mi, že to asi fakt klapne. Perfektní bylo, že nejen že nám pokřtili naše CD, ale Monika s Daliborem zazpívali svůj duet a Andonis si s námi střihl šest našich songů. Takže posluchači měli jedinečnou příležitost vidět tuto kytarovou legendu společně s Grogem na jednom pódiu. Parádně jsme si to užili, a to hlavně díky našim fanouškům, kteří vytvořili nezapomenutelnou atmosféru.

Jak se albu vede? Jaké jsou ohlasy lidí na toto CD?

Co se týká ohlasů na CD, tak jsem ještě nezaznamenal negativní reakci. Mám radost z toho, že se objevily velmi pochvalné recenze na naše nové CD v hudebních časopisech a na hudebních portálech, máme kladné ohlasy od našich fanoušků i ze zahraničí. Album je pestré, takže každý si tam najde tu svou oblíbenou skladbu. Jediný, od koho jsem slyšel kritiku, jsou muzikanti z kapely, ale tak je to vždycky. Něco natočíš a vydáš a už víš, jak bys to teď udělal jinak a líp. To tě posouvá dál.

Jak byste toto album lidem představili? Tedy těm, kteří ještě neměli možnost ho slyšet?

Je to každopádně naše nejnovější album, takže jak se vždy s oblibou říká, je to to nejlepší, co jsme kdy natočili. Ale vážně, snažili jsme se, aby znělo moderně a bylo pestré. Vzhledem k tomu, že se na albu hudebně podíleli všichni kluci z kapely, tak věřím, že se nám to podařilo. Každý posloucháme trošku jinou muziku, a když jsme dali dohromady všechny tyto vlivy, vznikla zajímavá rocková směs. Každopádně je to ale pořád Grog, takže fanoušci, kterým se naše muzika líbí, nebudou určitě zklamaní. Na albu najdou posluchači 15 tracků (abych byl přesný, 2 z toho jsou intra skladeb, takže 13 poctivých songů) a samozřejmě všechny písničky jsou novinky a vlastní autorská tvorba s českými texty. Jsou tam jak tvrdé našlapané pecky, tak i rockové balady. Zmínil jsem už duet Dalibora s Monikou Agrebi a hostování kytarové legendy Andonise Civopulose, takže se mají posluchači na co těšit. Poslední skladbu jsme přidali jako bonus, a to z toho důvodu, že žánrově se poměrně liší od našeho rockového stylu, zazní v ní symfonický orchestr. Věříme ale, že si každý posluchač najde na albu tu svou oblíbenou píseň.

Jak vznikaly skladby na toto album?

Fanoušci si museli počkat na toto nové CD dlouhých 8 let. Nové songy a texty vznikaly postupně v průběhu několika let. V tomto období jsme řešili personální otázky v kapele, potýkali jsme se se značným pracovním vytížením některých členů, objevili se i nějaké zdravotní problémy, a my jsme nechtěli začít s nahráváním dříve, dokud nebude jasná a ustálená kompletní sestava kapely. Jak už jsem říkal, tentokrát jsme hudbu dělali společně všichni v kapele a ten vliv každého z nás je tam znát. Vždycky někdo přinesl nějaký motiv, a pokud se ostatním líbil, rozpracovali jsme ho společně do finální podoby. Pokud ne, dál jsme se tím nezabývali. Texty potom vznikaly už na hotovou muziku. Většinu jsem napsal sám, tři přinesl bubeník Roman a poslední skladba na albu, bonusová, je celá, hudba i text, zpěváka Dalibora.

Kdy a kde se album "Mona Lisa ze Stodolní" nahrávalo? Jak jste si toto nahrávání užili?

Album bylo nahráváno, mícháno i mastrováno ve studiu „U Valdy“ (už jsme tam nahrávali naše dvě předešlá alba). Jak už název napovídá, jedná se o domácí studio našeho basáka a těší mě, že máme pozitivní ohlasy na to, jak dobře album zní. Samozřejmě, že jsme taky uvažovali, že bychom šli nahrávat a mastrovat do nějakého profi studia. Ale musím říct, že jsem v poslední době slyšel několik nahrávek českých kapel z regionu, kteří si zaplatili profesionální studio, a byl jsem nemile překvapen, jak hrozný zvuk se dá udělat, když nepatříš zrovna ke špičce v republice a studio tě bere jen jako jednoho z dlouhé řady zákazníků. Takže jsem rád, že jsme se nakonec rozhodli opět pro naše studio „U Valdy“. Navíc je tam výhoda, že se můžeme do studia zavřít, zrovna když máme náladu, a můžeme tam sedět, jak dlouho chceme, dokud nás to baví. Prostě parádní domácí atmosféra, žádný stres. Nevím, zda si to stejně užívali i sousedi v okolních domech, ale nikdo si neztěžoval, takže asi v pohodě. Dnes se všichni ohání, jaké mají studiové vybavení, značkový pult, špičkové efekty, vyladěnou akustiku, ale ono je to nakonec stejně jen o tom zvukaři a jeho uších. A Honza „Valda“ je na toto, dle mého názoru, výborný. Rád s ním dělám a myslím, že se výborně doplňujeme. A ani jsme se moc nehádali. Samozřejmě, že atmosféra ve studiu byla někdy hodně napjatá, dnes už bychom zase něco udělali asi jinak, ale tak to má být. Takže už se těším, až se zase do nějakého nahrávání vrhneme.

Jak se deska prodává?

Upřímně jsem překvapen, jak velký zájem mezi fanoušky o toto CD je. To, co se u předešlého alba „Visalaje“ prodávalo dva roky, bylo u „Mony Lisy ze Stodolní“ za tři měsíce po vydání pryč. Pokud to tak půjde dál, budeme muset udělat reedici. A velký zájem je i o kolekci triček a mikin, které jsme u příležitosti vydání alba nechali vyrobit. Vše je možno objednat na našich stránkách http://www.grog.cz/obchod.html.

Plánujete k některé ze skladeb také udělat klip?

Když už je teď CD na světě, chtěli bychom samozřejmě s nějakým klipem vyrukovat. Zrovna teď v kapele probíhají bouřlivé diskuze, na kterou skladbu by to mělo být. Kluci by chtěli tak nejlépe na všechny, ale obávám se, že nám na to nevyjde finanční rozpočet. Do té doby se ale na našem webu určitě objeví nějaká další videa z našeho srpnového koncertu a křtu. Zatím tam je možné z nového CD shlédnout songy „Mona Lisa ze Stodolní“ a „Dál mizím s tebou“ právě i za účasti hostů Andonise Civopulose a Moniky Agrebi, takže kdo nedorazil, může aspoň mrknout, jaká parádní atmosféra na koncertě panovala.

Jedete/jeli jste k desce také nějaké speciální turné nebo speciální koncerty?

Nic konkrétního neplánujeme, ale na všech našich koncertech většinu skladeb z nového CD hrajeme, takže fanoušci nejsou o nic ošizeni. Předběžně máme už nějaké termíny na tento rok domluvené, a pokud přijde další zajímavá nabídka, rádi zahrajeme. Hudbou se neživíme, takže si naštěstí můžeme vybrat takový koncert, který si užijeme, kde o naši muziku fanoušci i pořadatelé stojí.

Kde máte internetové stránky a co na nich mohou internetoví brouzdalové najít?

Nejvíc informací o kapele je možné najít na našem oficiálním webu www.grog.cz. Fanoušci tam kromě aktuálních novinek a termínů vystoupení najdou celou historii kapely, kdo všechno v kapele v minulosti působil, současné členy, jejich nástrojové vybavení, naši kompletní diskografii včetně songů, textů i videí, fotky za celou dobu naší kariéry, články o kapele a rozhovory, kontakt na kapelu, kde je možné objednat jak naše CD, tak i propagační materiály. Takže určitě fajn čtení na dlouhé zimní večery. Zároveň jsou zde odkazy na naše další portály, na kterých také aktivně komunikujeme, jako je Facebook, Bandzone, Twitter, Reverbnation nebo na náš YouTube kanál.

Jaké máte pro letošní rok plány? Na co se jako kapela letos těšíte?

Jak už jsem se zmínil, rádi bychom natočili nějaký ten video klip a presentovali ho na hudebních televizních kanálech. Určitě chceme představit naše songy co nejširšímu okruhu posluchačů a hlavně hrát pro naše fanoušky. Proto to vlastně děláme. Bez podpory našich věrných fans by to nemělo smysl. A je fajn, že se objevují stále noví a to i mezi mladšími ročníky. Takže nám roste nová generace fanoušků (a mladých fanynek, což je pro stárnoucího rockera vždycky potěšující).

Co byste vzkázali našim čtenářům?

Chtěl bych všem čtenářům a jejich blízkým popřát za kapelu Grog pohodový rok 2017. A těm, kteří ještě neměli možnost se s naší tvorbou setkat, ať si najdou chvilku čas a mrknou na náš web, možná právě tam najdou tu svou oblíbenou muziku. A našim věrným fanouškům bych chtěl vzkázat, aby nám i nadále zachovali svou přízeň. Moc si toho vážíme.

David havlíček

 

Grog vydává nové album „Mona Lisa ze Stodolní“

Grog, rocková parta ze severní Moravy přináší letos již své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“. CD obsahuje 15 tracků a na své si přijdou jak milovníci tvrdých rockových pecek, tak i pomalých balad. Muzikanti nejsou žádní nováčci, na rockové scéně se pohybují již 22 let a na výsledném zvuku je to znát. Bohaté aranže, hutné kytarové rify, melodické refrény, ale hlavně parádně šlapající rytmika. To vše doplněno o kvalitní české texty, což v dnešní době nebývá pravidlem. Za zmínku stojí, že se na albu rovněž podíleli zajímaví hosté, mimo jiné zpěvačka Monika Agrebi a kytarista Andonis Civopulos, který s kapelou již spolupracoval na předešlém albu „Visalaje“. CD je zabaleno v exkluzivně graficky zpracovaném digipacku obsahujícím booklet s kompletními texty všech songů, což jistě potěší. Kapela v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí).

Další informace najdete na oficiálním webu kapely www.grog.cz.

Johan

 

Grog vydává nové album „Mona Lisa ze Stodolní“

Grog - rocková smečka z Bohumína, vydává letos již své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“. CD, které je zabaleno v parádním digipacku (obsahujícím i dvanáctistránkový booklet s texty a fotografiemi skupiny), obsahuje 15 původních songů výhradně s českými texty. Hudebně se pod album podepsala celá kapela, která v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí). Album „Mona Lisa ze Stodolní“ hudebně navazuje na předchozí osvědčená alba. Posluchači se mohou těšit na tvrdé rockové pecky jako například „Mona Lisa ze Stodolní“ a „Zubatá“, i na jemné romantické rockové balady „Vzdávám se tvým rtům“ nebo „Bloudím v tobě dál“. Autory textů jsou převážně kytarista Martin Sitek a bubeník Roman „Malvin“ Horníček. Na albu se podíleli mimo jiné i exkluzivní hosté, rocková zpěvačka Monika Agrebi a kytarový mág Andonis Civopulos.

Nenechejte si ujít pořádnou porci kvalitního, našlápnutého rocku ze severní Moravy. Další informace najdete na oficiálním webu kapely www.grog.cz.

MONA LISA ZE STODOLNÍ (skladby): Grogus ortni, Pod vlajkou z překřížených hnát, Dávno tě znám, Mona Lisa ze Stodolní, 555, Příběh Panthera, Vzdávám se tvým rtům, Blanka, Zlatokopka, Dál mizím s tebou, Tak už máme, co jsme chtěli, Navždy ztracená, Bloudím v tobě dál, Zubatá, Zůstal sám (bonus track)

 

Grog: Nepotřebujeme se hnát za každovečerním hraním

Kde jsou ty časy, kdy se v půli devadesátých let objevilo v blízké vesnici na jednom z plakátů u autobusové zastávky logo kapely GROG. Teď je tady poslední měsíc roku 2016, heavy rockový Grog stále žije a vydává svou pátou desku "Mona Lisa ze Stodolní". Martin Sitek, který na otázky odpovídá, je kytarista, zpěvák i zakládající člen kapely.

Grog už existuje hezkou řádku let, pojďme tedy úvodem trochu do historie. Byla tvorba kapely "odjakživa" postavená na vlastní tvorbě, nebo jste spíše začínali jako klasická "zábavovka"?

Začínali jsme samozřejmě na hitech našich idolů, a i když už dnes máme pěknou řádku vlastních songů, nebráníme se si někdy střihnout nějakou tu známou pecku od tuzemských nebo zahraničních hvězd. Upřímně, oni to mají posluchači rádi, když hraješ skladby, které znají. Když jsme začínali, tak jsme pochopitelně neměli žádné známé vlastní songy. Poměrně brzy jsme se ale s chutí vrhli na autorskou tvorbu. Která byla úplně ta první vlastní skladba Grogu, si už nepamatuju, ale první čtyři jsme v amatérských podmínkách natočili už v prosinci 1994, což bylo v tomtéž roce, kdy jsme Grog založili, takže hrát jsme je začali hned od následujícího roku. Muziku jsme dělali všichni společně a texty jsem napsal tehdy já. Chtěli jsme vždycky dělat vlastní songy, já jsem měl už zkušenost z mé předešlé kapely Radiator, kterou jsem založil v době mého studia na Bohumínském Gymnáziu, a v té jsme hráli jen vlastní skladby, měli jsme jich nějakých 37, takže pro mne nebyl problém v tomto trendu pokračovat i s Grogem. No a postupně těch vlastních pecek přibývalo a za tu dobu co hrajeme, je jich už pěkná řádka. V současnosti je super, že naši fanoušci ty naše songy už znají (někdy dokonce líp než my) a na koncertech je vyžadují a zpívají společně s námi.

Vydáváte letos své páté album, které vychází osm let od toho předchozího, což je poměrně dlouhá doba. Zřejmě není váš cíl být kapelou s ambicí vydávat desky aspoň každý druhý rok a nutně přicházet pořád s něčím novým...

Je pravda, že si museli fanoušci na toto album chvilku počkat, ale věřím, že se čekání vyplatilo. Aspoň to zatím naznačují pozitivní recenze, které se objevily v hudebních časopisech i na internetových portálech a ohlasy našich fans. My jsme v té době řešili personální otázky v kapele, neměli jsme stabilní sestavu (předešlé album „Visalaje“ jsme točili jen ve třech za pomoci hostujících muzikantů) a nové CD jsme chtěli opravdu dělat až poté, co bude kapela kompletní, ať se na skládání a nahrávání můžou podílet všichni. A tím, že každý posloucháme trošku jinou muziku, dohromady jsme, věříme, vytvořili pestré album, které nebude posluchače nudit.

Mezi vaše, dá se říci, legendární akce patří takzvaná "Srpnová noc", konaná každoročně v Bohumíně. Opravdu jste za těch víc než dvacet let žádný rok nevynechali a jak se akce vyvíjí? Lidí chodí stále ještě dost?

První „Srpnová noc“ s kapelou Grog se uskutečnila 13. srpna 1994 a bylo to naše úplně první veřejné vystoupení. Tehdy jsme ještě vůbec netušili, že se z této akce stane tradice a nejvyhlášenější rocková pařba v našem regionu. Dokonce si někteří dle termínu „Srpnovky“ plánují dovolenou tak, aby se mohli zúčastnit. Už ta první měla takový ohlas, že jsme ji museli za čtrnáct dní opakovat. V té době tady žádné podobné akce nebyly, rockeři byli hladoví a tak nebyl problém s účastí. Pamatuju si, že rekord byl v roce 2001, kdy dorazilo přes tisíc návštěvníků. To už byla fakt síla, když si uvědomíš, že se nejedná o žádný festival, kde vystupuje řada kapel, ale lidi přijdou na jedinou kapelu a ještě jsou ochotni zaplatit vstupné. Moc nás to těší a strašně si této přízně fanoušků vážíme. Když probírám těch 22 let, tak fakt asi jenom jednou nebo dvakrát jsme museli „Srpnovku“ odpískat kvůli počasí, ale hned jsme domluvili náhradní termín buď ještě na srpen, nebo září, takže jsme vlastně žádný rok nevynechali. A kupodivu fanoušci stále chodí. Už to sice nejsou tisícovky, ale těch pět set se v průměru sejde. A nechodí jen naši vrstevníci, ale čím dál tím více mladých fanoušků (a hlavně fanynek, takže srdce stárnoucího rockera při pohledu z pódia vždy zaplesá).

Když se ohlédnu do celé historie skupiny, možná se mýlím, ale nevzpomínám si, že by jel Grog někdy souvislejší turné po českých klubech. Je důvod například vytíženost členů kapely v ostatních projektech?

Tím to určitě není. Nebráníme se žádnému hraní, ale musí to být zajímavá nabídka. A tím nemyslím finančně zajímavá. Hudbou se neživíme, takže si můžeme dovolit hrát takové akce, které nás baví a kde o nás fanoušci stojí. Přeci jenom už máme nějaký ten pátek hraní za sebou a nepotřebujeme se hnát za každovečerním hraním, tak jako kdysi. Takže už si fakt akce vybíráme. O to víc se na koncerty těšíme a užíváme si je. A tím nechci říct, že bychom se vyhýbali hraní v klubech. Když to bude zajímavá nabídka…

"Mona Lisa se Stodolní" je celkem zajímavý název. Mohl bys nějak přiblížit, o čem pojednávají texty na nové desce a kdo je píše?

Většinu textů jsem napsal já, tři přinesl bubeník Roman a poslední skladba, bonusová, je zpěváka Dalibora. Bonus z toho důvodu, že žánrově se skladba poměrně liší od našeho rockového stylu, zazní v ní symfonický orchestr, ale věříme, že si své posluchače určitě najde. A co se týče obsahu textů, když teď nad tím přemýšlím, většina mých textů je asi o ženách a dívkách a o různých podobách vztahu k nim. Zejména vztahu zničujícím. Nečekej žádný velký optimismus, moje texty jsou spíše depresivní. Vždycky jsem se spíš vyžíval v těch temnějších polohách. Ale třeba zrovna „Mona Lisa ze Stodolní“ je veselejší, je inspirována příběhem jednoho z našich známých, který se bezhlavě zamiloval do striptýzové tanečnice z jednoho nejmenovaného klubu pro pány, právě na Stodolní ulici. Dojížděl za ní pravidelně a stále ji přemlouval, ať toho nechá, že ji zajistí lepší život. Evidentně se jejich představy o lepším životě rozcházely. Asi měla tanec raději. Stálo ho to spoustu peněz (o což jí asi šlo), ale dovedeš si představit, jak to stejně nakonec skončilo, neukecal ji. A nebo třeba Romanův text skladby „Příběh Panthera“. Je to trošku o našem zpěvákovi. Dalibor je profesionální řidič a těch dopravních prostředků vystřídal v životě už hodně. V textu mu k tomu Roman ještě přidal letadlo a ponorku. A v podstatě je to o tom, že když nemáš prachy, tak holky zdrhají spíš za těma movitějšíma. No a víš, jak je to u nás rockerů s těma prachama.

Někde dříve jsem zaznamenal zmínku o vámi pořádané akci "Grogfest". O co v tomto případě jde?

První ročník rockového festivalu „Grogfest“ jsme zorganizovali v dubnu 1999. Chtěli jsme posluchačům představit regionální kapely, které v té době tady v okolí existovaly. My jsme tehdy vlastnili solidní aparaturu i se zvukařem a měli jsme zkušenosti s pořádáním vlastních akcí a chtěli jsme umožnit i ostatním kapelám, aby předvedly svou tvorbu. Těch ročníků bylo nakonec celkem pět, ale museli jsme tuto aktivitu ukončit, protože ostatní kapely se postupně rozpadly a z toho zbytku už se moc fesťák nedal dělat. Tak třeba zase někdy příště.

Je v plánu k letošní desce nějaký klip a k jaké písni bude?

Když už je teď CD na světě, chtěli bychom příští rok s nějakým klipem vyrukovat. Zrovna teď v kapele probíhají bouřlivé diskuze, na kterou skladbu by to mělo být. Kluci by chtěli tak nejlépe na všechny, ale obávám se, že nám na to nevyjde finanční rozpočet. Do té doby se ale na našem webu určitě objeví nějaká další videa z našeho letošního koncertu a křtu. Zatím tam můžeš mrknout na pecku „Mona Lisa ze Stodolní“, kde si s námi zahrál i jeden z kmotrů, kytarista Andonis Civopulos, který se jako host podílel i na realizaci právě vydaného alba. Andonis s námi spolupracoval už na minulém albu „Visalaje“, ale letos jsme si přizvali ještě zpěvačku Moniku Agrebi, která si s Daliborem střihla na albu jeden krásný duet a na koncertě ho taky zazpívala.

Kde se dají vaše CD sehnat a za kolik se prodávají?

Všechen náš „merchandise“ můžeš sehnat na našich koncertech, případně na našem oficiálním webu www.grog.cz najdeš kontakt na kapelu i zboží, které je ještě k mání včetně CD. Tam jsou uvedeny i ceny. A kromě toho tam fanoušci najdou spoustu fotek, celou historii kapely, videa, texty, muziku, takže určitě to stojí za prostudování.

Co musí splňovat pořadatel, který by vás chtěl pozvat na nějakou svou akci?

Vůbec nic mimořádného. Jak jsem už říkal, nebráníme se žádné zajímavé nabídce a vždy jsme ochotni se domluvit tak, aby to bylo oboustranně výhodné. Takže nejlepší je kontaktovat nás telefonicky nebo e-mailem, všechny kontakty jsou k nalezení na našem webu, a na detailech se už dohodneme. Jsme aktivní i na facebooku, tak není problém nás kontaktovat případně i tam.

Dovol, abych ti popřál hezké svátky, a když by sis mohl na Vánoce ohledně kapely splnit jedno přání, jaké by to bylo?

Díky moc. Já bych také chtěl všem čtenářům a jejich blízkým popřát za kapelu Grog krásné a klidné vánoční svátky a pohodový rock 2017. A co bych si přál pro kapelu? Abychom mohli ještě dalších dvaadvacet let ve zdraví rozdávat svou muzikou pohodu a radost svým fanouškům a aby nám i nadále zachovali svou přízeň. Moc si toho vážíme.

Magua

 

Grog – Do pekla se zítřkem, žijme pro dnešek!

Skupina GROG je jednou z mála, ne-li přímo jediná, která se aktivně pohybuje na bohumínské rockové scéně už více jak dvacet let. Do širšího celorepublikového povědomí se ale dostala především až letos, kdy jí vyšlo kritikou i fanoušky velice dobře přijaté album Mona Lisa ze Stodolní. Nejen o propagaci, ale i o spoustu dalších kapelních záležitostí se stará dnes už jediný původní člen, kytarista MARTIN SITEK, který se s námi ochotně podělil o spoustu zajímavých současných i historických informací.

Pojďme se nejprve maličko podívat do historie. Jak to vlastně vše před těmi více než dvaceti lety začalo?

S nápadem založit nějakou 'pořádnou' kapelu přišel Bohdan Adamčík (basová kytara) s Romanem Polaczkem (kytara, zpěv) někdy na jaře 1994. Kluci měli v té době skupinu Capitol, kde se vystřídala spousta muzikantů různé úrovně, ale nic kloudného z toho nikdy nevzešlo. Oslovili mě, protože věděli, že se mi rozpadla moje kapela Radiator, kterou jsem zakládal v roce 1984 v dobách mého studia na bohumínském gymnáziu. No a když za mnou kluci přišli a začali mi líčit, jaké mají velké plány, super zkušebnu, profi vybavení, aparaturu (samozřejmě si to hodně přibarvili, aby mě nalákali), a vzhledem k tomu, že jsem fakt chtěl hodně hrát, na nabídku jsem kývnul. Pak jsme vyzkoušeli několik bubeníků, ale vzhledem ke slabému výkonu nebo absenci bicích (u některých i rytmu, což je u bubeníka celkem podstatná věc) jsme museli většinu odmítnout. A když už jsme si jednoho dobrého vybrali, byl zase nespolehlivý (jeho výmluvy typu: „Nemohl jsem přijít na zkoušku, protože jsem byl na záchytce," nám začaly celkem brzo vadit). Je pravda, že léty asi zmoudřel, protože v současnosti hraje v několika poměrně úspěšných kapelách, nicméně tenkrát jsem nakonec ukecal mého bývalého spoluhráče z Radiatoru Martina Valuštíka. No a tím vznikla vlastně první sestava kapely, která už v srpnu téhož roku odehrála své první veřejné vystoupení.

Mé povědomí o bohumínské rockové scéně je docela chabé. Přiznám se, že Grog je vlastně jediná kapela, kterou znám. Jak to na Bohumínsku s rockem a metalem tedy vypadá?

Popravdě, já taky moc nevím o žádné bohumínské kapele hrající tvrdší žánr, která by pravidelně koncertovala. Určitě tady kapely existují, věřím, že ve zkušebnách se zkouší, rodí se nové songy, ale je potřeba s nimi vylézt na světla pódií. Takže asi jsme tady fakt jedni z mála. A pokud zohledníme i dobu vzniku, jsem přesvědčen, že jsme na Bohumínsku jediná tak dlouho aktivně činná rocková kapela. Pamatuju si, že když jsme začínali, byl tady takový hlad po pořádné bigbítové pařbě, že poté, co jsme odehráli své úplně první vystoupení, jsme jej museli už po čtrnácti dnech opakovat, jaké mělo obrovský ohlas. Do té doby tady frčely hlavně diskotéky a my jsme, jak říkával náš basák, doslova křísili mrtvolu. V té době, když ještě rockeři neměli doma počítače a internet, nebyl problém přitáhnout na akci téměř tisícovku lidí. A to se platilo vstupné, žádné 'vstup zdarma', a nebyl to festival, kde by ti celý večer hrály různé kapely, ale přišlo se na jednu konkrétní skupinu. To byla paráda.

Při zmínce o kapele Capitol, kde se vystřídala spousta muzikantů, mne napadá otázka, kam se všichni poděli, že nevznikly žádné další spolky?

Ony ale po čase vznikly. Já jsem sice v Capitolu nikdy nebyl, takže neznám všechny ty muzikanty (a nemuzikanty), kteří touto kapelou prošli, ale minimálně pár, kteří se stále hudbě aktivně věnují, znáš i ty. Co takový Víťa Sargánek, dnes bubeník v Ahardu a Ingottu? Anebo David 'Morbid' Gonsior a jeho Bloody Obsession? A co Martin Dufka, kytarista v Nemesis, nebo baskytarista Josef Pak se svou Pakostrou? Saša Bolf dnes zpívá v Rufusu a určitě je jich ještě spousta, kteří se možná ozvou po přečtení tohoto rozhovoru a společně zavzpomínají na krásnou dobu bezstarostného mládí a nadšení.

Díky za rozšíření mých obzorů, co se bohumínské scény týče, ale zpět tedy ke Grogu. Poprvé jsem o kapele slyšel v souvislosti se zpěvákem Daliborem Halamíčkem. Mylně jsem se tehdy domníval, že byl u samotného zrodu kapely. Můžeš jeho příchod trošku přiblížit?

No ty mi řekni, kde ses v té době vyskytoval, že jsi o nás předtím neslyšel? (smích) Ale vážně, máš pravdu, že Dalibor přišel do kapely poměrně brzy. Grog vznikl na jaře v roce 1994 a už v září 1995 s námi Dalibor hrál první kšeft. Původně jsme v kapele byli jen čtyři a o zpěv jsem se dělil já s druhým kytaristou Romanem Polaczkem. Roman ale začal mít problémy s hlasivkami, a tak jsme se rozhodli zkusit sehnat zpěváka na inzerát. Ozval se nám pouze jeden zájemce, a určitě tušíš, že to byl právě Dalibor, v té době již v našem regionu poměrně známý zpěvák z kapel Metan a Panther. Už na první zkoušce, kde Dalibor zazpíval téměř vše a hlavně dobře, nám bylo jasné, že teď to teprve dostane ty správné grády. Od těch časů je Dalibor celou tu dobu s námi. Když teda pominu drobné přestávky, například když se zlobil na našeho bedňáka, který mu odloudil jeho velice mladou přítelkyni, a odmítal zpívat. Dnes je ale rád, že mu ji odloudil, už na našem prvním CD o ní zpívá ne moc pochvalnou písničku, takže ho to poměrně brzy přešlo. (smích)

Při pročítání historie jsem narazil i na spolupráci s výbornou zpěvačkou Luckou Roubíčkovou. Oč přesně vlastně šlo?

S Luckou jsme se poprvé potkali v květnu 1999 na našem koncertu v Hard Cafe v Karviné. Sháněli jsme sboristku pro oživení vokálů, ale to jsme netušili, že z Lucky se vyklube schopná klávesistka a hlavně výborná sólová zpěvačka. Koncem roku jsme natáčeli CD Maso z telat, kde si Lucka už střihla dva songy sólově a dva duety s Daliborem. Tak se jí to zalíbilo, že nás ukecala, abychom jí natočili sólové album. Některé skladby a texty si napsala Lucka sama, něčím jsem přispěl já a v roce 2001 vyšlo, dle mého názoru dodnes nedoceněné, EP s pěti skladbami s názvem Nezvěstná. Už se nedá koupit, ale na našem webu nebo našem YouTube kanálu ( www.youtube.com) je možné si je poslechnout, a fakt to všem doporučuji. Není to žádný metalový nářez, ale poctivý pop rock. Mám tu desku moc rád. Škoda že už nebyla příležitost pokračovat. Lucka po čase odjela do USA a potom se odstěhovala do Prahy, kde dnes řádí se svou kapelou Black Bull.

Vzhledem k tomu, že teď Lucka pobývá v Praze, nepřipadá asi další spolupráce v úvahu... Nebo snad něco chystáte?

Když jsme před dvěma lety připravovali náš velký narozeninový koncert, pozvali jsme i naše bývalé muzikanty. Ne všichni nakonec dorazili, ale Lucka si ve svém nabitém programu našla čas, přijela, a dokonce jsme společně zahráli i naše starší songy. Zazněla i většina skladeb právě z Lucčina sólového CD Nezvěstná. Koncert byl parádní, moc jsme si to všichni užívali a připadalo nám, jako by to bylo včera, kdy jsme stáli společně na jednom pódiu. Super atmosféra. Na našem YouTube kanálu je dokonce závěrečná společná píseň zaznamenána, tak můžeš mrknout. Až budeme zase slavit nějaké kulaté výročí kapely, určitě Lucku opět pozveme. Na žádné další spolupráci jsme se ale zatím nedomlouvali. Lucka se věnuje naplno své kapele, my máme před sebou taky spoustu plánů, ale možná někdy v budoucnu... Vůbec bych se nebránil zase něco spáchat. Víš, jak se to říká: „Nikdy neříkej nikdy."

S minulostí i současností je úzce spjatá i každoroční akce s názvem Srpnová noc. Docela mě překvapuje, jakou má tahle akce návštěvnost. Pověz nám o Srpnové noci, potažmo o tom zájmu fanoušků, něco bližšího.

Srpnová noc je taková naše srdeční záležitost. Bylo 13. srpna 1994 a my jsme hráli své úplně první veřejné vystoupení v Bohumíně-Záblatí. Tenkrát jsme tu akci nazvali Srpnová noc s kapelou Grog. Nikdo tehdy netušil, že se z této akce stane nejznámější rocková party v Bohumíně na dlouhých 22 let. Dnes je to již tradiční událost vyhledávaná fanoušky rockové muziky v širokém okolí. Dokonce jsem zažil, že si dle termínů 'Srpnovky' lidi plánují dovolenou tak, aby mohli dorazit. Pro nás je to jedna z nejkrásnějších akcí celé sezony. Jsme bohumínská kapela, máme tady spoustu věrných fanoušků a ti vždy vytvoří báječnou atmosféru. Moc rádi tady hráváme. Už první 'Srpnovka' měla takový ohlas, že jsme ji museli po čtrnácti dnech opakovat. Už na prvních akcích byla solidní návštěvnost kolem čtyř stovek rockerů, a jak se Srpnová noc stávala čím dál tím víc populární, přibývalo fanoušků. Žádné jiné akce tehdy nebyly, takže když vyšlo super počasí, pod pódiem skákalo přes osm set rozdováděných milovníků tvrdé muziky. Největší rekord jsme zaznamenali v srpnu 2001, kdy do areálu zavítalo přes tisíc fanoušků. To už ale bylo celkem šílené, nebylo se kde pohnout, posedávali a polehávali na zemi, na přilehlém fotbalovém hřišti se na tribuně oddávali radovánkám... Dovedeš si to určitě živě představit. Ale hezky se na to vzpomíná.

Jak se zdá, podpora fanoušků vám rozhodně nechybí, soudě třeba podle umístění v letošním Českém slavíkovi.

Vím, že názory na tuto anketu nebývají zrovna pochvalné. Můžeme diskutovat o tom, zda interpreti a skupiny na předních pozicích žebříčku dosahují opravdu vždy vysokých uměleckých hodnot, další věci je, jaké věkové a žánrové spektrum fanoušků do ankety zasílá své hlasy, a spousta dalších pro a proti. Toto fakt ale neřeším. Prostě tady taková anketa existuje, a buď ji můžeš ignorovat, nebo akceptovat. Vzhledem k tomu, že se již od roku 1999 v této anketě Grog objevuje v žebříčku kapel, je to pro mne signál, že na nás fanoušci nezapomínají a zachovávají nám i nadále svou přízeň. A toho si, bez ohledu na to, co si kdo o této anketě myslí, nesmírně vážíme a děkujeme za to našim příznivcům. A takové 50. místo v roce 2002, 34. v roce 2003 nebo ta letošní 54. příčka prostě potěší.

Musím pochválit a určitě i doporučit k přečtení, jak máte bezvadně zpracovanou historii na stránkách. Hodně mi tam ale vyskakovaly dvě zásadní věci... Srpnová noc – počasí a Martin Sitek – holky. To počasí je pro vás asi docela zapeklitá věc.

S tím počasím, to už je pro nás taková tradiční záležitost. Určitě je ti jasné, že jedním ze strašáků na open air akcích je liják. Ne každý je ochoten v dešti dorazit na koncert a ještě pařit pod pódiem. No a nám se několikrát podařilo při 'Srpnovce' parádně zmoknout včetně aparátu. Dokonce jsme některé akce kvůli průtrži mračen museli odpískat. Sice jsme nikdy nepočítali, kolikrát nám vlastně pršelo, ale nějak se to vžilo, že už si z nás naši fanoušci dělají srandu. Tradují se klasické hlášky, jako například: „Když budu chtít vědět, kdy bude pršet, podívám se na web Grogu, kdy hrají venku," nebo když jsme hráli v Polsku u příležitosti otevírání cyklostezky Karviná – Tworków a samozřejmě byl liják jak kráva, všichni cyklisti celí mokří a od bahna, a přichází borec, která nás znal, a říká: „Vy jste pozvali Grog? Tak co se divíte?" Nejvíc mě asi pobavilo, když jeden týpek zahlásil: „Vy byste mohli jet Sahara tour. Za zavlažení Sahary byste mohli celkem dost vydělat." Za zmínku stojí i naše hraní na Vánočním jarmarku v Doubravě v roce 2011. Proč ne, v prosinci venku jsme ještě nehráli, takže byl nejvyšší čas si to vyzkoušet. A k pořádným vánočním svátkům přece Grog neodmyslitelně patří. Řekli jsme si, že ten mráz nějak vydržíme a nic horšího nás nemůže potkat. Jak jsme se zmýlili! Zima sice zas taková nebyla, ale mohlo nás napadnout, že bez vody se to asi zase neobejde. Sníh s deštěm a silný vítr způsobily, že ještě než jsme začali hrát, byl už celý aparát plný vody. Když ještě v průběhu prvního songu povolila nosná konstrukce stanu, který se na nás málem zřítil – nebýt pohotového pořadatele, který stan podepřel nějakým klackem –, mysleli jsme, že vystoupení ani nedokončíme. Ale vše naštěstí dobře skončilo. Odehráli jsme celý plánovaný playlist, a dokonce i posluchači vydrželi až do konce. Nechtěl bych ale případné návštěvníky našich akcí odradit. Už se to lepší. Letos bylo třeba počasí parádní. A pamatuju si, že posledně, když lilo a my měli obavu, že nikdo nepřijde, byli jsme v šoku, že i v dešti se hrnuly davy fanoušků do areálu a promočení skákali pod pódiem a užívali si to až do konce. Asi jim to za to stojí. A my jsme za to samozřejmě vděční.

No a teď to druhé, šťavnatější téma. Jak to máš teda s těma holkama?

Já nevím, co všichni pořád mají. To jen tak vypadá, když si přečteš naši historii. Ve skutečnosti je to úplně jinak. Všichni v kapele jsme rockeři, a určitě víš, jak to mají rockeři s holkama. Jen někteří to dovedně tají a jsou rádi, že to můžou hodit na mě. Neříkám, že nemám radost, když na naše koncerty chodí i mladé krásné slečny. Někomu se líbí holky, můj kolega v práci má zase rád rychlá auta. Chápu, že nějaké fáro se dvěma výfuky může být fajn, ale přece jenom...

Některé zážitky popisované v historii jsou až neuvěřitelné. Zkus čtenáře trošku navnadit a vyber nějakou 'best of' příhodu.

Pochopitelně zážitků za těch dvaadvacet let byla spousta. Jak těch veselejších, tak i těch nepříjemných. V mysli ti ale spíš zůstanou ty úsměvné (a ty pikantní). Těžko říct, který byl ten 'best of'. Doporučuji čtenářům, aby mrkli na náš web www.grog.cz a tam si v sekci Historie můžou přečíst aspoň některé vybrané historky. Jsou tam samozřejmě jen ty publikovatelné a ty, na které jsme si dokázali vzpomenout a zaznamenat. Když jsem si nedávno celou historii znovu pročítal, zjistil jsem, že těch dvaadvacet let byl teda pořádný mejdan, který za to určitě stál. Takže vzhůru do další dvacítky se stejným nasazením a vstříc novým zážitkům, dokud to ještě jde. Můžu slíbit, že se o ně opět podělíme (pokud nebudou moc peprné). Jak se zpívá v jedné písni známé kanadské metalové kapely: „...do pekla se zítřkem, žijme pro dnešek."

Co se týče sestavy, ta se během let rovněž různě měnila. Jak tedy vypadá ta současná a od kdy vlastně funguje?

Grog v současnosti hraje ve složení Dalibor 'Panther' Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza 'Valda' Valuštík (basová kytara) a Roman 'Malvin' Horníček (bicí). Jediným původním a zakládajícím členem jsem zůstal pouze já. V září 1995 přišel do kapely zpěvák Dalibor a měsíc po něm bubeník Roman. Kytarista Mirek s námi hostoval od července 2007 a po vzájemném oťukávání se k nám v září 2010 společně s baskytaristou Honzou připojili jako stálí členové. Takže už přes šest let tu naši rockovou káru táhneme v této sestavě a věříme, že ještě nějaký ten pátek ji úspěšně potáhneme.

S touto sestavou jste letos natočili novou desku Mona Lisa ze Stodolní. Od poslední desky Visalaje uběhlo poměrně hodně času. Co tedy stálo za tak dlouhou přípravou?

Je pravda, že si fanoušci museli na toto nové CD počkat dlouhých osm roků. Nové songy a texty vznikaly postupně v průběhu několika let. V tomto období jsme řešili personální otázky v kapele, potýkali jsme se se značným pracovním vytížením některých členů. Přece jenom všichni máme svá zaměstnání, hudbou se neživíme a někde si na tento finančně náročný koníček musíme vydělávat. Všichni máme rodiny, někteří malé děti, je to vždy otázka priorit. V té době se objevily i nějaké zdravotní problémy, při nahrávání jsme čelili technickým komplikacím, ale vidíš, nakonec se vše v dobré obrátilo a album je na světě.

Už při prvním pohledu je evidentní, že jste si na novém albu dali hodně záležet. Co bys prozradil o samotném grafickém zpracování?

Jestli narážíš na tu krásnou fotku na titulní straně, tak to jsme si fakt dali záležet (na obalu je vyobrazena půvabná nahá dívka – pozn. red.). To focení fakt stálo za to. Moc jsme si to užívali. Asi ale ne už tolik naše Mona Lisa. Přece jenom už bylo celkem chladno a my jsme si pořád vymýšleli nové a nové kompozice. (smích) Ale byla fakt hodně šikovná. Ty jsi ale měl asi na mysli ten náš povedený digipack, ve kterém je CD zabaleno a o kterém se kolega vyjádřil v žertu, že ten obal je lepší než ta muzika. Teď mě napadá, jestli to myslel vůbec v žertu. Ale určitě, vždyť zatím o nás psali jen samé pozitivní recenze, no ne? (smích) Uvnitř je ještě dvanáctistránkový booklet, kde najdeš všechny texty, což taky dnes nebývá pravidlem. Ale máš pravdu, že jsem si s tím obalem fakt dost vyhrál. Musel jsem se do toho pustit sám, protože nikdo jiný nebyl schopen uspokojit mé vysoké nároky. (smích) Všechny fotky nám dělal výborný fotograf Jan Trela z Orlové, takže to nejdůležitější jsem měl, a zbytek zůstal na mně. Ostatní v kapele mi pomáhali tím, že mi do toho nekecali a drželi mi palce. (smích) Neříkám, že mě to nebavilo, ale v té době jsem toho moc nenaspal a připravit podklady včas a správně pro tiskárnu byl fakt zážitek. Ale věřím, že se fanouškům CD líbí, a obal přece prodává. Taková hezká mladá a nahá... no nekup to! (smích)

Druhá věc, která mě rovněž mimořádně zaujala, je perfektní zvuk, který bych připisoval nějakému profi studiu. Skutečnost je ale jiná, takže nám zkus tu studiovou práci trošku přiblížit.

Poslední album Mona Lisa ze Stodolní, stejně jako Visalaje a Nezvěstná, bylo nahráváno ve studiu 'U Valdy'. Jak už název napovídá, jedná se o domácí studio našeho baskytaristy a těší mě, že se ti zvuk líbí. Snažili jsme se, a upřímně, nejsi první, kterému se zvuk líbí, takže asi vynaložené úsilí nebylo marné. Samozřejmě že jsme taky uvažovali, že bychom šli nahrávat a masterovat do nějakého profi studia. Ale musím ti říct, že jsem v poslední době slyšel několik nahrávek českých kapel z regionu, které si zaplatily profesionální studio, a byl jsem nemile překvapen, jak hrozný zvuk se dá udělat, když nepatříš zrovna ke špičce v republice a studio tě bere jen jako jednoho z dlouhé řady zákazníků. Takže jsem rád, že jsme se nakonec rozhodli opět pro naše studio 'U Valdy'. Navíc je tam výhoda, že se můžeme do studia zavřít, zrovna když máme náladu, a můžeme tam sedět, jak dlouho chceme, dokud nás to baví. Prostě parádní domácí atmosféra, žádný stres. Taky to tak dlouho trvalo, že? (smích) Dnes se všichni ohánějí, jaké mají studiové vybavení, značkový pult, špičkové efekty, vyladěnou akustiku, ale ono je to nakonec stejně jen o tom zvukaři a jeho uších. A Honza je na toto výborný. Rád s ním dělám a myslím, že se výborně doplňujeme. A ani jsme se moc nehádali. (smích) Samozřejmě že atmosféra ve studiu byla někdy hodně napjatá, dnes už bychom zase něco udělali asi jinak, ale tak to má být. To tě posouvá stále dál. Takže už se těším, až se zase do nějakého nahrávání vrhneme.

Velmi dobrá je i textová stránka. Ty jako většinový autor bys mohl asi nejlépe popsat, jaké příběhy se v jednotlivých skladbách nalézají.

No, když tak o tom přemýšlím, většina je o ženských. Jak taky jinak u mě, že? (smích) Když píšu texty, vždycky za tím vidím nějaký příběh, zážitek. Ať už skutečný, nebo fiktivní. (Musím to napsat, že tam jsou i fiktivní příběhy, jinak bych mohl mít problémy. Co kdyby se některá poznala?) (smích) Ke každému textu ti přesně můžu popsat, co se mi při psaní honilo hlavou. V myšlenkách si to promítám jako film, ale některé moje představy jsou fakt nepublikovatelné. Detaily probereme raději potom u piva. (smích) Nechtěl bych posluchačům vnucovat tu svou představu, kterou mám při psaní textů já. Kdysi mi jedna kámoška po poslechu alba Visalaje říkala: „Přesně to, o čem tam zpíváte, jsem prožila." Zrovna se rozváděla... (smích) Takže ať si každý posluchač najde v textech ten svůj příběh.

Hodně mě zaujal, respektive přímo pobavil, text ve skladbě Příběh Panthera, který si lehce dobírá vašeho zpěváka. Co bys tedy řekl konkrétně o tomto textu?

Tak ten zrovna napsal bubeník Roman. On je spíš na ty optimistické, veselé texty a já se vyžívám v těch depresivních, smutných, s nádechem erotiky. Mám už to tak od svých studentských let, když jsem psával básničky pro své tajné lásky. Samý rozchod, smutek, opuštění, smrt... Nevím, kde jsem k tomu přišel, ale asi už to teď měnit nebudu. (smích) Občas se sice něco vtipného pokusím zplodit, ale na Romana nemám. Třeba zrovna ten jeho text o Pantherovi. Děláme si sice z Dalibora v tomto songu trošku legraci, ale je to myšleno v dobrém. Víš, jak se říká: „Co se škádlívá, to se rádo mívá." Dalibor je profesionální řidič a vystřídal toho v životě už hodně (myslím dopravní prostředky). (smích) V textu mu k tomu Roman ještě přidal letadlo a ponorku. A v podstatě je to o tom, že když nemáš prachy, holky zdrhají spíš za těma movitějšíma. No a víš, jak je to u nás rockerů s prachama. Všechno vrazíme do těch svých nástrojů a aparatury, a na kožíšky a luxusní dovolenou už toho moc nezbývá.

Už při prvním pohledu na samotný název titulní skladby mě napadla myšlenka, že tento příběh se bude asi týkat přímo nějaké dívčiny lehčích mravů, kterých se na Stodolní ulici pohybuje docela dost...

Vždycky, když se mne někdo ptá, proč název Mona Lisa ze Stodolní, dělám si legraci, že je to z toho důvodu, aby bylo naše album lehce k nalezení v internetových vyhledávačích. Hledáš informace o Moně Lise – a najdeš CD kapely Grog, chceš se pobavit na nejznámější ostravské ulici se spoustou barů a klubů na Stodolní ulici – a opět najdeš CD kapely Grog. Ve skutečnosti je stejnojmenná skladba inspirována příběhem jednoho z našich známých, který se bezhlavě zamiloval do striptýzové tanečnice z jednoho nejmenovaného klubu pro pány právě na Stodolní ulici. Dojížděl za ní pravidelně a stále ji přemlouval, ať toho nechá, že jí zajistí lepší život... Evidentně se jejich představy o lepším životě rozcházely. Asi měla tanec raději. (smích) Stálo ho to spoustu peněz (o což jí asi šlo), ale dovedeš si představit, jak to stejně nakonec skončilo. Kdyby nezestárla, tak tam tančí dodnes. (smích) Ale, jak vždycky dodávám, opravdu, ale opravdu se nejednalo o žádného člena naší kapely.

Momentálně se hodně věnuješ i propagaci kapely. V poslední době docela frčí představování kapely prostřednictvím videoklipů. Dočká se tedy některá z nových skladeb své video podoby?

Určitě bychom chtěli natočit videoklip k novému CD a prezentovat ho ve vysílání hudebních televizních kanálů. Zrovna v kapele živě diskutujeme, kterou skladbu vybereme. Nejradši bychom tak natočili klip na všechny, ale to by se musel objevit nějaký štědrý sponzor. (smích) Takže uvidíme. Minimálně ale aspoň jeden klip spácháme. Věřím, že na něj nebudou muset fanoušci čekat tak dlouho jako na naše poslední CD. (smích) Do té doby ale určitě zveřejníme nějaké další koncertní video z našeho křtu. Celý koncert jsme nahrávali na tři kamery, takže materiálu máme dost, a zatím jsme pustili do světa jen song Mona Lisa ze Stodolní, kde s námi na pódiu hraje i jeden exkluzivní host, tak určitě koukni na náš web nebo YouTube kanál.

Jak se tak dívám, vy nějak extrémně moc nekoncertujete. Křest nového alba ale proběhl, takže jaký byl?

Album jsme křtili v našem 'rodném' městě Bohumíně. Máme zde spoustu věrných fanoušků, kteří nás již 22 let podporují, a tak jsme křest ani nemohli udělat jinde. Křtili jsme v rámci našeho koncertu na Bohumínských pivních slavnostech 13. srpna 2016. Pivní slavnosti v Bohumíně jsou tradiční akce, která je každoročně navštěvovaná několika tisíci posluchači, čepují se stovky různých druhů piv, takže parádní atmosféra, ideální pro takovou významnou událost, jakou je křest rockového CD. Navíc bylo toto datum pro nás symbolické, protože přesně na den před 22 lety kousek odsud Grog odehrál úplně první veřejné vystoupení. Krásně se vzpomínalo. Kmotry jsme měli dva, rockovou zpěvačku Moniku Agrebi a kytarového mága Andonise Civopulose. Nebyla to náhoda, že jsme si vybrali právě tyto muzikanty. Oba hostují na našem novém albu. Andonis se ujal některých kytarových partů a Monika si zazpívala duet Dál mizím s tebou společně s Daliborem. Mám radost z toho, že se nám i přes jejich značné pracovní vytížení podařilo oba dostat na náš křest. Do posledního okamžiku jsme nevěděli, zda se jim podaří dorazit. Už jsme hráli svůj koncertní set, a teprve až když jsem asi při čtvrté skladbě zahlédl pod pódiem Moniku a Andonise, ulevilo se mi, že to asi fakt klapne. Perfektní bylo, že nám nejen pokřtili naše CD, ale Monika s Daliborem zazpívali svůj duet a Andonis si s námi střihl šest songů z nového CD. Takže posluchači měli jedinečnou příležitost vidět tuto kytarovou legendu společně s Grogem na jednom pódiu. Parádně jsme si to užili, a to hlavně díky našim fanouškům, kteří vytvořili nezapomenutelnou atmosféru.

Máte v plánu teď s novou deskou více koncertovat, případně vyrazit i mimo svůj region?

Nic konkrétního neplánujeme. Předběžně máme už nějaké termíny na příští rok domluvené, a pokud přijde další zajímavá nabídka, rádi zahrajeme. A je úplně jedno, jestli to bude někde poblíž, nebo mimo region. Dnes je spousta možností hraní, pokud jsi ochoten hrát zdarma v klubech, případně ještě dotovat cestovné ze svého, nebo dokonce platit za to, aby ti dovolili na nějakém fesťáku zahrát. My už ale přece jenom máme nějaké ty roky odehrané a fakt se nemusíme každý večer hnát za nějakým koncertováním. Jak už jsem říkal, hudba nás neživí, a právě proto si můžeme vybrat takový koncert, který si užijeme, kde o naši muziku fanoušci stojí, a zaplatí se nám aspoň náklady. Vždy jsme ale ochotni se domluvit na nějakém kompromisu, ale musí nás nabídka zaujmout.

Ještě taková perlička, na kterou jsem při pročítání historie narazil. Údajně jste hráli i na narozeninách. Pokud by měl tedy někdo zájem, mohl by si vás opravdu pozvat přímo domů?

To byla parádní akce. Došlo k tomu tak, že jsme byli požádáni ženou jednoho z našich fanoušků, zda bychom nezahráli na rodinných oslavách jeho narozenin, nesmíme mu ale prý nic říct, má to být překvapení. O tom jsme nepochybovali. Představa, že zaháníme hosty oslavy decibely z našich Mesin a Marshallů nás trošku děsila, tak jsme se nakonec shodli, že použití elektrických bicích a elektroakustických kytar bude asi nejlepší volba. Domluvili jsme si aspoň jednu zkoušku, na které jsme zjistili, že to celkem jde a že to asi nějak zvládneme. Říkali jsme si, že přece nebudeme první rocková kapela, která zažije 'unplugged' koncert. S mírnými obavami jsme dorazili na místo oslavy, ale už vstřícné přivítání nás trošku uklidnilo: „Ahoj, co tady děláš?" „Jsem tvoje překvapení." „Ty jsi moje překvapení, které mi už od rána žena slibuje?" „Nejen já. Celá kapela." „Fakt? Super! To bude bigbít jako zamlada." A opravdu. Když při prvních tónech naší pecky z nového alba na parket naběhli všichni přítomni bez ohledu na věk a pohlaví (tipujeme, že se zde setkaly čtyři generace), všechny naše obavy byly pryč. Parádně jsme si to užívali, a když jsme v pozdních nočních hodinách končili, slibovali jsme si, že si to musíme někdy zopakovat. Takže pokud někoho čekají narozeniny a má rád tvrdou muziku v měkkém podání, jsme k dispozici. V tomto případě ta akce nebyla sice přímo doma, ale pokud má někdo velký barák nebo byt a tolerantní sousedy, ničemu se nebráníme. (smích)

Asi by to byl zajímavý dárek. A dárky, ty úzce souvisejí i s blížícími se Vánocemi. Dočkají se tedy i vaši fanoušci nějakého dárku, nebo si svátky užijete spíše soukromě?

Použil bych ohraný reklamní slogan: „Devět z desíti rockerů doporučuje k Vánocům CD kapely Grog." Dokonce přednedávnem bylo v jednom nejmenovaném pražském periodiku inzerováno deset alb, která nesmějí chybět letos pod stromečkem, a byla mezi nimi i naše novinka, takže teď už vědí konečně i v Praze, že pod stromeček jedině CD Mona Lisa ze Stodolní od kapely Grog. Pokud tedy nemáte pro svého rockera nebo rockerku ještě pořádný dárek, volba je jasná. A pokud k tomu ještě přidáte nějaké slušivé tričko nebo mikinu s logem kapely a Monou Lisou ze Stodolní, máte o krásný večer jistě postaráno. (smích) A co se týká hraní, svátky i silvestra trávíme zásadně s rodinami. Musela by to být hodně zajímavá nabídka, abychom se v tomto období rozhodli koncertovat. A tím nemyslím finančně zajímavá.

A na závěr nějaká vize do budoucna…

Mám radost z toho, že se objevily velmi pochvalné recenze na naše nové CD v hudebních časopisech a na hudebních portálech, máme kladné ohlasy od našich fanoušků i ze zahraničí, dělali jsme nějaké rozhovory pro časopisy a rádia, písničky z našeho alba se hrají na rádiích po celé republice a ještě spousta toho je v jednání, takže i když zrovna nehrajeme, práce je dost. Chceme představit své songy co nejširšímu okruhu posluchačů a hlavně hrát, hrát a hrát pro naše fanoušky. Proto to vlastně děláme. Bez podpory našich věrných fans by to nemělo smysl. A je fajn, že se objevují stále noví, a to i mezi mladšími ročníky. Takže nám roste nová generace fanoušků (a mladých fanynek, což je pro stárnoucího rockera vždycky potěšující). (smích)

Jiří Olszar

 

Recenze: Grog – Mona Lisa ze Stodolní

Přestože bohumínská kapela Grog existuje už více jak dvacet let, s její tvorbou jsem se až do letoška nějak míjel a v povědomí jsem ji měl jen jako skupinu, ve které zpívá Dalibor Halamíček (Moravius, ex-Salamandra). Byl tedy nejvyšší čas tento nedostatek napravit a nejlépe tedy rovnou s aktuální novinkou Mona Lisa ze Stodolní. Možná trošku mylně jsem měl kapelu zafixovanou jako 'zábavovou', ostatně při pohledu do historie, respektive do výčtu odehraných akcí, mě tahle myšlenka napadla ještě před poslechem aktuálního alba. Jenže už při pohledu na pěkně vyvedený digipack, ve kterém nechybí vůbec nic, co by sběratel originálů postrádal, si říkám, že takhle pěknou plackou by se asi obyčejná 'zábavová' kapela sotva prezentovala. Ale kdoví, třeba je to to jediné, čím se může Grog pochlubit, takže pojďme mrknout i na hudební stránku. První věc, která upoutá pozornost podobně jako grafické zpracování, je i zvuková stránka nahrávky. Jak už bylo naznačeno, v bookletu nechybí nic zásadního, takže se dočítám, že vše kolem zvuku bylo spácháno ve studiu U Valdy. To mi samozřejmě nic neříká, takže čtu dál... Studio U Valdy neznamená nic jiného než 'stará dobrá ruční práce' v domácím studiu baskytaristy Jana 'Valdy' Valuštíka. Člověk by tak čekal něco garážového nebo počítačově sterilního, ale ono ne. Zvuk je krásně dynamický, čistý a vyrovnaný, jako by vylezl z nějakého profi studia. Smekám, ale nechápu... I když na druhou stranu, Honza zkušenosti se zvukem jistě má. V biografii se totiž dočítám, že v první sestavě fungoval jako zvukař, takže se nyní jeho zkušenosti jen zúročily. Jak už jsem uvedl, nemůžu porovnávat s předchozími nahrávkami, ale tenhle zvuk mě prostě dostal na 'první dobrou'. Hudební stránka jako taková je rovněž hodna zamyšlení, tedy v tom smyslu, je-li to muzika zábavová, či není. Zábavná, to určitě ano, ale zábavová, to už rozhodně ne. Už rozjezd v podobě songu Pod vlajkou z překřížených hnát představuje Grog jako zkušené muzikanty, kteří umí vkusně stavět zajímavé aranže tak, aby byly nejen melodicky přitažlivé, ale i krásně hardrockově odvázané, a to přitom nemusejí nutně sešlapovat plynový pedál až k podlaze. Povětšinou si totiž vystačí se středním tempem, které díky zmiňované dynamice uvádí do pohybu zcela bezděčně si podupávající nohy. Místy se ale miska žánrových vah přesune k poněkud tvrdšímu heavy výrazu, což ve spojení se středním tempem dostává pořádnou, jakoby valivou sílu, jako třeba v případě titulní Mony Lisy ze Stodolní. Pár rychlejších vypalovaček zde ale rovněž najdeme, jako třeba skladby Příběh Panthera nebo Zubatá, která by se dala považovat za vyloženě metalový flák. Na druhou stranu jsou zde i pěkné klidnější momenty. Velice příjemně se poslouchá třeba Daliborův duet s Monikou Agrebi v poprockové Dál mizím s tebou. Nejvíce na city ovšem hraje balada Bloudím v tobě dál. Nádherně zpívající kytara, kterou má možná na svědomí hostující kytarista Andonis Civopulos (jen odhaduji), patřičně citlivý Daliborův vokál a nechybějící gradace v refrénu, prostě skladba jako vystřižená z baladické učebnice. Musím dodat, že čeština i rockovější zabarvení vokálu Daliborovi nesmírně sedí, a to nejen v téhle skladbě. A určitě musím v tomto případě vyzvednout právě i využití rodného jazyka. Nejen tedy že samotné texty toho řeknou posluchači daleko víc – Grog rozhodně nepočítá s expanzí do světa –, ale jsou i bezvadně napsané. Tady někdo evidentně umí s češtinou dobře pracovat, takže texty jsou jak věcné, tak i citlivé a zábavné, ale hlavně inteligentní. A taková je vlastně i celá deska – zábavná i citlivá, rockově něžná i metalově úderná... Neříkám, že je kdovíjak inovativní, ale je z ní cítit poctivý muzikantský přístup. Kapela si na nahrávce dala opravdu záležet, aniž by přitom překročila práh nějaké vtíravosti, přesto ale ví „jak tě svléknout z kůže"...

Jiří Olszar

 



Rozhovor se skupinou Grog


Alan – Ahoj 22 let na scéně. A stále aktivní, jak dalece vám zestárli vaši posluchači?

Martin – Samozřejmě stejně tak, jako my muzikanti v kapele jsme o těch 22 let zestárli (raději napiš, že jsme zmoudřeli :-)), tak i ti naši fanoušci, kteří byli u zrodu kapely, zestárli s námi. Ale neznamená to, že na naše koncerty chodí jen naši vrstevníci. Je super, že pod pódiem vídáme spoustu mladých, kterým se naše muzika líbí, a při tom někteří z nich ještě nebyli ani na světě, když jsme vydávali naše první nahrávky. Rodiče dotáhnou na akci své potomky, ti zase své, atd. Myslím, že se nemusíme obávat, že by nám fanoušci vymřeli. Letos jsem na jednom z našich koncertů viděl asi pětiletou holčičku s plastovou kytarou na krku a skákala jako zkušený rocker. Je super, že nám roste nová generace fanoušků (a fanynek, což jistě potěší srdce každého stárnoucího rockera). Jen tak dál.

Alan – Letos (2016) jste vydali album s názvem Mona Lisa ze Stodolní. 8 let jste čekali, než jste posbírali materiál. Proč tak dlouho?

Roman „Malvin“ – Je pravda, že si museli naši fanoušci na nové album chvilku počkat. V roce 2008 jsme vydali úspěšné album „Visalaje“, které ale ve finále zrealizovali pouze tři členové kapely, zpěvák Dalibor, kytarista Martin a já na bicí. V průběhu natáčení se totiž rozhodli kapelu opustit dva zakládající členové, basový kytarista Bohdan Adamčík a kytarista Roman Polaczek. Další album jsme chtěli tedy natáčet, až se nám podaří dát dohromady kompletní novou sestavu Grogu. Koncem roku 2010 po třech letech hostování se k nám připojuje basový kytarista Honza Valuštík a kytarista Mirek Satora. Společně začínáme s nadšením pracovat na nových skladbách a již z prvních nápadů je zřejmé, že nám to společně parádně šlape a že se mají fanoušci na co těšit. Nové skladby vznikaly v průběhu dvou let, včetně textů. Začátkem roku 2013 konečně začínáme ve studiu „U Valdy“ natáčet naše nové CD, ale objevily se zdravotní problémy jednoho z našich členů, kvůli kterým se natáčení značně protáhlo. Zároveň se objevily nějaké technické komplikace při natáčení a potýkali jsme se se značným pracovním vytížením některých členů, přeci jenom všichni máme svá zaměstnání. Navíc jsme si na album přizvali ještě zajímavé hosty, takže bylo nutné skloubit natáčení s jejich nabitým pracovním programem. Jsme rádi, že jsme všechny tyto překážky zdárně překonali a album je na světě.

Alan – Jste spokojeni s albem? Po poslechu bychom mohli říci, že je mírně odlišné od alb předešlých, dosti propracované.

Dalibor „Panther“ – To bude tím, že jsme si s ním dali tak načas :-). Ale vážně, chtěli jsme zachovat hudební styl, na který jsou naši fanoušci zvyklí a zároveň dosáhnout moderního zvuku. Navíc se hudebně na albu podíleli všichni členové kapely, a tím, že každý posloucháme trošku odlišnou muziku, jsme docílili toho, že je album pestré. Posluchači na něm najdou tvrdé našlapané pecky, ale i několik pomalých rockových balad. A jestli jsme s albem spokojeni? No samozřejmě, že jsme. Děláme muziku, která nás baví, dáváme do toho vše a věřím, že ta vložená energie je na CD znát a že to posluchači ocení. Zatím máme velice kladné ohlasy od našich fanoušků, a nejen z tuzemska, ale také ze zahraničí, a i pozitivní recenze, které se zatím objevily v médiích, nás utvrzují v tom, že se nám CD povedlo.

Alan – Album jste natáčeli kde?

Jan „Valda“ – Jak už říkal Roman, CD jsme natáčeli ve studiu „U Valdy“, stejně tak, jako naše minulé album. A jak už název napovídá, jedná se o mé domácí studio. Tedy spíše jsme natáčeli v kotelně našeho baráku. Tam jsme docílili nejlepšího ambientního zvuku (teda když zrovna můj taťka nepřikládal do kotle :-)). V tomto studiu už jsme dělali naše třetí CD, nicméně si myslím, že jsme se nyní dopracovali k ještě zajímavějšímu zvuku. Hodně jsme experimentovali jak s nastavením zesilovačů, použitím efektů, tak i s umístěním mikrofonů. Natáčení v našem studiu mělo tu obrovskou výhodu, že když byla inspirace a chuť nahrávat, mohli jsme hned své nápady zaznamenat v kteroukoliv denní (i noční) dobu. Takže my jsme byli spokojeni, horší už to bylo se sousedy, ale jak říkal jeden z našich bývalých členů kapely: „Bigbít si žádá oběti!“

Alan – V tom samém studiu proběhl i master? A pomáhal vám někdo při natáčení alba?

Mirek - Master probíhal také doma. V podstatě jsme si vystačili sami. Už z minulých desek jsme nasbírali nějaké zkušenosti a postupně se dopracovali ke zvuku, který se nám líbil. Chtěli jsme se vyvarovat nepříjemné zkušenosti, o které se s námi podělil jeden kámoš muzikant z tuzemské profesionální kapely, když utratili spoustu peněz za mastering v jednom renomovaném zahraničním studiu a poté, co jim zmastrované nahrávky dorazily a oni se zhrozili otřesné kvality, vše si sami předělávali znova. Vím, že to není pravidlem, ale slyšel jsem pár nahrávek, co si kluci z regionálních kapel nechali mastrovat v českých profesionálních studiích a moc mne nenadchly. A co se týká pomoci při samotném natáčení, mixu případně masteringu, už tak bylo dost obtížné, abychom se jako kapela shodli, a kdyby nám do toho kecal ještě někdo cizí, kdo nás nezná a neví, jak tu muziku vnímáme my, asi by nás to nebavilo. Ale pozvali jsme si zajímavé hosty, kteří se na nahrávání podíleli. Na CD můžete slyšet kytaristu Andonise Civopulose, zpěvačku Moniku Agrebi, Michaelu Prchalovou a Veroniku Horníčkovou, klávesistu Petra Bodnára a houslistu Libora Sitka, který si ještě střihnul jeden kousek na foukací harmoniku.

Alan – Kladné ohlasy nejen od fanoušků? Kde jste se všude presentovali s albem?

Martin – Album vyšlo poměrně nedávno, ale i tak už můžeš songy z tohoto alba slyšet ve vysílání rockových rádií po celé republice, vyšly kladné recenze v hudebních časopisech a na hudebních portálech, zprávy o vydání našeho CD se objevily na různých informačních webech a v tisku, už jsem poskytl nějaké rozhovory do novin, tento měsíc jsem natáčel rozhovor pro regionální televizi a dnes tady s tebou děláme rozhovor celá kapela, takže i když zrovna nehrajeme, práce spojené s kapelou je poměrně dost. Chtěli bychom naše songy představit co nejširšímu okruhu posluchačů a věřím, že jsme na správné cestě. Potěšilo mě umístění naší kapely v anketě Český slavík 2016 na 54. místě. Vím, že na tuto anketu nejsou ze strany veřejnosti ohlasy moc pozitivní, ale pro nás je toto umístění signálem, že na nás naši fanoušci nezapomínají (někdo nám tam ty hlasy přece musel poslat, ne?).

Alan – 22 let a žádný klip. Bude nějaký?

Roman „Malvin“ – Máš pravdu, že zatím nemáme žádný pořádný současný oficiální klip. V minulosti, když jsme začínali, jsme jeden vytvořili, který se vysílal ve veřejnoprávní televizi a na nějakých regionálních kabelových TV, ale to už je dávno. Na našem webu můžeš sice najít nějaká videa z koncertů, ale rádi bychom příští rok něco spáchali a nabídli do vysílání hudebních televizních kanálů, tak uvidíme, jak se nám to podaří.

Alan – Na albu je i stejnojmenná skladba Mona Lisa ze Stodolní, podle té se celé CD jmenuje. Nějakou dívku, ženu ze Stodolní znáte a ten song je o ní?

Martin – To je zvláštní, že se mě na to ptá skoro každý. Je to spíše o jednom našem kamarádovi, který se na Stodolní ulici (pro ty, kteří neví, tak je to jedna ulice v Ostravě se spoustou barů, restaurací, klubů a mimo jiné i podniků pro pány) seznámil se striptýzovou tanečnicí (viděl jsem ji osobně, byla mladá, krásná, fakt stála za to :-)) a bezhlavě se do ní zamiloval. Sliboval jí lepší život, stálo ho to spoustu peněz, přemlouvání, ale určitě je ti jasné, jak to nakonec dopadlo. Asi měla „tanec“ radši :-). No, a když jsem skládal text na tuto skladbu, první verš, který mě napadl, byl „Úsměv Mony Lisy, nic ti není cizí…“ a hned jsem si vzpomněl na tento zajímavý příběh, políbila mě múza a za chvilku jsem ho měl napsaný celý. A pak už byl krůček k názvu Mona Lisa ze Stodolní.

Alan – Nějaké vtipné zážitky z natáčení alba máte?

Dalibor „Panther“ – Co z natáčení, ale z focení alba. Když se podíváš na obal našeho alba, tak ti to musí být hned jasné (obal zobrazuje krásnou mladou nahou dívku). Nebyl to sice zážitek zrovna vtipný, zato však mimořádně příjemný. Aspoň pro nás. Když si uvědomíš, že naše „Mona Lisa“ nás před tím vůbec neznala a nechala se odvézt partou pěti rockerů s jedním fotografem na opuštěnou zříceninu hradu do nejzapadlejšího a nejtemnějšího sklepení a tam … No, odvážné děvče. Ale fotky fakt stojí za to. Jak říkal jeden můj kolega v žertu: „Ten obal je lepší, než ta muzika.“ Ale samozřejmě ten obal je stejně dobrý, jako ta muzika.

Alan – A opačně, propadové zážitky?

Mirek – Máš na mysli, kdo co ve studiu pokazil, čí stopa se musela několikrát nahrávat, kdo měl problém s rytmem, kdo co zahrál falešně a které stopy jsme nakonec nepoužili? To po mně přece nemůžeš chtít. To bych klukům nikdy neudělal, že bych to na ně prásknul :-).

Alan – Díky za rozhovor. A snad někde v Česku si na vás zajdeme.

Martin – Taky moc díky za příjemný rozhovor a určitě se budeme těšit, že se setkáme na nějaké pořádné rockové pařbě. A proč ne právě někde u vás, že? O termínech našich vystoupení a vše o kapele lze najít na oficiálním webu kapely www.grog.cz, kde je možné si napsat i o naše CD a merchandise.

Kapela v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí).

 

Grog - Mona Lisa ze Stodolní

Každý z nás je panic v jistých ohledech a vždy se najde nějaká Mona Lisa, která nás toho zbaví. Na základce třeba Monika, která touží již už od devíti let točit porno. Na střední Eliška, která sbírá genetické informace pro studium nepoznaného kolektivního družného souznění a v pozdějším věku vlastně každá chtivě žhavá, se kterou budete poprvé dole i nahoře. Prostě, i když máte léta a víte co a jak, tak si můžete nervozitu prožívat pořád dokola kolemjdoucího. No a já tak mám na stole letitej GROG. Není to grog archivní a nemohu říci, že bych nějakej ten grog neznal, včetně toho vitamínového energy alko nápoje. Jenže tenhle GROG je mi neznámý a přitom není nejmladší a o jisté archiválnosti by se dalo mluvit, přesto s ním prožívám defloraci. Ono kolikrát si starší dámy nestěžují na své staré hřebce a ani já si nestěžuji, i když třeba po defloraci je kdekdo zklamaný a čekal mnohem intenzivnější zážitky. Jenomže já jsem spokojen, jenom umírám žízní poznání. Hladovost mě jímá od první písničky. Jenomže, ten kdo miluje nějaké ty sprostě nazývané zábavovky, tak bude trochu zklamán a bude mít svým způsobem pravdu. Takže rozhodně nečekejte rozverný kolotoč plný barev, muzika GROGu u tuzemáku je spíše temně hloubavá a kdo se koukne do černě barevného digipacku, ta zjistí, že ani grafik neměl růžové brýle na očích, natož aby textař psal své svobodomyslnosti pastelkami v barvě duhy. No a když již jsem u těch textů, tak se nemůžu vyhnout přirovnáním v hudebním směru, protože ani třeba Traktor, Komunál a ani Doga, k jejichž tvorbě se dá žánrově přiřadit, nemají takové texty, vyzývajících svou osobnost a kapely se svojí osobností se sráží s nemocností intelektu. Nemohu sice tvrdit, že texty vzešly přímo z básnického střeva, ale rozhodně to střevo není infantilní a nesází prostoduchost pro vyřvávání po ulicích, i když silná melodika by k tomu mohla nebezpečně svádět. Ne že by ty texty vyloženě donutily k zamyšlení, ale intelektuální chytrost prostě ovládá tohle album. Tady je síla kapely GROG, ale jak zpívají, kdo ji odhalí, tomu by se špatné sny nemusely zdát. V tomhle ohledu je důležitá i rytmika, která v té střednější pomalosti je naprosto nádherná. Kapela ví, kam šlapat a jejich splín si umím užít úplnou měrou. Muzika GROG nefunguje jako rozverný kolotoč plný zářivých barev a toužení. I když ono vlastně tam to toužení je, ale trochu připomíná chůzi po dlažbě, která byla posazena do rašeliny. Příjemně houpavé, i když někomu by to mohlo navodit zvracení z mořské nemoci. Ono se to celé opravdu nese na vlně jakési monotónnosti, ale muzikantská chytrost z toho dělá zajímavou koláž rockového vyjadřování a bylo by nesoudně hloupé zapalovat pamětní svíčku na hrobě, který ještě nebyl vykopán. Jakási zasmušilost vládne tomuto albu a jedinou rozvernější skladbou je rock´n´rollová „Příběh Panthera“. Jinak ale pohodovou rozvážností rockovou se budou slechy brodit. Možná by se dalo mluvit o jisté monotónnosti, ale věřte, rockový fanoušek by se nudit při poslechu patnáctiskladbového alba s téměř hodinovou stopáží zrovna nemusel. Každá ze skladeb má něco do sebe, ale za sebe vyzdvihnu zrovna „Monu Lisu ze Stodolní“ s bravurními refrény a skutečnou rockovou hustotou. Samozřejmě se GROG nevyhýbá ani tradičním rockovým baladám jako „Vzdávám se tvým rtům“ a „Dál mizím s tebou“, což je hodně povedený duet, ale nutno dodat, že to nejsou ty klasicky prudičské dojáky, i když asi jak pro koho. Ono i když svým způsobem má celé album jakousi baladickou auru, tak ani tyto skladby mi nejsou proti srsti. Prostě pěknej kytarovej rock se vším všudy. Pouze poslední bonusová baladická skladba „Zůstal sám“ je decentní odlehčení od elektrických kytar, ovšem zde mi to i přes její líbivost spadá trochu do tuctového patosu. Jinak ale GROG vydali album plné příjemných, pohodových rockových písniček. Ano, tady vévodí skutečná pohoda. Jejich rock nebodá jako včela, ani nemá let agresivního sršně, či hlasitého čmeláka, ale působí jako šimrající křídla nočních můr, jejichž stíny v plamenů svíček i petrolejových lamp vytvářejí nádherné mihotající se scenérie. Je sice pravdou, že můry ve své hlouposti mizí kolikrát v nicotě plamenů, jenže tady to není případ písniček GROGu, které přežijí na neonech ve Stodolní.

Rock´N´Roll Hell

 

10 alb, která nesmějí chybět pod stromečkem

GROG     Mona Lisa ze Stodolní     2016

Vánoční pohoda by nebyla úplná bez pořádného a dobrého grogu, a proto ani v našem vánočním výběru Grog nechybí. Rocková parta ze severní Moravy, která se na tuzemské rockové scéně pohybuje už dvaadvacet let, letos vydala své páté řadové album. V 15 písních si posluchači přijdou na tvrdé rockové pecky, ale i pomalé balady. V úhledném, graficky zpracovaném digipacku jsou zabaleny kytarové melodie a riffy s parádně šlapající rytmikou, to vše doplněno o kvalitní české texty, jež všechny najdete i v bookletu. Kapela hraje ve složení Dalibor „Panther” Halamíček (zpěv), průkopník severomoravského power a speed metalu, Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda” Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin” Horníček (bicí). Na desce Mona Lisa ze Stodolní se podílelo mnoho hostů, jmenujme např. Moniku Agrebi a kytaristu Andonise Civopulose, který se skupinou spolupracoval již na předešlém albu Visalaje. „Grog patří určitě k tomu nejlepšímu, co se mi letos dostalo do přehrávače z českých luhů a hájů,” uvedl Honza Holý, jenž desku podrobně recenzoval.

 

Obrovská dávka rocku v nové desce kapely Grog Mona Lisa ze Stodolní

V současnosti není moc kapel, které by se na bigbítové scéně udrželi více jak dvě desítky let a měly posluchačům stále co říct. Jednou takovou je bohumínská kapela Grog, která vznikla v roce 1994 na troskách rychvaldské kapely Capitol. Tou za šest let svého trvání prošlo 32 muzikantů, což aspiruje minimálně na celorepublikový rekord. Kapela Grog nedávno vydala své v pořadí šesté album Mona Lisa ze Stodolní, na kterém pracovala několik let. Musím uznat, že se to čekání opravdu vyplatilo. Už od prvního songu nás album vtáhne svojí energií do děje a nepustí vás po celou dobu poslechu všech patnácti písní. Opravdové rockové pecky se střídají s pomalými rockovými baladami a každý fanoušek bigbítu si přijde na své. Při poslechu čtvrté skladby v pořadí je naprosto jasné, proč album nese název právě podle této skladby. Je to prostě lahůdka, o čemž se můžete přesvědčit v živém videu z koncertu níže, kde to s kapelou rozjel i kytarový mág Civoš, který s muzikanty z Grogu na albu spolupracoval. Tímhle albem kapela svojí syrovostí jasně dokazuje, že se právem řadí mezi naše přední rockové formace, a že i po těch třiadvaceti letech na scéně s šesti vydanými tituly (plus jeden singl) má posluchačům stále co nabídnout. O tom svědčí i meziroční posun o 31 míst v letošní anketě Český Slavík Mattoni. Jsem přesvědčený, že by tohle album mohlo oslovit širokou rodinu rockových fandů. Nemám nic, co bych z mého poslechu albu Mona Lisa ze Stodolní vytknul, kapela si hraje s chutí svoje a dělá to výborně. Můžu tedy tuto fošnu opravdu doporučit. A vy, co jste kapelu Grog ještě „neobjevili“, máte jedinečnou příležitost svůj nedostatek napravit a zmíněné album si objednat na grog.music@seznam.cz . Až tak učiníte, posuňte volume na max a přeji hezký poslech.

Dominik Holomáč

 

„Když děláš věci srdcem, posluchači to poznají,“ tvrdí kapela Grog.

Třináct nových písniček a dvě intra obsahuje nové album bohumínské rockové kapely Grog. Nese název Mona Lisa ze Stodolní, vyšlo letos v létě , o hudbu se podělila celá skupina, texty má na svědomí Martin Sitek, Roman Horníček a Dalibor Halamíček. Nejen o novince jsme si povídali se zpívajícím kytaristou Martinem Sitkem.

Hudební knihovna: Proč vám vydání nové desky trvalo osm let?

Martin Sitek: „Je pravda, že si fanoušci museli počkat na toto nové CD dlouhých 8 roků. Nové songy a texty vznikaly postupně v průběhu několika let. V tomto období jsme řešili personální otázky v kapele, potýkali jsme se se značným pracovním vytížením některých členů, přeci jenom všichni máme svá zaměstnání, máme rodiny, někteří vychovávají malé děti, je to samozřejmě vždy otázka priorit. Objevily se i nějaké zdravotní problémy jednoho z muzikantů, které také ovlivnily práci ve studiu, při nahrávání jsme čelili technickým komplikacím… Skoro to vypadalo, jako by se proti nám něco spiklo, abychom toto CD nikdy nevydali, ale nakonec se vše v dobré obrátilo a album je na světě, což nás samozřejmě moc těší."

HK: Když Monu Lisu porovnáte s předešlými alby, liší se nějak zásadně?

MS: „Je to každopádně naše nejnovější album, takže jak se vždy s oblibou říká, je to to nejlepší, co jsme kdy natočili. (smích) Ale vážně, snažili jsme se, aby znělo moderně a bylo pestré. Vzhledem k tomu, že se na desce hudebně podíleli všichni kluci z kapely, tak věřím, že se nám to podařilo. Každý posloucháme trošku jinou muziku, a když jsme dali dohromady všechny tyto vlivy, vznikla zajímavá rocková směs. Každopádně je to ale pořád Grog, takže fanoušci, kterým se naše muzika líbí, nebudou určitě zklamaní. Na albu najdou jak tvrdé našlapané pecky, tak i rockové balady. Poslední skladbu jsme přidali jako bonus, a to z toho důvodu, že se žánrově poměrně liší od našeho rockového stylu, zazní v ní symfonický orchestr. Takže si určitě každý posluchač najde na nahrávce tu svou oblíbenou píseň."

HK: Na albu máte dva hvězdné hosty, kytaristu Andonise Civopulose a zpěvačku Moniku Agrebi. Jak a kde jste se potkali?

MS: „S kytaristou Andonisem Civopulosem se znám již asi dvanáct let. Tedy já ho znám už mnohem déle. Někdy v 80. letech, když jsem začal poslouchat rockovou muziku a zkoušet hrát na kytaru, jsem jej zaregistroval v kapele Věry Špinarové a uchvátil mne svým kytarovým uměním. Tehdy by mne ani ve snu nenapadlo, že si s ním po třiceti letech společně zahraju na jednom pódiu. Osobně jsme se pak setkali někdy v roce 2004 na koncertě Grogu, kde se mu naše muzika líbila. Někdy v té době jsem jej oslovil, zda by se nechtěl podílet na našem CD Visalaje a on nebyl proti. Společně jsme pak zažili spoustu krásného jamování při přípravě alba a nekonečného diskutování o muzice při láhvích dobrého vína. Andonis není jen výborný muzikant, ale hlavně úžasný člověk. Připadalo mi logické ho oslovit i pro natáčení alba Mona Lisa ze Stodolní. Bylo sice obtížné skloubit jeho čas s naším, ale když nemohl on do studia, přivezli jsme studio k němu, takže nakonec jsme všechno zdárně natočili."

HK: A spolupráce se zpěvačkou Monikou Agrebi?

MS: „Tak to byla celkem náhoda. Původně jsme totiž s duetem na CD vůbec nepočítali, ale pak jsme si řekli, že by bylo fajn album trošku obohatit a potěšit naše fanoušky nějakým dalším zajímavým hostem. Moniku objevil náš zpěvák Dalibor, oslovil ji, poslal nahrávku, Monice se song moc líbil, a tak souhlasila. Upřímně, Moniku jsem v té době znal jen jako „zpívající jeptišku" ze známého soutěžního pořadu X Factor, až poté jsem zjistil, že je to výborná rocková zpěvačka známá svými projekty a působením v kapelách nejen v Čechách a na Slovensku, ale i v západní Evropě a hlavně pohodová a fajn holka. Jsem rád, že přijala pozvání i na náš křest letos v srpnu, kde jsme společně s Andonisem mohli fanouškům zahrát pecky z našeho CD naživo."

HK: Novinka zaujme hned obalem. Většinu chlapů asi bude zajímat, kdo je onou slečnou. Prozradíte?

MS: „No, uvažovali jsme, že bychom rozhlásili, že uvnitř CD posluchači najdou kontaktní adresu a telefon na naši Monu Lisu z obalu, abychom zvýšili prodejnost alba. Ale asi bychom poté zase o spoustu fanoušků přišli, kdyby zjistili, že to nebyla pravda (smích). Takže totožnost této slečny si necháme pro sebe. Ale můžu prozradit, že focení ve sklepeních zříceniny hradu fakt stálo za to a že někteří z nás si to náramně užívali. Horší to bylo pro naši Monu Lisu. Přeci jenom už byl chladný podzim a my jsme se záměrně dožadovali stále nových a nových fotografií a póz. „Pro jistotu, kdyby ty předešlé nevyšly, tak ať aspoň něco máme", zdůvodňovali jsme to tenkrát." (smích)

HK: Nejen žena z titulky, ale hlavně celé album se setkalo s velice kladnými ohlasy. Čekali jste je?

MS: „Když skládáme nové songy, samozřejmě je děláme tak, aby se nám líbily a bavilo nás je na koncertech hrát. Muzika nás neživí, takže nejsme závislí na tom, co chce producent nebo vydavatel a nemusíme se přizpůsobovat požadavkům hudebního trhu. Je to fakt jenom o tom, aby se písničky líbily nám muzikantům. Jsem přesvědčen, že když děláš věci srdcem a ne jen s nějakým kalkulem, posluchači to poznají. Takže jsme samozřejmě pevně věřili, že bude mít album úspěch, ale vždy máš určité pochybnosti, zda to, co se líbí tobě, přijmou i fanoušci. Když jsme pak dělali mix a mastering, nejistota vzrůstala a my se pořád ptali: „Fakt jsme to nahráli dobře? Neměli jsme to a to udělat jinak?" Pořád posloucháš dokola stejné skladby a už pomalu nevíš, co je dobře a co ne. Takže to, že se toto album líbí, je pro nás takové zadostiučinění, že vynaložené úsilí nebylo marné. A samozřejmě z toho máme obrovskou radost."

HK: „Jaká je bohumínská rocková scéna? Je zde dost zajímavých kapel a koncertních možností? Chodí lidé na koncerty?

MS: „Co se týká rockových kapel v Bohumíně, skoro bych řekl, že jsme tady jediní. Aspoň co se týká aktivního hraní (a ohledně doby existence, tak jsme určitě jedničky (smích)). Když se porozhlídnu po okolí, je to už lepší, ale taky to není žádný zázrak. Pokud bychom se bavili o celém Ostravsku a Karvinsku, tak to už je o něčem jiném. Tam i ty možnosti veřejného hraní jsou podstatně větší. Tím, že rockových akcí v našem regionu zas tak moc není, návštěvnost bývá vždy nadprůměrná, rockeři jsou hladoví a touží po pořádné rockové pařbě a zatím na koncerty chodí, takže to je fajn."

HK: Považujete za výhodu či nevýhodu, že jste z Bohumína a ne třeba z Prahy nebo Plzně?

MS: „Těžko říct, zda je to výhoda nebo nevýhoda. V Praze je určitě mnohem větší možnost koncertování, můžeš získat spoustu osobních kontaktů z hudební branže, muzikanti se navzájem znají, ale zase je tam obrovská konkurence a o to těžší se prosadit. My máme v Bohumíně obrovskou fanouškovskou základnu, máme velkou podporu města a různých zájmových organizací působících na území Bohumína, takže já jsem tady rád a jsem přesvědčen, že i pro Grog je to benefit."

HK: Na co jste za těch dlouhých 22 let nejvíce hrdí?

MS: „Nemůžu mluvit za všechny kluky v kapele, ale pro mne je tím největším úspěchem to, že kapela stále ještě existuje, vydáváme CD, hrajeme a fanoušci se stále zajímají o naši muziku. Za těch 22 let byly samozřejmě i okamžiky, kdy jsme to chtěli vzdát, celou aparaturu prodat a věnovat se jiným koníčkům, ale nakonec jsme se vždy rozhodli pokračovat a ukázat, že ještě nepatříme do starého železa."

HK: Kdy bylo Grogu nejhůře a kdy nejlépe?

MS: „Nejtěžší okamžiky pro kapelu jsou vždycky ty, když skupinu opustí některý z muzikantů. Ať už odejde sám, nebo mu zdravotní stav nedovolí pokračovat, případně se v kapele muzikanti tak pohádají, že už nikdo nechce s tím druhým dál hrát. Když si teď v myšlenkách promítám historii kapely, pamatuji si, jak náš první bubeník odešel kvůli problémům se sluchem, současný bubeník prodělal nespočet operací po dvou vážných dopravních nehodách, kdy jsme nevěděli, zda bude vůbec chodit, natožpak bubnovat. Vzpomínám si, jak jsme museli přerušit nahrávání alba Visalaje, protože jeden z hlavních pilířů a zakládající člen, baskytarista Bohdan Adamčík, byl nucen ze zdravotních důvodů ukončit působení v kapele a následně odešel i druhý kytarista a dokončení nahrávání CD jsme realizovali pouze ve třech za podpory hostů. Vždy jsme se ale s nastalou situací museli nějak poprat, abychom zajistili chod kapely. Z původní sestavy, a jediným zakládajícím členem, jsem zůstal už jen já, ale stále se snažím tu rockovou káru táhnout dál. Pravdou je, že někdy tyto změny mohou být pro kapelu i přínosem. Když asi po roce od založení kapely začal mít tehdy zpívající kytarista problémy s hlasivkami, ozval se nám na inzerát náš současný zpěvák Dalibor, a podstatně se tak zvýšila hudební úroveň skupiny. A kdy bylo kapele nejlépe? No samozřejmě nyní. Vydali jsme naše páté řadové album, které se fanouškům líbí, letos na koncertech už s námi většinu písniček zpívali společně. Co víc si můžeme přát?"

HK: Rok 2016 pomalu končí. Jaký byl pro vaši kapelu?

MS: „Tím, že se nám konečně podařilo vydat dlouho očekávané album a odehráli jsme řadu krásných koncertů, tak samozřejmě úspěšný. Mám radost z toho, že se objevily velmi pochvalné recenze na naše nové CD v hudebních časopisech a na hudebních portálech, máme kladné ohlasy od našich fanoušků i ze zahraničí, dělali jsme nějaké rozhovory pro časopisy a rádia, písničky z tohoto alba se hrají na rádiích po celé republice a ještě spoustu toho je v jednání, takže i když zrovna nehrajeme, práce je dost."

HK: A co chystáte do nadcházejícího roku?

MS: „Chtěli bychom natočit videoklip k novému CD a presentovat ho ve vysílání hudebních televizních kanálů. A samozřejmě představit naše songy co nejširšímu okruhu posluchačů a hlavně hrát, hrát a hrát pro naše fanoušky. Proto to vlastně děláme. Bez podpory našich věrných fans by to nemělo smysl. A je fajn, že se objevují stále noví a to i mezi mladšími ročníky. Takže nám roste nová generace fanoušků (a mladých fanynek, což je pro stárnoucího rockera vždycky potěšující (smích))."

HK: V jakém složení vlastně nyní Grog koncertuje?

MS: „Kapela v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther" Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda" Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin" Horníček (bicí). Více informací lze najít na www.grog.cz."

Hudební knihovna přeje ještě dlouhá léta ve stabilní sestavě a mnoho nezapomenutelných koncertů.

Karel Souček

 

Martin Sitek z kapely Grog: Já jsem nikdy neměl moc rád škatulkování muziky

Moc kapel, které by hrály ten starý známý bigbít, nenajdete. Právě o jedné takové, bohumínské kapele Grog, o jejich novém desce Mona Lisa ze Stodolní, ale i o tom, jak moc je těžké prosadit se s klasickým bigbítem na české scéně, jsem si povídal s kytaristou Martinem Sitkem z této kapely.


Hrajete klasický bigbít, který se už moc nevyskytuje, jak jste se k tomuto stylu dostali?

Otázka je, co si představit pod pojmem „klasický bigbít“. Já jsem nikdy neměl moc rád škatulkování muziky. Buď se mi písnička líbí, nebo ne. Když jsem v 80. letech minulého století (to zní hrozně, to minulé století) začínal hrát na kytaru, říkával jsem, že poslouchám jenom heavy metal a hard rock a všechno ostatní jsem neuznával. Až s přibývajícím věkem jsem zjistil, že je spousta výborné muziky i v jiných žánrech. Dnes poslouchám téměř všechno, je pravda, že dechovku fakt moc nemusím. Takže, co se týká žánru, který Grog hraje, když už musím kapelu někam zařadit, říkám, že jsme rocková kapela. Na našich albech najdeš pomalé balady i tvrdé našlapané pecky, takže určitě si tam každý najde ten svůj oblíbený žánr. Grog existuje již 22 let a kořeny pocházejí určitě z té muziky, kterou jsme v té době poslouchali, ale náš styl se od té doby samozřejmě vyvíjí. V jedné recenzi na naše poslední album se píše, že se jedná o „moderně znějící album, kde se tvrdost a syrovost mísí s melodickými pasážemi“, takže asi nejlepší bude, když si po poslechu našich songů každý udělá svůj názor, co za styl vlastně hrajeme. Hrajeme prostě muziku, která nás baví.

Není v dnešní době poměrně těžké se s takovým stylem prosadit?

Myslím si, že v naší malé republice s tak obrovským počtem kapel, je těžké se prosadit s jakýmkoliv stylem. Klubů nebo míst, kde si můžeš zajít na nějakou kapelu je poskrovnu a aby ti za hraní ještě někdo nabídl adekvátní honorář, je skoro zázrak. Samozřejmě v dnešní době internetu jsou možnosti zviditelnění vlastní tvorby podstatně větší, než třeba před dvaceti lety, ale zase ty možnosti mají všichni kolem tebe. Takže prosadit se v té záplavě muziky je o to těžší. Nás bohudík (nebo bohužel?) hudba neživí, každý v kapele má své zaměstnání, díky kterému si můžeme nějaké peníze vydělat a tak se věnovat našemu velkému, i když časově i finančně náročnému koníčku. Nejsme tlačeni existenčními problémy, nemusíme dělat ústupky, podbízet se trhu a můžeme opravdu hrát a dělat to, co chceme. Samozřejmě jsme moc rádi, když se naše songy hrají v éteru, píšou se o nás články, recenze, děláme spolu rozhovor, hrajeme pro naše fanoušky a je jedno, jestli v malém klubu nebo na velkém fesťáku, ale nemusíme „tlačit na pilu“ a dělat něco, co je proti našemu přesvědčení.

Je něco, co byste za celou svoji kariéru změnili?

Jak jsem se jíž zmínil, Grog se na hudební scéně pohybuje přes dvacet let. Když jsme kapelu zakládali, měli jsme samozřejmě naivní představu, že lehce prorazíme na světová pódia a do žebříčků hitparád. Postupem času člověk zjišťuje, jak u nás tento šoubyznys funguje a začne ze svých plánů slevovat. Určitě je to otázkou priorit a my jsme se tehdy rozhodli neobětovat úplně vše muzice, neopustit rodiny, práci, ale mít kapelu jako úžasného koníčka, který nás moc baví a bez kterého si život už nedovedeme představit. Možná jsme dnes mohli být jinde, ale pro mne je nejdůležitější to, že pořád hrajeme, vydáváme cédéčka, na naše koncerty stále chodí spousta fanoušků, za což jim patří velký dík, protože bez nich by to v žádném případě nešlo. Takže určitě za sebe bych nic zásadního neměnil.

Proč právě název Grog?

S nápadem založit nějakou „pořádnou“ kapelu přišel Bohdan Adamčík (basová kytara) s Romanem Polaczkem (kytara), kteří měli skupinu Capitol, kde se vystřídala spousta muzikantů různé úrovně, ale nic kloudného z toho nevzešlo. Oslovili mě, protože věděli, že se mi rozpadla moje kapela Radiator, kterou jsem zakládal v roce 1984 v dobách mého studia na bohumínském gymnáziu. No, a když za mnou kluci přišli a začali mi líčit, jaké mají velké plány, super zkušebnu, profi vybavení, aparaturu (samozřejmě si to hodně přibarvili, aby mě nalákali) a vzhledem k tomu, že jsem fakt chtěl hodně hrát, tak jsem na nabídku kývnul. Pak jsme vyzkoušeli několik bubeníků, ale vzhledem k jejich nespolehlivosti jsem nakonec přitáhl mého bývalého spoluhráče z Radiatoru Martina Valuštíka. Tím vznikla vlastně první sestava kapely a my jsme začali vážně diskutovat o jejím názvu. Každý si doma připravil seznam preferovaných názvů a o nich jsme pak na zkušebně vášnivě debatovali. (Přeloženo do normální řeči: parádně jsme se hádali. To víš, název kapely je rozhodnutí na celý život). Nakonec jsme se kupodivu všichni shodli na názvu Grog, který měl v seznamu bubeník Martin. Z původní sestavy jsem ale zůstal už jen já, takže jsem jediný zakládající člen kapely Grog, který tu rockovou káru táhne dál od začátku. Kromě mě jsou v současnosti v kapele ještě (a vezmu to po řadě, jak kluci v průběhu let do kapely přicházeli) zpěvák Dalibor „Panther“ Halamíček, bubeník Roman „Malvin“ Horníček, kytarista Mirek Satora a basový kytarista Honza „Valda“ Valuštík (mimochodem mladší brácha našeho prvního bubeníka).

Nedávno jste vydali novou desku Mona Lisa ze Stodolní. Jste s ní stoprocentně spokojeni nebo byste postupem času něco změnili?

Vždycky, když tvoříš nové skladby na album, jsi přesvědčen, že je to to nejlepší, co jsi kdy udělal. Vzhledem k tomu, že jsme při nahrávání nebyli tlačeni časem, měli jsme možnost si ve studiu s jednotlivými stopami a zvukem opravdu pohrát. Takže pro mne je toto CD skutečně to nejlepší, co jsme zatím natočili. Upřímně jsem překvapen, jak velký zájem mezi fanoušky o toto CD je. Co se týká ohlasů, tak jsem ještě nezaznamenal negativní reakci. Album je pestré, takže každý si tam najde tu svou oblíbenou skladbu. Samozřejmě s odstupem času si říkáš, že jsme něco mohli udělat jinak, jiný zvuk, jiný poměr nástrojů, ale tak je to vždycky. To tě posouvá dál a inspiruje při natáčení nových songů tak, aby to příští CD bylo zase to nejlepší, jaké jsi kdy natočil.

Má název desky nějakou zvláštní historii?

Už se mne na to párkrát někdo ptal a já si dělám legraci, že je to z toho důvodu, aby bylo naše album lehce k nalezení na internetu. Hledáš informace o Moně Lise a najdeš CD kapely Grog, chceš se pobavit na nejznámější ostravské ulici se spoustou barů a klubů, na Stodolní ulici, a opět najdeš CD kapely Grog. Ve skutečnosti je stejnojmenná skladba inspirována příběhem jednoho z našich známých, který se bezhlavě zamiloval do striptýzové tanečnice z jednoho klubu pro pány, právě na Stodolní ulici. Stálo ho to spoustu peněz a přesvědčování, že jí zajistí lepší život, ale dovedeš si představit, jak to stejně nakonec skončilo. Ale protože se už začínají vyptávat i naše partnerky a manželky, jak to vlastně bylo, tak vždycky důrazně dodávám, že se opravdu, ale opravdu nejednalo o žádného člena naší kapely.

Stávají se Vám nějaké zvláštní momenty třeba s fanynkami při koncertech?

Jak říká s nadsázkou jeden nejmenovaný muzikant z naší kapely: „Jediný důvod, proč hraju v kapele, jsou ty krásné fanynky…“. Takže samozřejmě za tu dobu, co hrajeme, těch „zvláštních“ momentů s fanynkami bylo nespočet. Většina je ale z pochopitelných důvodů nepublikovatelná. I když samozřejmě, když jsme byli mladší (čti: pro fanynky atraktivnější), bylo to celkem divoké. Teď už jsme se poměrně uklidnili. Nějaké náznaky si můžeš přečíst na našem oficiálním webu www.grog.cz v sekci Historie, ale ostatní bychom si rádi v zájmu vlastní bezpečnosti ponechali pro sebe. Musíš brát ohledy na naše rodiny.

Co v nejbližší době plánujete?

Jak jsme se už zmínili, vydali jsme letos naše páté řadové album s 15 autorskými songy a chtěli bychom ho představit co nejširšímu okruhu posluchačů. Mám radost z toho, že se objevily velmi pochvalné recenze na toto CD v hudebních časopisech a na hudebních portálech, máme kladné ohlasy od našich fanoušků i ze zahraničí, dělali jsme nějaké rozhovory pro časopisy a rádia, písničky z tohoto alba se hrají na rádiích po celé republice a ještě spoustu toho je v jednání, takže i když zrovna nehrajeme, práce je dost. Určitě bychom chtěli natočit i videoklip k novému CD a hlavně hrát, hrát a hrát. Vždyť pro to to přece děláme, ne? No a kvůli těm fanynkám samozřejmě…

Za rozhovor děkuje Dominik Holomáč

 

Grog vydává nové album "Mona Lisa ze Stodolní"

GROG, rocková parta ze severní Moravy přináší letos již své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“. CD obsahuje 15 tracků a na své si přijdou jak milovníci tvrdých rockových pecek, tak i pomalých balad. Muzikanti nejsou žádní nováčci, na rockové scéně se pohybují již 22 let a na výsledném zvuku je to znát. Bohaté aranže, hutné kytarové rify, melodické refrény, ale hlavně parádně šlapající rytmika. To vše doplněno o kvalitní české texty, což v dnešní době nebývá pravidlem. Za zmínku stojí, že se na albu rovněž podíleli zajímaví hosté, mimo jiné zpěvačka Monika Agrebi a kytarista Andonis Civopulos, který s kapelou již spolupracoval na předešlém albu „Visalaje“. CD je zabaleno v exkluzivně graficky zpracovaném digipacku, obsahujícím booklet s kompletními texty všech songů, což jistě potěší. Kapela v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí).

Další informace najdete na oficiálním webu kapely www.grog.cz.

 

Kapela Grog vydává nové album 'Mona Lisa ze Stodolní'

Grog - rocková smečka z Bohumína, vydává letos již své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“. CD, které je zabaleno v parádním digipacku (obsahujícím i dvanáctistránkový booklet s texty a fotografiemi skupiny), obsahuje 15 původních songů výhradně s českými texty. Hudebně se pod album podepsala celá kapela, která v současnosti hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí). Album „Mona Lisa ze Stodolní“ hudebně navazuje na předchozí osvědčená alba. Posluchači se mohou těšit na tvrdé rockové pecky jako například „Mona Lisa ze Stodolní“ a „Zubatá“, i na jemné romantické rockové balady „Vzdávám se tvým rtům“ nebo „Bloudím v tobě dál“. Autory textů jsou převážně kytarista Martin Sitek a bubeník Roman „Malvin“ Horníček. Na albu se podíleli mimo jiné i exkluzivní hosté, rocková zpěvačka Monika Agrebi a kytarový mág Andonis Civopulos.

Nenechejte si ujít pořádnou porci kvalitního, našlápnutého rocku ze severní Moravy. Další informace najdete na oficiálním webu kapely www.grog.cz.

MONA LISA ZE STODOLNÍ (skladby): Grogus ortni, Pod vlajkou z překřížených hnát, Dávno tě znám, Mona Lisa ze Stodolní, 555, Příběh Panthera, Vzdávám se tvým rtům, Blanka, Zlatokopka, Dál mizím s tebou, Tak už máme, co jsme chtěli, Navždy ztracená, Bloudím v tobě dál, Zubatá, Zůstal sám (bonus track)

 

Grog s přehledem zvládá tvrdý rock i milostné balady

Na severní Moravě se tvrdší rockové hudbě vždycky dařilo a stále daří. Jednu z nejzajímavějších zdejších kapel představuje Grog, ten právě přináší své nové, v pořadí již páté album s názvem Mona Lisa ze Stodolní. Nahrávku to velice pestrou, která se od hutných metalových pasáží pohybuje přes rockové vypalovačky až k milostným baladám.
Dvaadvacetiletá zkušenost
I když album zní místy hodně tvrdě a syrově, jednotlivým písním nechybějí silné melodické nápady, chytlavé refrény a zajímavé rytmy. Kapela skvěle šlape, má drive a nápaditě pracuje s dynamikou i gradací. Posluchače potěší drobné a nápaditě zaranžované instrumentální pasáže nebo kytarová sólíčka, která dokazují, jak dobří a zkušení muzikanti ve skupině působí. Však se také na tuzemské scéně pohybuje 22 let. Atmosféru navodí strašidelné, trochu hororové intro, z něhož kapela plynule přejde v tvrdou, energickou, údernou skladbu Pod vlajkou z překřížených hnát. Hodně energie nechybí ani rockovému songu Dávno tě znám, který díky změnám tempa a nálady vyznívá hodně pestře. Tvrdé kytary a hutný zvuk dominují titulní písni, kterou střídá minutové intermezzo 555. Příběh Panthera je rychlý rockový hit, uhánějící jako vlak v předešlém intru. Zklidnění přináší balada Vzdávám se tvým rtům. Ač milostná, není přeslazená ani utahaná a na koncertech určitě funguje spolehlivě. S Blankou se vrací temperament, nasazení, drive, další rychlá a hudebně nápaditá koncertní pecka. Syrověji působí vtipná Zlatokopka, vygradovanou baladu Dál mizím s tebou rozsvítí hostující zpěvačka Monika Agrebi. A když jsme u těch hostů, nelze přeslechnout mistrovskou kytaru zkušeného Andonise Civopulose.
Barevná muzika, pestré texty
Syrovost s melodičností se mísí v písničce Tak už máme, co jsme chtěli, alternativnější song Navždy ztracená rozrazí zpěvný refrén. Bloudím v tobě dál představuje další, tentokrát nejen pro svoji délku bohužel trochu unavenější baladu, zato Zubatá je klasickou rockovou vypalovačkou se vším všudy. O závěr se postará pomalejší hymnická skladba Zůstal sám, která díky bohaté instrumentaci z alba trochu vybočuje, proto se ocitla v pozici bonusu. Mona Lisa ze Stodolní přináší barevnou muziku a tomu odpovídají i tematicky pestré texty. Někdy vycházejí z pocitů, jindy zachycují drobné příběhy, vyprávějící o mezilidských či generačních vztazích. O láskách, rozchodech, osamělosti... prostě o životě. Kapela Grog natočila poctivou, upřímnou desku, která je tou nejlepší pozvánkou na některý z koncertů skupiny.

Karel Souček

 

GROG - rocková smečka z Bohumína, vydává v těchto dnech už své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“.

GROG - rocková smečka z Bohumína, vydává v těchto dnech už své páté řadové album „Mona Lisa ze Stodolní“. Na CD, které je zabaleno v parádním digipacku (obsahujícím i dvanáctistránkový booklet s texty a fotografiemi skupiny), najdete jak tvrdé pecky, tak i rockové balady, vše s českými texty. Na albu se podíleli i exkluzivní hosté, rocková zpěvačka Monika Agrebi a kytarový mág Andonis Civopulos. Takže si nenechejte ujít pořádnou porci kvalitního, našlápnutýho rocku ze severní Moravy. Vše o kapele a kontakty, kde je možno objednat toto CD, najdete na www.grog.cz.

 

Grog není jen horká voda s rumem, to přece ví i Mona Lisa ze Stodolní

Kdo by neznal grog s malým g. Rum smíchaný s horkou vodou a dle libosti trošku cukru. Jenže tady nejde o horký alkohol na dlouhé zimní večery. Zde jde o Grog s velkým G. Kapela Grog ze severní Moravy, přesněji z Bohumína, totiž přináší po dlouhých osmi letech sedmou nahrávku (některé zdroje uvádí páté album). Stádečko 15 písní zabalených do vzorně graficky zpracovaného digipaku se páslo na poli rocku nebo hard rocku. Kapelu Grog tvoří velice zdatní muzikanti, v čele se zpěvákem Daliborem Halamíčkem, kterého budete znát z kapely Salamandra, se kterou přinesl do našich končin do té doby téměř nepoznaný power a speed metal. S Grogem přichází poctivý hard rock, který stojí na pevných nohou basy a bicích. Šikovní kytaristé mění tempa, chvíli slyším houpavé boogie, pak se ozve nefalšovaný hard rock, verze 2016. Paráda. Melodie klukům nejsou rozhodně cizí. Kapela v současné době působí v sestavě Martin Sitek - kytary, zpěv, Dalibor "Panther" Halamíček – zpěv, Jan "Valda" Valuštík - basová kytara, zpěv, Miroslav Satora - kytary, zpěv, Roman "Malvin" Horníček – bicí. Z recenzované kolekce musím vypíchnout aspoň několik písní. Titulní „Mona Lisa ze Stodolní“ je příběh lehké holky, který je ale vyprávěn velice jemně. Chytrý text nemusí obsahovat sprosťárny, aby elegantně popsal nejstarší řemeslo na světě. Za zmínku stojí taky instrumentálka „555“, která jako by vypadla z playlistu country rádia. Jako fandovi železnice ve všech jejich podobách mě zaujalo nádherné funění parní lokomotivy. Tenhle zvuk mám opravdu rád. A co znamená číslovka v názvu? A tahle „country“ vypalovačka plynule přejde v „Příběh Panthera“. A koho, že je to příběh? To je přece jasný, i když autorem textu je Roman Horníček. Většinu slov na této desce ale sepsal Martin Sitek. „Zase mám kapsy prázdné, říkám si, blázne, kdy to zabalíš“. Tady je Pantherovo. V mých uších zní příjemně i polobalada „Já vzdávám se tvým rtům“ se zajímavým rytmem bicích. Velice lyrickou písní je též duet Dalibora s Monikou Agrebi „Dál mizím s tebou“. To je fakt jízda netušených rozměrů. A já mizím ven, čekám na další nahrávky k recenzi. Podzim nám totiž ukazuje tu lepší tvář. Grog patří určitě k tomu nejlepšímu, co se mi letos dostalo do přehrávače z českých luhů a hájů.

Jan Holý

 

Grog a jeho Mona Lisa na frekvencích Rádia Čas Rock

BOHUMÍN – Bohumínská rocková kapela Grog ve středu 21. září ovládne frekvence Rádia Čas Rock. V pořadu „Středa, je třeba ...“ představí písničky z nového alba „Mona Lisa ze Stodolní“.

„Ve studiu si budeme povídat o našem novém albu a hlavně – zazní z něj také několik písniček, což je pro nás, pro autory, tou největší odměnou. Přece jen jsme na desce pracovali dlouhých osm let,“ říká Martin Sitek z kapely Grog. „Když hrála kapela na letošním Motoscuku, nabídla nám tam několik nových skladeb z jejich zbrusu nového alba „Mona Lisa ze Stodolní“ a pánové slíbili, že nám desku přinesou do Rádia Čas Rock. Grog plní své sliby,“ promuje pořad rádio. Album „Mona Lisa ze Stodolní“ obsahuje 14 novinek a hudebně navazuje na předchozí osvědčená alba. Posluchači se mohou těšit na tvrdé rockové pecky jako například „Mona Lisa ze Stodolní“ a „Zubatá“, i na jemné romantické rockové balady „Vzdávám se tvým rtům“ nebo „Bloudím v tobě dál“. Kapela Grog hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basa) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí).

Lukáš Kania
foto: Rádio Čas Rock

 

„Mona Lisa ze Stodolní“, to je název nového CD Bohumínské skupiny Grog. O novém CD a nejen o něm si povídám s Martinem Sitkem.

Ahoj Martine, tak nové CD je na světě, gratuluji. Pojďme se na něj mrknout a pokud možno představit kolikáté je a kolik vody uběhlo od posledního?

Ahoj. Pokud nebudu počítat naše výroční výběrového CD z roku 2004 a singl Ego vydaný 2007, tak se jedná o naše páté album. Takže k albu „Vlezte mi na záda“, „Maso z telat“, „Nezvěstná“ a „Visalaje“ přibyl další kousek. Je pravda, že si fanoušci museli počkat na toto CD dlouhých 8 let, „Visalaje“ jsme vydali koncem roku 2008, nové songy a texty vznikaly postupně v průběhu několika let. V tomto období jsme řešili personální otázky v kapele, potýkali jsme se se značným pracovním vytížením některých členů, objevili se i nějaké zdravotní problémy, při nahrávání jsme čelili technickým komplikacím, ale vidíš, nakonec se vše v dobé obrátilo a album je na světě.

Nahráno ve stejné sestavě? A v kterém studiu?

Minulé album jsme z původního Grogu nahrávali jen tři. Zpěvák Dalibor „Panther“ Halamíček, bubeník Roman „Malvin“ Horníček a já na kytaru. Od té doby k nám ještě přibyli kytarista Mirek Satora a basák Honza „Valda“ Valuštík, který už nahrával basu na CD „Visalaje“ jako host a kdysi dávno byl naším dvorním zvukařem. Tato současná sestava kapely také natočila album „Mona Lisa ze Stodolní“. Celé album se nahrávalo opět v domácím studiu „U Valdy“, které patří našemu basákovi Honzovi. Je tam perfektní, pohodová, rodinná atmosféra a můžeme tam nahrávat v kteroukoliv dobu, takže jak byla inspirace, hned šup do studia a už se točilo. Navíc už tam vznikala předešlá tři alba, takže je to taková naše tradice. Na albu se objevili i zajímaví hosté Andonis Civopulos (kytara), Monika Agrebi (zpěv), můj brácha Libor Sitek (housle, foukací harmonika), Michaela Prchalová (zpěv), dcera bubeníka Veronika Horníčková (zpěv) a Petr Bodnár (klávesy).

Kolik obsahuje songů a jsou to všechno novinky a vaše autorské písně?

Na albu najdou posluchači 15 tracků (abych byl přesný, 2 z toho jsou intra skladeb, takže 13 poctivých songů) a samozřejmě všechny písničky jsou novinky a vlastní autorská tvorba. Na hudbě se podíleli všichni členové kapely, vždycky někdo přinesl nějaký nápad a ostatní mu to buď hned zavrhli, nebo jsme společně motiv rozpracovali a vznikla celá skladba. Většinu textů jsem napsal sám, tři přinesl bubeník Roman a poslední skladba, bonusová, je celá, hudba i text, zpěváka Dalibora. Bonus z toho důvodu, že žánrově se skladba poměrně liší od našeho rockového stylu, zazní v ní symfonický orchestr, ale věříme, že si své posluchače určitě najde.

Proč Mona Lisa ze Stodolní?

Vždycky, když se mne na to někdo ptá, dělám si legraci, že je to z toho důvodu, aby bylo naše album lehce k nalezení v internetových vyhledávačích. Hledáš informace o Moně Lise a najdeš CD kapely Grog, chceš se pobavit na nejznámější ostravské ulici se spoustou barů a klubů, na Stodolní ulici, a opět najdeš CD kapely Grog. Ve skutečnosti je stejnojmenná skladba inspirována příběhem jednoho z našich známých, který se bezhlavě zamiloval do striptýzové tanečnice z jednoho nejmenovaného klubu pro pány, právě na Stodolní ulici. Stálo ho to spoustu peněz a přesvědčování, že jí zajistí lepší život, ale dovedeš si představit, jak to stejně nakonec skončilo. Ale jak vždycky dodávám, opravdu, ale opravdu se nejednalo o žádného člena naší kapely.

Křest už proběhl, takže trochu s křížkem po funuse, ale přece jen, kde jste ho křtili, a byl nějaký kmotr?

Album jsme křtili v našem „rodném“ městě Bohumíně. Máme zde spoustu věrných fanoušků, kteří nás již 22 let podporují a tak jsme křest ani nemohli udělat jinde. Křtili jsme v rámci našeho koncertu na Bohumínských pivních slavnostech 13. srpna 2016. Pivní slavnosti v Bohumíně jsou tradiční akce, která je každoročně navštěvovaná několika tisíci posluchači, čepují se stovky různých druhů piv, takže parádní atmosféra, ideální pro takovou významnou událost, jakou je křest rockového CD. Navíc byl tento datum pro nás symbolický, protože přesně na den před 22 lety kousek odsud Grog odehrál úplně první veřejné vystoupení. Krásně se vzpomínalo. Kmotry jsme měli dva. Rockovou zpěvačku Moniku Agrebi a kytarového mága Andonise Civopulose. Nebyla to náhoda, že jsme si vybrali právě tyto muzikanty. Jak už jsem se zmínil, oba hostují na našem novém albu. Andonis se ujal některých kytarových partů a Monika si zazpívala duet „Dál mizím s tebou“ společně s Daliborem. Mám radost z toho, že se nám podařilo oba dostat na náš křest i přes jejich značné pracovní vytížení. Do posledního okamžiku jsme nevěděli, zda se jim podaří dorazit, takže my už jsme hráli náš koncertní set a teprve až jsem asi při čtvrté skladbě zahlédl pod pódiem Moniku a Andonise, ulevilo se mi, že to asi fakt klapne. Perfektní bylo, že nejen že nám pokřtili naše CD, ale Monika s Daliborem zazpívali svůj duet a Andonis si s námi střihl šest songů z nového CD. Takže posluchači měli jedinečnou příležitost vidět tuto kytarovou legendu společně s Grogem na jednom pódiu. Parádně jsme si to užili, a to hlavně díky našim fanouškům, kteří vytvořili nezapomenutelnou atmosféru.

Adonis Civopulos je také na desce jako host. Dá to hodně práce zlanařit jednoho z nejlepších kytaristů u nás?

S Andonisem se znám již asi dvanáct let. Tedy já ho znám už mnohem déle, někdy v 80-tých letech, když jsem začal poslouchat rockovou muziku a zkoušet hrát na kytaru, jsem jej zaregistroval v kapele Věry Špinarové a uchvátil mne svým kytarovým uměním. Tehdy by mne ani ve snu nenapadlo, že si s ním po třiceti letech společně zahraju na jednom pódiu. Osobně jsme se pak setkali někdy v roce 2004 na koncertě Grogu a prý jsme se mu líbili, zvláště pak prý ten kytarista s šátkem na hlavě :-). Někdy v té době jsem jej oslovil, zda by se nechtěl podílet na našem CD „Visalaje“ a on nebyl proti. Společně jsme pak zažili spoustu krásného jamování při přípravě alba a nekonečného diskutování o muzice při láhvi dobrého vína. Andonis není jen výborný muzikant, ale hlavně úžasný a pohodový člověk. Moc rád na tu dobu vzpomínám. Připadalo mi logické ho oslovit i pro natáčení alba „Mona Lisa ze Stodolní“. Bylo sice obtížné skloubit jeho čas s naším, ale když nemohl on do studia, přivezli jsme studio k němu, takže nakonec jsme všechno zdárně natočili. A teď už je to jen na posluchačích, aby posoudili, jak se nám to podařilo.

CD je pár týdnu mezi lidmi. Jaké jsou ohlasy?

Upřímně jsem překvapen, jak velký zájem mezi fanoušky o toto CD je. To, co se u alba „Visalaje“ prodávalo dva roky, je u „Mony Lisy ze Stodolní“ za tři měsíce po vydání pryč. Pokud to tak půjde dál, budeme muset udělat reedici. A velký zájem je i o novou kolekci triček a mikin, které jsme u příležitosti vydání alba nechali vyrobit. Takže pokud máš zájem, rychle objednávej na našich stránkách http://www.grog.cz/obchod.html, dokud ještě jsou. Co se týká ohlasů na CD, tak jsem ještě nezaznamenal negativní reakci. Album je pestré, takže každý si tam najde tu svou oblíbenou skladbu. Věřím, že ne jen jednu :-). Posluchači si můžou vybrat tvrdší songy, rockové pecky nebo krásné balady. Jediný, od koho jsem slyšel kritiku, jsou muzikanti z kapely, ale tak je to vždycky. Něco natočíš a vydáš a už víš, jak bys to teď udělal jinak a líp. To tě posouvá dál.

Takže teď? Rádia, tisk, televize?

Určitě bychom chtěli toto CD představit co nejvíce posluchačům. To je i důvod, proč teď tady spolu sedíme, ne :-)? Ale vážně, určitě sis všiml, že jedním z našich partnerů, kteří podpořili toto album, je i rádio Čas Rock, takže nás můžeš slyšet právě na vlnách tohoto rádia, letos jsme hráli na Motoscuku, akci pořádané právě tímto rádiem, a další společné aktivity připravujeme. V plánu máme i spolupráci s ostatními rockovými médii a portály, ale vše je ještě ve fázi jednání, tak bych nechtěl předbíhat. Co se týká televize, chtěli bychom realizovat klip na některou skladbu z nového alba a představit ji ve vysílání rockových hudebních kanálů. Uvidíme…

Trochu jsem zapomněl zeptat se na booklet. Co obsahuje a kdo je autorem?

V kapele jsme měli bouřlivou diskuzi, zda má ještě v dnešní době internetu a streamování muziky cenu vydávat CD nosič, kdy už si to prý nemá většina posluchačů na čem přehrát. Tvrdě jsem si prosazoval názor, že CD má své kouzlo, můžeš ho někomu darovat, obsahuje texty, fotky, voní novotou…:-). Pamatuju si, když jsme za totality jezdívali na ostravskou hudební burzu a kupovali si elpíčka našich idolů a těšili se, jestli uvnitř bude potištěný obal s texty, fotkami. Dodnes je mám schované. Teď vím, že jsme se rozhodli správně, že jsme vydali CD. Je zabaleno v luxusním digipacku, ten obsahuje dvanáctistránkový booklet se všemi texty a fotkami kapely výborného orlovského fotografa Jana Trely. A navíc jsem si parádně užil focení, zvláště při focení titulní fotografie alba s modelkou Veronikou. Graficky jsem se na obalu podílel osobně. Žádný z oslovených grafiků nebyl schopen uspokojit mé náročné požadavky :-). Jak říkal v žertu jeden můj kolega: „Ten obal je lepší než ta muzika.“ Teda doufám, že to říkal v žertu :-).

Nějaké zvláštní promo nebo tour k nové desce?

Jak už jsem říkal, budeme se snažit naši muziku dostat k posluchačům a získat ještě více fanoušků. Na toto bychom se chtěli v nadcházejícím období zaměřit. Turné k nové desce neplánujeme, ale na všech našich koncertech většinu skladeb z nového CD hrajeme, takže fanoušci nejsou o nic ošizeni. A všechny aktuální informace o dění v kapele je možno nalézt na našem webu www.grog.cz.

Rok jde do závěrečné třetiny. Jaký byl pro GROG? Co vás ještě čeká?

Vzhledem k tomu, že tady teď společně posloucháme a prohlížíme si naše CD „Mona Lisa ze Stodolní“, tak samozřejmě úspěšný. Jsme rádi, že se konečně toto CD podařilo dokončit, už jsme to slibovali fanouškům několik let, a kdybychom je letos nevydali, jsem přesvědčen, že by nás na koncertech utloukli :-). Ta závěrečná fáze byla celkem dost hektická, dodělávali jsme mix, mastering, do toho příprava grafiky pro tiskárnu jednak na CD, ale i na trička, příprava nové podoby našeho webu, organizace věcí kolem křtu, aby vše klaplo… Fakt jsem toho v té době moc nenaspal, takže teď si to užívám.

Děkuji za rozhovor a ať se Mona Lisa líbí a dobře prodává.

Za celou kapelu ti děkuji za pozvání a za příjemné povídání s tebou.

 

Bohumínský Grog má 22 let, nadělil si album Mona Lisa ze Stodolní
Bohumínská rocková kapela Grog zhudebnila Monu Lisu a dokonce ze Stodolní. K posluchačům a fanouškům míří nová deska, na které najdou 14 nových písní a jeden bonus. Křest CD proběhne v srpnu, kdy kapela slaví 22. výročí založení. Fanoušci věrně čekali na novou desku osm let. Muzikanti si dali s novým albem na čas, písničky vznikaly jako časosběr a mnohé autoři opakovaně měnili a upravovali, chtěli nabídnout na nové desce to nejlepší. „Vyzkoušeli jsme si to u alba Visalaje (2008), které se také rodilo několik let, a utvrdili se, že uspěchat to nemá smysl. Raději kvalitu než kvantitu. Hudebně se pod album podepsala celá kapela, každý z nás do písni vložil kus sebe,“ říká kytarista kapely Martin Sitek. Album „Mona Lisa ze Stodolní“ hudebně navazuje na předchozí osvědčená alba. Posluchači se mohou těšit na tvrdé rockové pecky jako například „Mona Lisa ze Stodolní“ a „Zubatá“, i na jemné romantické rockové balady „Vzdávám se tvým rtům“ nebo „Bloudím v tobě dál“. Autory textů jsou Martin Sitek, Roman Malvin Horníček a Dalibor Panther Halamíček. „Kluci mi napsali krásné texty a celá kapela se postarala o silné melodie, na nové album uzrál čas. Mám radost, že je na něm jako bonus i můj autorský song „Zůstal sám“, Grog je moje srdeční záležitost,“ těší se zpěvák Dalibor Panther Halamíček. Kapela Grog hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basa) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí). Křest alba „Mona Lisa ze Stodolní“ proběhne v Bohumíně v srpnu na Pivních slavnostech, kde kapela oslaví 22. výročí založení. Album si mohou posluchači objednat na webu www.grog.cz. Na novém albu hraje a zpívá řada hostů. „Některé kytarové party nahrál Andonis Civopulos, člen kapely Legendy se vrací a bývalý doprovodný muzikant Věry Špinarové. Na klávesy si v jedné skladbě zahrál kameraman České televize Petr Bodnár a na housle a harmoniku Bohumíňák Libor Sitek,“ vyjmenovává Jan Valda Valuštík z Grogu. Duet si na desce střihla Monika Agrebi, zpěvačka známá z X-Factoru jako „zpívající Jeptiška“. Uslyšíme také hlasy mladých zpěvaček Veroniky Horníčkové a Michaely Prchalové. Michaelu si kapela vyhlédla v soutěži Bohumínská Superstar. Fotografie pro nové album vytvořil fotograf Jan Trela. Grog je podepsán pod pěticí autorských alb – Vlezte mi na záda (1997), Maso z telat (1999), Roky jdou (2004, výběrové album k 10. výročí založení kapely) a Visalaje (2008, natáčeno ve studiu U Valdy), Mona Lisa ze Stodolní (2016, natáčeno ve studiu U Valdy). Kapela se hudebně i textařsky podepsala také pod maxisingl bývalé zpěvačky Grogu Lucie Roubíčkové „Nezvěstná“ (2001).
MONA LISA ZE STODOLNÍ (skladby):
Grogus ortni, Pod vlajkou z překřížených hnát, Dávno tě znám, Mona Lisa ze Stodolní, 555, Příběh Panthera, Vzdávám se tvým rtům, Blanka, Zlatokopka, Dál mizím s tebou, Tak už máme, co jsme chtěli, Navždy ztracená, Bloudím v tobě dál, Zubatá, Zůstal sám (bonus track)
redakce Ostrava Online

 

Bohumínský Grog má 22 let, nadělil si nové album Mona Lisa ze Stodolní
K posluchačům a fanouškům bohumínské rockové skupiny Grog míří nová deska Mona Lisa ze Stodolní, na které najdou 14 nových písní a jeden bonus. Křest CD proběhne v srpnu, kdy kapela slaví 22. výročí založení. Fanoušci čekali na novou desku osm let.
Muzikanti si dali s novým albem na čas, písničky vznikaly jako časosběr a mnohé autoři opakovaně měnili a upravovali, chtěli nabídnout na nové desce to nejlepší. „Vyzkoušeli jsme si to u alba Visalaje (2008), které se také rodilo několik let, a utvrdili se, že uspěchat to nemá smysl. Raději kvalitu než kvantitu. Hudebně se pod album podepsala celá kapela, každý z nás do písni vložil kus sebe,“ říká kytarista kapely Martin Sitek. Album Mona Lisa ze Stodolní hudebně navazuje na předchozí osvědčená alba. Posluchači se mohou těšit na tvrdé rockové pecky jako například Mona Lisa ze Stodolní a Zubatá, i na jemné romantické rockové balady Vzdávám se tvým rtům nebo Bloudím v tobě dál. Autory textů jsou Martin Sitek, Roman Malvin Horníček a Dalibor Panther Halamíček. „Kluci mi napsali krásné texty a celá kapela se postarala o silné melodie, na nové album uzrál čas. Mám radost, že je na něm jako bonus i můj autorský song Zůstal sám. Grog je moje srdeční záležitost,“ těší se zpěvák Dalibor Panther Halamíček. Kapela Grog hraje ve složení Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basa) a Roman „Malvin“ Horníček (bicí). Křest alba „Mona Lisa ze Stodolní“ proběhne v Bohumíně v srpnu na Pivních slavnostech, kde kapela oslaví 22. výročí založení. Na novém albu hraje a zpívá řada hostů. „Některé kytarové party nahrál Andonis Civopulos, člen kapely Legendy se vrací a bývalý doprovodný muzikant Věry Špinarové. Na klávesy si v jedné skladbě zahrál kameraman České televize Petr Bodnár a na housle a harmoniku Bohumíňák Libor Sitek,“ vyjmenovává Jan Valda Valuštík z Grogu. Duet si na desce střihla Monika Agrebi, zpěvačka známá z X-Factoru jako „zpívající jeptiška“. Uslyšíme také hlasy mladých zpěvaček Veroniky Horníčkové a Michaely Prchalové. Michaelu si kapela vyhlédla v soutěži Bohumínská Superstar. Fotografie pro nové album vytvořil fotograf Jan Trela.

 

Grog
Mona Lisa ze Stodolní
RAGTIME RECORDS - 2016 50:16 ROCK, HARD ROCK
PETR ZAVADILÍK

Jsou kapely, které nepřekročí hranice svého kraje, a přitom jejich tvorba není k zahození. Jednou takovou je i bohumínský Grog. Že neznáte? Chyba. Co třeba jméno Dalibor Halamíček? Současný zpěvák, jenž si na pár let z Grogu odskočil do skupiny Salamandra a zase zpět. Po jeho návratu a po skvělém albu Visalaje (2008) jsem očekával, že se i na Grbg konečné usměje štěstí, a ono nic. Osm let čekání na pátou řadovou desku je dlouhá doba, ale stojí opravdu za to. A musím říct, že hlavní příčinou je stejně jako minule opět hostující fenomenální kytarista Andonis Civopulos, který díky svým hbitým prstům dal celému albu kytarovou tvář. Až často budete litovat, že tento člověk nehraje třeba v Arakainu, Citronu a podobných, kde by jistě uplatnil lépe svůj talent než v Legendách se vrací, hrajících někde po poutích. Černý digipack, skvěle graficky zpracovaný (a není to tím, že obal zobrazuje nahou dívku) kytaristou Grogu Martinem Sitkem, obsahuje patnáct věcí, včetně intra a projíždějícího „bohumínského expresu číslo 555" v pátém songu. Nechybí ani krásný duet s Monikou Agrebi. Po Hrdobcl od skupiny John Dovanni další skvělá rocková lahůdka pro ty, kteří jsou toho názoru, že kytarista musí na kytaru i umět hrát! Což ve spoustě kapel neplatí.

 

Nové album skupiny Grog bude mít »pivní« křest

Dlouhých osm let si příznivci, kteří mají v oblibě bohumínskou skupinu Grog, museli počkat na nové album. Pátou řadovou desku s názvem »Mona Lisa ze Stodolní« kapela pokřtí už za čtrnáct dní – v sobotu 13. srpna od 19.30 hodin v rámci Pivních slavností v Hobbyparku.

Na hudební stránce nové desky, která opět ctí žánr skupiny, se podíleli všichni členové – kytarista Martin Sitek, zpěvák Dalibor »Panther« Halamíček, druhý kytarista Miroslav Satora, basák Jan »Valda« Valuštík a bubeník Roman »Malvin« Horníček. Texty k patnácti skladbám složil převážně Martin Sitek, část písní otextoval i Roman Horníček. Na desce se představí také několik hostů, například kytarista Andonis Civopulos, zpěvačka Monika Agrebi či klávesák Petr Bodnár. Křest desky 13. srpna je pro skupinu symbolický. Ve stejný den, přesně před dvaadvaceti lety, Grog odehrál své úplně první veřejné vystoupení v Záblatí. Od té doby se tady pravidelně koná Srpnová noc. Své vystoupení spojené s křtem kapela na Pivních slavnostech zahájí v 19.30 hodin. Na pódiu by se měli spolu s ní objevit už zmínění hosté Civopulos a Agrebi či další zajímavé hudební osobnosti. Více informací o kapele, aktuálním dění spolu s termíny koncertů najdete na www.grog.cz. Nové album Mona Lisa ze Stodolní je možno objednat na grog.music@seznam.cz nebo si jej zakoupit na koncertech kapely.
(red)
Foto: Jan TRELA

 

Předvánoční porce bigbítu se skupinou Grog

Bigbítové loučení s rokem 2015. Restaurace U Studny v Pudlově uspořádala 19. prosince Rockovou pařbu se skupinou Grog. V čase společenských plesů příjemné zpestření pro milovníky hudby, kteří si chtěli zatrsat bez smokingů a honosných rób.


Akce byla svým způsobem výjimečná i pro samotnou skupinu Grog. Bohumínská kapela totiž vystupuje převážně v létě na otevřených scénách, "pod střechou" nehrála zhruba sedm let. Náležitě si to ale užila a posluchačům naservírovala světoznámé rockové hity i autorské songy z připravovaného alba. Na bigbítovou předvánoční akci v kulturním sále restaurace U Studny dorazilo několik desítek milovníků řízné muziky. Mohli se zaposlouchat, zatančit si a jako na správné tancovačce svlažit hrdlo několika druhy piva a zakousnout něco z místní kuchyně. Rockové tancovačky mají v Bohumíně dlouholetou tradici. Konkrétně sál pudlovské restaurace jimi proslul a počátkem 90. let tady začínala například přehlídka místních rockových kapel Jeepers Creepers. V dalších letech sice parketům postupně vládly jiné hudební žánry, ale skalní příznivci na bigbít stále nedají dopustit. Rockovou pařbu s Grogem si velmi pochvalovali a organizátoři proto přislíbili další pokračování.
(erh)

 

Jeptiška z X Factoru natočila duet s kapelou Grog

BOHUMÍN – Pomalými krůčky jdou k cíli, bohumínská rocková kapela Grog finišuje s natáčením písní pro nové, očekávané album. Jedním ze speciálních hostů na desce bude zpěvačka Monika Agrebi, která natočila duet s dvorním zpěvákem Grogu Daliborem Halamíčkem.


„Původně byla skladba určena jen pro zpěváka, ale říkali jsme si, že by z toho byl super duet a Monika byla perfektní volba. Bude to pecka a fanoušci se mají na co těšit,“ potvrdil natočení skladby autor hudby i textu Martin Sitek, kytarista a zpěvák kapely Grog. Monika Agrebi je známá svými rockovými projekty a působením v kapelách nejen v Česku a na Slovensku, ale i v západní Evropě. Do povědomí i nerockových posluchačů se dostala účinkováním v soutěži X Factor, kde zaujala v kostýmu jeptišky. „Kluci z Grogu mi poslali nahrávku a text jejich songu z připravovaného alba s dotazem, zda bych si nechtěla zazpívat duet. Hned na první poslech se mi písnička moc líbila a text byl úžasný, takže to zas nebylo tak složité rozhodování,“ vysvětluje Monika Agrebi důvody, proč se rozhodla přijet z Čech do Bohumína. Nadšený byl ze spolupráce také zpěvák bohumínského Grogu. „Monika je profesionál a hlavně pohodová holka, takže to byla moc příjemná a tvůrčí práce,“ liboval si Dalibor Halamíček. Na chystaném novém albu rockové kapely Grog se spolu s Monikou Agrebi objeví další výborní muzikanti a ve vokálových partech uslyšíme i některé soutěžící z letošního ročníku soutěže Bohumínská Superstar. I když nové CD, jak potvrdili rockeři z Grogu, je už téměř hotové, přesný termín vydání dál úzkostlivě tají.
Lukáš Kania

 

GROG - melodická rocková skupina z BOHUMÍNA.

Dnes tu máme kapelníka, kytaristu, textaře a autora hudby MARTINA SITKA


Ahoj, představ nám kapelu.

Na počátku byla myšlenka pokusit se obnovit bigbítové tancovačky, které na začátku devadesátých let úplně vymizely a převálcovaly je diskotéky. Základy kapele Grog položili v dubnu 1994 basový kytarista Bohdan Adamčík a zpívající kytarista Roman Polaczek, kteří původně působili v rychvaldské skupině Capitol. Já jsem v té době hrál v bohumínském Radiatoru a kluci mě oslovili, zda bych se v této nově vznikající kapele, tehdy ještě bezejmenné, neujal postu dalšího kytaristy a zpěváka. Vzhledem k tomu, že Radiator už v té době moc nefungoval, souhlasil jsem. Po několika neúspěšných pokusech sehnat spolehlivého bubeníka doporučuji mého bývalého spoluhráče z Radiatoru a přichází Martin Valuštík společně s bratrem Honzou, který nám dělal zvukaře (mimochodem, Honza je naším současným basákem). Tehdy si také dáváme jméno Grog. Ale neptej se mě, proč zrovna Grog. Fakt už netuším. Někdo s tím přišel a ostatní souhlasili. Již po čtyřech měsících kapela veřejně vystupuje na Srpnové noci. Tehdy ještě nikdo netušil, že z této první akce vzejde dlouholetá tradice a že se Srpnová noc stane jednou z nejnavštěvovanějších rockových akcí regionu. Začínáme s úspěchem organizovat bigbítové tancovačky. Jedná se o nevídaný, dávno zapomenutý druh zábavy v našem regionu, navštěvovaný tisíci fanoušky. I když náš počáteční repertoár tvoří převzaté skladby známých českých i zahraničních hvězd, nespokojujeme se s kopírováním svých vzorů a ještě koncem roku nahráváme své první čtyři vlastní skladby. Časté hraní a maximální nasazení se podepisuje na zdravotním stavu kytaristy Polaczka a po selhání jeho hlasivek v červnu 1995 jsme nuceni hledat zpěváka. Na inzerát se ozývá v té době již poměrně známý regionální zpěvák Dalibor Halamíček (bývalý člen skupin Satelit, Metan, Panther, později také působící ve skupině Salamandra) a obohacuje Grog svým nezaměnitelným vokálem a hlasovým rozsahem. Ještě tentýž rok se u bubeníka Valuštíka objevují zdravotní problémy se sluchem a na jeho místo usedá zkušený bubeník skupiny Verpa Roman Horníček a společné vystoupení Grogu se skupinou Citron jasně ukazuje, že bude výraznou oporou skupiny. V roce 2006 opustil kapelu ze zdravotních důvodů jeden ze zakládajících členů Grogu, Bohdan Adamčík. Následoval jej i Roman Polaczek. Bylo to právě v době natáčení CD Visalaje, takže to nebylo zrovna nejlehčí období kapely, ale CD nakonec spatřilo světlo světa a fanoušky bylo velmi pozitivně přijato. Od roku 2009 jsme ale už opět kompletní a v plné síle. Současnou sestavu kapely tvoří: Martin Sitek - kytary, zpěv Dalibor "Panther" Halamíček – zpěv Jan "Valda" Valuštík - basová kytara, zpěv Miroslav Satora - kytary, zpěv Roman "Malvin" Horníček - bicí.

Loni jste oslavili 20 let. Jak probíhaly oslavy?

13.8.1994, jsme měli naše první veřejné vystoupení v areálu sokolovny v Bohumíně - Záblatí. A tehdy také byla založena tradice Srpnových nocí s Grogem, která se drží až do dnešních dnů. Rozhodli jsme se, že připravíme pro naše fanoušky velký narozeninový koncert za účasti i bývalých muzikantů, na kterém zahrajeme naše nejznámější hity z celého období působení kapely. Termín koncertu jsme zvolili 16. srpna, což je nejbližší sobotní datum výročního data 13.8., a zároveň se v tento den konají tradiční bohumínské Pivní slavnosti, což je ideální příležitost pro náš koncert . Pořádající agentura nám vychází maximálně vstříc, takže nic nebrání tomu, abychom naše výročí oslavili v rámci Pivních slavností. Oslovili jsme všechny naše bývalé spoluhráče, bohužel ne všichni se nakonec na koncertě objeví. Nicméně z Prahy přijíždí, i přes značné pracovní vytížení, zpěvačka Lucka Roubíčková a naše pozvání přijímá i bývalý kytarista Roman Polaczek, takže na koncertě mohou nakonec zaznít takové pecky, jako jsou "Vlezte mi na záda", "Kolibříkův týden" a "Na křídlech pegasů" z našeho debutového CD. Hrajeme rovněž většinu skladeb z CD "Nezvěstná", které zpívá Lucka a jednu skladbu si společně střihne i s bubeníkovou dcerou Veronikou. Pro fanoušky jsme společně s fotbalisty Slovanu Záblatí připravili překvapení, kdy si s námi společně na pódiu zazpívali svou hymnu, kterou jsme pro ně v minulosti nahráli. Na harmoniku nás u této skladby doprovází další z našich bývalých členů. Naši i fotbaloví fanoušci (a zejména fanynky) jsou tak nadšeni, že z publika začíná na pódium přilétávat dámské spodní prádlo. Škoda, že se majitelky tohoto prádélka po koncertě ztrácejí v davu. Rádi bychom se seznámili a prádlo vrátili. Bohužel. Tyto trofeje nyní zdobí naši zkušebnu a my čekáme, že se děvčata někdy ozvou. Na závěr koncertu zveme na pódium všechny přítomné členy Grogu, současné i bývalé, a společně si zazpíváme naši pecku "Roky jdou". Super koncert, perfektní fanoušci. Pro nás to byl nádherný dárek k 20ti letému výročí a impuls do dalších let. Koncertem ale oslavy neskončily. Společně s fanoušky se přesouváme do blízkého baru Tágo, kde vzpomínáme až do brzkých ranních hodin. Parádní akce.

Od vydaní cd VISALAJE nebylo o Grogu moc slyšet, a přesto jste se letos umístili na pěkném místě ve zlatém slavíku a nechali za sebou takové kapely, jako DOGA, PRAŽSKY VYBĚR…

Samozřejmě nás to moc potěšilo a jsme vděční všem našim fanouškům, kteří nám poslali hlasy. I když od vydání našeho zatím posledního alba už pár let uplynulo a loni jsme se věnovali hlavně přípravě nového CD a moc jsme nehráli, je super, že na nás fanoušci nezapomněli. Utvrzuje nás to v tom, že má smysl dále pokračovat a moc nás to nabíjí. Všem za to děkujeme.

Začíná novy rok. Jaký byl ten loňský?

Jak už jsem říkal, hlavně jsme se věnovali našemu novému albu. A samozřejmě oslavám 20. výročí kapely. Původně jsme doufali, že se nám CD podaří dokončit tak, abychom ho mohli pokřtít právě na narozeninovém koncertě, ale nějak jsme to nezvládli. Věřím, že letos to klapne a budeme moct fanouškům představit to nejlepší album, jaké jsme zatím nahráli.

Máte připravené nové CD. Můžeš nám k němu něco říct?

Je pravda, že o novém albu mluvíme už dlouho a už několik let se mě pořád někdo ptá, kdy už to bude. Ale víš, jak to je. Všichni v kapele máme své zaměstnání, rodiny, povinnosti, Dalibor (zpěvák) žil posledních pár let v Praze, takže nebylo moc snadné se sejít. První nápady na nové songy začaly vznikat sice už před čtyřmi roky, ale uběhla ještě dlouhá doba, než všechny skladby získaly definitivní podobu včetně textů. Jsem rád, že se nám podařilo přizvat ke spolupráci kytarového mága Andonise Civopulose, který s námi pracoval již na předešlém albu. Je to vynikající kytarista a pohodový člověk. Pro mne, jako kytaristu, bylo velmi inspirativní se opět setkat a společně se podílet na nahrávání. Teď už mohu prozradit, že vše je již natočeno, zbývá mix a mastering a vzhůru do lisovny a tiskárny.

CD bude zase ryze autorské?

Tak, jako všechna naše předešlá CD, i tady budou pouze naše vlastní skladby. Je jich 12 a na albu se objeví i jeden bonus. Je to Daliborova skladba, trošku jiný žánr, než na jaký jsou posluchači u nás zvyklí, ale věřím, že si své fanoušky najde. Snažili jsme se, aby bylo album pestré a každý si mohl vybrat ten svůj oblíbený song.

V dnešní době revivalu?

Nemám vůbec nic proti revivalovým kapelám. Na našich koncertech hráváme také songy našich oblíbených interpretů, ale pokud si mohu zajít na koncert, dávám přednost originálu. A ten pocit, když na koncertě fanoušci paří na tvoje vlastní songy a znají texty nazpaměť, se nedá ničím nahradit. To je taky důvod, proč máme na albu jen vlastní skladby a s českými texty. Hráváme hlavně pro české publikum, tak proč jim zpívat anglicky.

Co křest?

Určitě křest bude, ale dnes ještě vůbec nevíme kdy, kde a kdo bude kmotrem. Ale určitě to bude super.

Na několika albech se v minulosti objevuje zpěvačka. Bude i na novém CD?

Skladba zpívaná sólově zpěvačkou tam tentokrát nebude, ale s vokály v některých skladbách nám pomáhala bubeníkova dcera, která s námi koncertuje a zpívala už i na albu Visalaje. Mladá kočka v partě postarších rockerů je vždycky přínosem.

Jste bohumínští patrioti. Výborně funguje symbióza kapela – město. Kde vás letos můžou fanoušci slyšet mimo BOHUMÍN?

Zatím ještě nemáme na letošní rok domluveny žádné konkrétní termíny. Něco je rozjednané, ale je předčasné o tom teď mluvit. Každopádně všechny termíny našich vystoupení bude možno nalézt na našem webu nebo na našem profilu na Facebooku. Prvořadým cílem je teď pro nás vydat nové CD. Obávám se, že kdybychom to letos neudělali, už by nás naši fanoušci ukamenovali.

Na co se můžou fanoušci těšit v novem roce? Mimo nového CD? Kde vás třeba poprvé uslyší?

Samozřejmě hlavně na nové CD a nové písničky. Věřím, že díky nim se nám letos podaří získat ještě více fanoušků, se kterými se budeme moct setkat na některém z našich vystoupení. Moc se na vás těšíme.

 

V anketě poskočili o osm míst

Bohumínská kapela Grog, které letos oslavila dvacet let existence, opět bodovala v anketě Český slavík. Mezi skupinami skončila na velmi nadějném 65. místě a nechala za sebou takové hvězdy jakými jsou například Visací zámek, Ready Kirken nebo Tata Bojs.


Ve slavičí anketě se kapela Grog poprvé objevila v roce 1999. Od té doby obsadila téměř každoročně některou z bodovaných pozic. V roce 2003 skončila dokonce mezi skupinami na perfektním 34. místě. Letos jí patří 65. příčka, čímž si bohumínští rockeři oproti loňsku o osm míst polepšili. „Je, to ten nejkrásnější dárek, který nám mohli fanoušci k našemu výročí dát. "Moc si toho vážíme," poděkoval kytarista skupiny Martin Sitek.
(red)

 

V jakém rytmu bije srdce kapelám

Karvinsko – Tvorba regionálních kapel je velmi pestrá a každá si našla svůj styl, přesto ale je z jejich tvorby vliv našeho regionu cítit. Známe je z různých místních kulturních akcí a festivalů, prosazují se ale i za hranicemi Karvinska.

Bohumín - Grog: rock


V srpnu oslavili 20 let působení kapely, při té příležitosti uspořádali také velký narozeninový koncert, na který přišli všichni současní i bývalí členové kapely. V současnosti má pět členů z Bohumína, Orlové a Havířova. "Snažíme se dělat muziku pro co nejširší okruh posluchačů tak, aby si každý našel, co je mu blízké," vysvětlil zpěvák a kytarista Martin Sitek. Mezi úspěchy, kterých si nejvíce váží, patří vítězství v soutěži Radiožurnálu Hledáme hvězdy, v rozhlasové hitparádě ČRo Ostrava Ruleta, 34. místo v anketě Český slavík 2003 nebo vysílání jejich songů a videoklipů v různých rozhlasových a televizních stanicích i v zahraničí. "Pro mě je ale největší úspěch to, že Grog tady už 20 let existuje, hraje, vydává CD a má své fanoušky i mezi mladou generací," vyjmenoval Sitek. Nejbližší koncert: 4. 10. 14.30 nádraží v Bohumíně v rámci Dne železnice Určitě si poslechněte píseň: z rychlejších Na mě si nepřijdou, z pomalejších Na uvadlé květy růže. Jak Bohumín ovlivnil tvorbu Grogu: Tady jsme začínali a máme tady i spoustu fanoušků. Navíc nás po celou dobu existence město Bohumín podporuje. Bez Bohumína by nebyl Grog. Jakou další kapelu z regionu by Grog čtenářům doporučil: Glayzy z Věrnovic. Tři úžasné a nádherné holky, které dělají parádní muziku. Odkaz: www.Grog.cz
(Michaela Zormanová, kráceno)

 

Grog ani po dvou dekádách nevychladl

Dvacet let na rockových pódiích. Bohumínská kapela Grog slaví kulaté výročí a jubileum pojala ve velkém stylu. Vyvrcholením oslav byl narozeninový koncert 16. srpna v rámci Pivních slavností. Na jevišti v parku se během koncertu představili současní i bývalí členové kapely, mimo jiné exzpěvačka Lucie Roubíčková a kytarista Roman Polaczek. Během večera zazněly skladby ze všech CD kapely a Grog zahrál i novinky z právě připravovaného alba. Kapela přichystala svým fanouškům i překvapení, když zahrála Hymnu fotbalového klubu Slovan Záblatí, zkomponovanou v roce 1996, kdy si společně na pódiu s kapelou zazpívali i fotbalisté v dresech klubu. Závěr koncertu patřil skladbě Roky jdou. Zazpívat ji přišla většina bývalých muzikantů, kteří v minulosti s kapelou Grog hrávali či zpívali. "Koncert jsme si všichni moc užívali. Bylo fajn se po letech zase setkat s bývalými spoluhráči a zahrát si naše staré pecky. Bohumínské publikum bylo opět úžasné a vytvořilo jedinečnou atmosféru. Bez obrovské podpory našich fanoušků bychom těch dvacet let na rockové scéně určitě nevydrželi," rozplýval se kytarista a zakládající člen kapely Martin Sitek. Koncertem ale ten večer oslavy neskončily. Kapela se poté setkala se svými fanoušky a přáteli na velké afterparty, kde až do brzkého rána společně vzpomínali na úsměvné zážitky, kterých bylo za ty dvě dekády existence skupiny nespočet. Kapela Grog dnes hraje ve složení Dalibor "Panther" Halamíček (zpěv), Martin Sitek (kytara), Mirek Satora (kytara), Honza "Valda" Valuštík (basa) a Roman "Malvin" Horníček (bicí). Za dobu své existence vydala bohumínská muzikantská parta tři řadové desky - Vlezte mi na záda (1997), Maso z telat (1999), Visalaje (2008) a výběrové "the best" album Roky jsou (2004). Ještě letos by mělo světlo světa spatřit nové autorské album. Obsahovat bude třináct skladeb, název desky ale zatím oslavenci z Grogu tají.
Pavel ČEMPĚL

 

Narozeninová megaparty kapely Grog

Bohumín – Rocková kapela Grog v letošním roce slaví 20. výročí svého založení a přípravy na megaoslavy vrcholí. Fanoušci se mohou těšit na koncert plný největších hitů Grogu, současné i bývalé členy kapely a na nové písničky z alba, které vyjde na podzim. Narozeninový koncert plánuje na bohumínské pivní slavnosti, které budou v parku Petra Bezruče v sobotu 16. srpna. Na pódiu se objeví bývalí i současní členové kapely. Účast přislíbila mimo jiné bývalá zpěvačka a lvice kapely Lucie Roubíčková, která si střihne své songy z alba Nezvěstná. Do playlistu narozeninového koncertu Grog nasadí songy ze všech svých autorských desek, včetně hitů Vlezte mi na záda a Na křídlech pegasů z debutového CD. Do konce roku by měla kapele vyjít nová deska. "Bude obsahovat 13 skladeb a mnohé z nich mají našlápnuto stát se nejen koncertními hity kapely," věří Martin Sitek, zakládající člen kapely.
(toj)

 

Kytarista a lídr bohumínské kapely Grog Martin Sitek říká: S Grogem plánuji dalších dvacet let

Bohumín – Martin Sitek je lídr a zakládající člen bohumínské kapely Grog. A přestože začínal u obligátních houslí, dnes ho můžeme vidět především s elektrickou kytarou. S kapelou připravuje nové CD a těší se na oslavy dvaceti let od jejího založení.

Po kom jste zdědil nadání? Jste z muzikantské rodiny?

Hudbě se věnuju už od dětství. Můj otec, učitel hudby, který mimo jiné hrával na klávesové nástroje i v Janáčkově filharmonii v Ostravě, mě i mého staršího bráchu nutil hrát na housle. Tenkrát jsem nebyl moc nadšený, ale dnes vím, že základy, které jsem tehdy získal, mi v pozdějším věku hodně pomohly při hře na kytaru a komponování v rockových kapelách. Brácha dodnes na housle hraje, ale já jsem zakotvil u elektrické kytary.

Na jaké nástroje tedy hrajete?

Jak už jsem říkal. Spoustu let jsem hrával na housle, ale když otec nebyl zrovna doma, usedal jsem k jeho klavíru a tajně skládal své první songy, takže něco jsem schopen zahrát i na klávesy. Ale poté, co jsem objevil kouzlo rockové muziky, jednoznačně zvítězila elektrická kytara. I když i na akustickou kytaru si rád s kamarády zahraju a u toho zazpívám. Bývává to někdy hodně inspirativní. Některé vyloženě rockové skladby pro naši kapelu jsem třeba složil právě na akustickou kytaru. Záleží to na momentální náladě.

Kdy jste se rozhodl věnovat hudbě?

Když pominu hraní na housle v hudební škole, ten pravý impuls přišel v osmdesátých letech, kdy se ke mně dostalo dvojalbum skupiny Kiss a můj starší bratranec mě vzal poprvé na ostravskou hudební burzu u pivovaru, kde bylo možné sehnat téměř všechny desky světových kapel. Tehdy jsme se rozhodli založit se spolužáky studentskou kapelu a začali skládat vlastní skladby a snili o kariéře rockových hvězd. Od té doby se pro mě stala muzika a hraní na kytaru nedílnou součástí života.

Co se pro vás změnilo za dobu působení kapely? Vnímáte něco jinak?

I když jsem v minulosti hrával s různými kapelami, Grog je pro mě srdeční záležitost a věnuju této partě svůj veškerý volný čas. (V současnosti tvoří skupinu Grog Dalibor "Panther" Halamíček – zpěv, Martin Sitek – kytara, Mirek Satora – kytara, Honza "Valda" Valuštík – basa a Roman "Malvin" Horníček – bicí – pozn. aut.) Letos to je právě dvacet let, co působíme na rockové scéně, a za tu dobu jsme s klukama z kapely zažili spoustu úžasných okamžiků. Je pravda, že ze zakládajících členů kapely jsem už zůstal sám, ale každý, kdo s námi někdy v minulosti hrál, se nesmazatelně zapsal do historie kapely a pomohl jí posunout se zase o kousek dál. Všem za to patří dík.

Jste autorem hudby i textů. Kde hledáte inspiraci?

Bude to znít jako klišé, ale všechnu inspiraci čerpám ze života a z prožitků a pocitů. Nedokážu napsat hudbu nebo text, aniž bych si za tím nepředstavil nějaký střípek z mého života nebo okolí. Když si jedna moje kamarádka poslechla naše album Visalaje, říká mi: "Všechno, o čem tam zpíváte, jsem zažila…" Je fajn, když si každý v našich skladbách najde něco, co mu připomene vlastní zážitky.

Vzpomínáte si na první koncert, který jste navštívil?

Pokud si dobře pamatuju, poprvé na koncertě jsem byl na Citronech. V té době jsme zrovna dávali dohromady první studentskou skupinu a ten koncert byl pro nás obrovský zážitek. Hrozně moc jsme si přáli stát na pódiu před davem fanoušků jako oni. Jsem rád, že jsme si mohli, už jako Grog, po letech s Citronem zahrát na společném pódiu a bubeník Citronu Radim Pařízek nám dokonce pokřtil naše CD Maso z telat.

Kdo ze současné hudební scény se vám nejvíce líbí?

Je to podobné jako s těmi koncerty. Nelze vybrat jednoho interpreta. V době internetu je možné se dostat ke spoustě kvalitní muziky. Denně objevuju kapely s výbornými muzikanty a skvělými songy. Bohužel, v rádiích je neuslyšíte. Ale pokud si dáte práci, můžete si dnes opravdu najít právě takovou hudbu, která se vám líbí a je vám blízká.

Chystáte u příležitosti dvaceti let nějaké oslavy?

Ano, zrovna připravujeme velký narozeninový koncert k dvacátému výročí založení kapely Grog, který se uskuteční 16. srpna v Bohumíně. Zahrajeme naše největší pecky z prvních alb, ale určitě zazní i novinky z právě chystaného CD. Účast už přislíbili i někteří bývalí členové Grogu. Všichni jste srdečně zváni.

Čeho byste ještě chtěl dosáhnout? Máte nějaký sen?

Do konce roku bychom chtěli vydat naše nové CD, na kterém v těchto dnech ve studiu intenzivně pracujeme. Bude obsahovat 13 skladeb a dle ohlasů fanoušků na songy, které již mohli na našich koncertech slyšet, věříme, že bude přijato stejně pozitivně jako předešlé album Visalaje. Tehdy na albu hostoval mimo jiné i velký kytarový mág Andonis Civopulos a rádi bychom v této spolupráci pokračovali. Je to geniální kytarista a pro mě je spolupráce s ním vždy ohromný zážitek a inspirace. A pokud jde o ty sny, těch je spousta a nechtěl bych je prozrazovat. Ale ten největší je, abychom tady s Grogem mohli rozdávat radost dalších dvacet let.
Michaela Zormanová

 

Bohumínská kapela Grog usiluje o hlasy v Českém slavíku 2013

BOHUMÍN / ČR - Bohumínská rocková kapela Grog usiluje o hlasy v anketě Český slavík Mattoni 2013 a stojí o podporu. Zatím největšího úspěchu v anketě kapela dosáhla v roce 2003, kdy obsadila 34. místo. Podaří se to překonat? Hlasování probíhá zasláním SMS zprávy z mobilního telefonu (pouze jedna SMS z každého telefonu) nebo pomocí internetu http://slavikmattoni.seznam.cz/. Hlasovat můžete nejpozději do 17. listopadu 2013. Jak hlasovat? Napište SMS ve tvaru: SLAVICI 9 GROG a pošlete na číslo 900 06 06. „Předem děkujeme všem, kteří obětují kousek svého času a financí a věnují hlas naší skupině. Odměnou vám bude vděk všech členů kapely a rovněž můžete vyhrát plavbu luxusní zaoceánskou lodí jak hlásají pořadatelé ankety. Pouze s vaší pomocí to můžeme dokázat,“ vzkazuje za kapelu Grog Martin Sitek. Kapelu Grog dnes tvoří Martin Sitek (kytary, zpěv), Dalibor "Panther" Halamíček (zpěv), Jan "Valda" Valuštík (basová kytara, zpěv), Miroslav Satora (kytary, zpěv) a Roman "Malvin" Horníček (bicí). Grog není na hudební scéně žádným nováčkem, vznikla v roce 1994. Kapela zvítězila například v celostátní soutěži Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu „Hledáme hvězdy“ nebo v hitparádě Českého rozhlasu Ostrava „Ruleta“. Písničky Grogu zazněly v řadě dalších tuzemských rozhlasových stanic i na obrazovce České televize nebo Televizního informačního kanálu Bohumín. Skladby Grogu se objevily rovněž ve vysílání anglického rádia BBC Northampton a ruského rádia Penguin. Informace o kapele najdete na www.grog.cz.
Lukáš Kania

 

Martin, we wish you and your band all the best and success too!....You have an outstanding band, you are true artists and deserve a prosperous career!...You have a great one and take care my friend. Had to check out your music and I gotta say, it's truly outstanding, excellent vocals, instrumental structure and a Scorpions vibe! Dropping by to say hello and check out "Sopka Plna Emoci" and it's sounds excellent, you're guitar work is outstanding!...All the best.
Pete

 

Grog rozjel bigbítovou noc

Bigbítová party pod širým nebem známá jako Sprnová noc kapely Grog má v Bohumíně-Záblatí už svoji jedinečnou tradici. Rockovou noc letos Grog rozjel v sobotu 25. srpna a to i přesto, že ještě pár dní předtím vypadalo okolí sokolovny spíše jako staveniště. Areál TJ Sokol Záblatí totiž posloužil jako dobrý prostor pro uložení techniky a materiálu potřebného při stavbě kanalizace. A skalní příznivci Grogu si dělali obrovské starosti s tím, zda se Srpnová noc bude vůbec konat. Areál sokolovny se stihl včas uklidit a rocková show začala úderem dvacáté hodiny. Grog opět potěšil českými i zahraničními bigbítovými peckami, že na tanečním parketě chvílemi nebylo vůbec k hnutí. Hostem kapely byla letos patnáctiletá dcera bubeníka Veronika Horníčková, která téměř dvě série skvěle odezpívala songy od Ewy Farne. Půvabná Veronika chodí několik let na zpěv do rychvaldské lidové školy umění a je nejen pro Bohumín novou nadějnou zpěvačkou. Zpěvu se chce totiž dále věnovat i na konzervatoři. Je to už neskutečných osmnáct let, co Grog vznikl z trosek rychvaldské skupiny Capitol a 13. srpna 1994 odehrál v Záblatí svoji vůbec první Srpnovou noc. Pro obrovský úspěch akci o čtrnáct dní znovu zopakoval. A od té doby táhne vyhledávaná bigbítová tancovačka do Záblatí stovky lidí, kteří vědí, že na této akci se vždycky dokonale pobaví a zapaří. A nejinak tomu bylo i v sobotu. Kluci z kapely se nad ránem společně shodli, že Srpnová noc bylo jedno nejlepších vystoupení v letošním roce. Kapela Grog se na Bohumínsku stala legendou. Jak muzikanti sami přiznávají, je to také hlavně díky věrným fanouškům. Ty určitě potěší, že Grog už chystá další desku.

 

Jak žije muzika v Bohumíně

V Bohumíně bydlí hodně talentovaných umělců, kteří tvoří hudbu na úrovni profesionálů. Zajímalo mě, jak na tom vlastně u nás v Bohumíně muzika je. Bádal jsem po lidech, kteří spojují naše město s hudební scénou, a věřte, že jsem byl velice překvapen. Našel jsem skupiny, o kterých jsem dříve neměl tušení, ale také jsem se dostal k muzikantům, kteří dokázali Bohumín reprezentovat na hudební scéně po celé České republice, a to jak v rádiích, tak v televizi. Dělají svou hudbu profesionálně a kvalitně. V Bohumíně máme umělce několika hudebních žánrů a zajímalo mě, co tito umělci mají za sebou, ale také co chystají do budoucna. Muzika u nás je v plném proudu, a to v několika směrech a žánrech.

GROG je jedna z nejslavnějších rockových bohumínských kapel, která vznikla na troskách rychvaldské skupiny Capitol. Jako kapela Grog to muzikanti rozjeli při jejich prvním vystoupení 13. srpna 1994 v Bohumíně-Záblatí na akci Srpnová noc. Mimochodem tato akce se každým rokem s kapelou Grog dodnes opakuje. Se skladbou „Vlezte mi na záda“ vyhrála v roce 1996 hitparádu Českého rozhlasu Ostrava „Ruleta“ a držela se v žebříčku od května do září. V prosinci 1999 se první deska Grogu s 15 skladbami objevila na pultech ostravských prodejen a v anketě Český slavík se usadila v tomto roce na 69. místě. V březnu 2005 se s videoklipem „Roky jdou“ dostala kapela do televizního pořadu „Dobré ráno“ na programu ČT1 a ČT2. V roce 2006 nahrála ve skřečoňském studiu U Valdy dlouho připravované CD s názvem Visalaje. Roku 2008 oznámila datum jeho vydání a tím byl 18. listopad. Rádio HEY se o rok později stalo Mediálním partnerem této kapely a se skladbou „Visalaje“ se Grog dostal do pravidelného vysílání rádia Hey. Jedním z jejich největších hitů je například píseň „Ego“ - http://www.youtube.com/watch?v=p9LbYUsYvP4. Pro fanoušky přinášíme s muzikanty kapely Grog krátký rozhovor:

Kolik autorských skladeb už máte na svém kontě?

Těch skladeb bude tak kolem 50. Přesně jsme to nikdy nepočítali, protože ne všechny songy byly nahrány a vydány na našich CD. První CD „Vlezte mi na záda“ vyšlo v roce 1997. Po dvou letech potom „Maso z telat“, v roce 2001 následovalo CD „Nezvěstná“ a v roce 2008 zatím naše poslední album „Visalaje“, pokud se bavíme o řadových albech. V současnosti připravujeme skladby na naše nové CD.

Ve kterém studiu v současné době nahráváte?

Vzhledem k tomu, že CD je zatím ve fázi příprav, ještě nejsme definitivně rozhodnuti, kde se bude natáčet. V minulosti jsme měli velice dobré zkušenosti ve studiu U Valdy - pohoda, klídek, takže možná zase tam.

Co připravujete do budoucna?

Jak už jsme říkali, hlavní je teď pro nás práce na novém albu. Některé songy jsou již hotové včetně textů, na některých ještě stále pracujeme. Chtěli bychom jít do studia co nejdříve, ale samozřejmě to záleží na tom, zda a kdy se mám podaří získat od sponzorů dostatek financí. Takže pokud někdo neví, co s penězi, může se ozvat.

Připravujete v blízké době nějaké koncerty a kde?

Jestli jste nestihli naši open-air rock show „Grog Night“ v červnu, můžete nás vidět a slyšet v pátek 29.7. v Letním kině v Bohumíně na Rockovém festivalu, 13.8. na bohumínských Pivních slavnostech a 27.8. se koná tradiční Srpnová noc v Bohumíně - Záblatí. Mimo jiné zde určitě už zazní některé novinky z připravovaného alba.

Kde si fanoušci mohou poslechnout vaše nejnovější skladby?

Ukázky z našeho posledního alba „Visalaje“ je možné poslechnout na našem webu www.grog.cz a pokud si CD koupíte, můžete si skladby poslechnout celé . Novinky zatím jen při živých vystoupeních, takže neváhejte a přijďte zapařit.

Co by jste chtěli říct svým fanouškům?

Chtěli bychom našim fanouškům poděkovat, že nám zůstávají stále věrní, protože jen díky jejich podpoře máme sílu tu naši rockovou káru táhnout už tolik let. Je fajn, že stále existuje taková spousta rockerů a rockerek, těch hlavně, kteří navštěvují naše koncerty a vystoupení. Bez nich by to nešlo. Takže ještě jednou všem moc díky a zachovejte nám svou přízeň i nadále. Už se na vás zase moc těšíme.
Dalibor Jureček, celý článek na www.bohumin.cz

 

Hudební publikum si dá Grog

Již patnáctý ročník akce, které se říká Srpnová noc, oživí areál sokolovny v Záblatí. Kapela, s názvem podle horkého nápoje, chystá hity vlastní, tuzemské i zahraniční. Sobotní večer (29. srpna) bude v areálu sokolovny v Záblatí patřit rockovým hitům. Nabídne je párty pod širým nebem známá jako Srpnová noc s kapelou Grog. První podobný koncert pro fanoušky rockové muziky a bohumínské kapely proběhl před patnácti lety, 13. srpna 1994. Srpnová noc tedy v sobotu oslaví malé jubileum. Začátek akce je ve 20 hodin. „Tehdy šlo o první veřejné vystoupení naší kapely. Zároveň jsme tím vlastně založili základy pravidelného setkávání s našimi fanoušky. Srpnová noc se stala na Bohumínsku velmi známou a vyhledávanou. Jsme rádi, že to vydrželo až do dneška s že se s našimi přáteli a kamarády můžeme v areálu Sokolovny pravidelně vídat, zahrát návštěvníkům jejich oblíbené hity a představit jim i naší tvorbu,“říká za kapelu Grog Martin Sitek. Takzvaná „srpnovka“ v sobotu nabídne k poslechu jak songy z nejnovějšího alba kapely pojmenovaného Visalaje, tak hity tuzemských i zahraničních ka­pel. Kapela Grog letos slaví 15. narozeniny a před několika dny při té příležitosti vystoupila na Pivních slavnostech K3 Bohumín v parku Petra Bezruče. „Výroční koncert provázela skvělá atmosféra. Rád bych poděkoval agentuře K3, že nám vystoupení umožnila a fanouškům děkuji za vynikající atmosféru, což byl ten nejkrásnější dárek, který jsme mohli k výročí dostat. Bereme to jako ocenění naší dlouholeté činnosti a závazek do příštích let. Už jen vzhledem k našim fanouškům a takovým akcím stojí za to pokračovat. Věřím, že si tuto báječnou atmosféru zopakujeme právě na Srpnové noci,“ dodal Martin Sitek.

 

Grog navaří poctivý rock v Bohumíně

BOHUMÍN - Grog – to je nejen čaj s rumem a citrónem, ale v Bohumíně také poctivá rocková muzika. Kapela Grog se ve městě stala legendou a pravidelně se ke svým posluchačům vrací už patnáctým rokem. Kapela letos slaví výročí a při té příležitosti v srpnu pokřtí své nejnovější album Visalaje. O minulosti, přítomnosti i budoucnosti Grogu jsme si povídali s Martinem Sitkem, hudebníkem a v současnosti vůdčím členem kapely.


Kapela Grog funguje patnáctým rokem. Na svém kontě má desítky koncertů a čtyři autorská alba. Jak to ale vlastně všechno začalo?

Na počátku byla myšlenka pokusit se obnovit bigbítové tancovačky, které z kraje devadesátých let úplně vymizely a převálcovaly je diskotéky. Základy položili kapele Grog v dubnu 1994 basový kytarista Bohdan Adamčík a zpívající kytarista Roman Polaczek, kteří původně působili v rychvaldské skupině Capitol. Pak jsem z bohumínské kapely Radiator přišel já a posléze bubeník Martin Valuštík společně s bratrem Janem, který nám dělal zvukaře. První vystoupení jsme absolvovali už v srpnu 1994, při Srpnové noci.

Počáteční repertoár skupiny tvořily převzaté skladby z české i zahraniční rockové scény. Proč?

Lidé je měli rádi, slyšeli na ně. Zároveň si však říkali o skladby původní. Ani my jsme se nechtěli spokojit pouze s přebíráním písniček svých vzorů a pustili jsme se do vlastní muziky. Ještě do konce roku 1994 jsme stihli nahrát první čtyři vlastní skladby. Pak přišlo nahrávání prvního cédéčka Vlezte mi na záda. V roce 1996 se jeho stejnojmenná titulní píseň déle než měsíc držela v hitparádě Českého rozhlasu Ostrava. Písnička na Křídlech pegasů dokonce zvítězila v celostátní hitparádě Radiožurnálu a vyšla na CD Radiohity 1997. 

Které další okamžiky patřily k důležitým mezníkům kapely?

V roce 1999 jsme natočili vůbec první videoklip, věnovali jsme jej písničce Roky jdou. Ve stejném roce jsme v anketě Český slavík obsadili 69., o rok později 62. a v roce 2003 dokonce 34. příčku. Vystupovali jsme i za hranicemi, v polské Wodzislawi. Čtyři roky jsme v Záblatí pořádali rockový festival regionální skupin Grogfest a v Bohumíně tak bylo k vidění to nejlepší, co v té době nabízela regionální hudební scéna. Zajímavých momentů v historii Grogu je spousta. 

Kdy se k vám přidala výrazná tvář kapely, Lucie Roubíčková, která zbořila mýtus, že Grog je ryze mužskou záležitostí?

Bylo to v roce 1999. Lucii jsme původně přibrali jako sboristku, ale zakrátko se vypracovala na sólovou zpěvačku, která společně s Daliborem vytvořila silnou pěveckou dvojici. Lucie se, stejně jako Dalibor, po několika letech vydala na zkušenou do zahraničí. Rok s námi zpíval Pavel Valášek. Dalibor se ke Grogu posléze vrátil, avšak došlo k dalším změnám v kapele. 

Nakonec jste v kapele zůstali jen tři a přesto se vám podařilo vrátit se k publiku v plné síle. Bylo to obtížné?

Kapelu dnes kromě mě tvoří bubeník Roman Malvin Horníček a zpěvák Dalibor Panther Halamíček. V této sestavě jsme se po delší přestávce vrátili k práci na novém albu, abychom před dvěma lety vydali singl se skladbou Ego a Znamení váhy. Dali jsme si záležet na moderním zvuku, hutných kytarových rifech a výrazných refrénech. Singl se stal předzvěstí alba Visalaje, které spatřilo světlo světa vloni v listopadu. 

Vaše nové album Visalaje nabízí 11 autorských skladeb. Titulní písnička „Visalaje“ nedávno zvítězila v hitparádě rádia Hey a uslyšíme ji v jeho pravidelném vysílání. To je skvělý úspěch.

Cesta „Visalají“ na svět nebyla zrovna jednoduchá, ale stálo to za to. Snažili jsme se udělat maximum, tak, aby se na albu objevilo to nejlepší, co jsme kdy natočili. Na konečné podobě nahrávek se nesmazatelně podepsali přizvaní hosté – kytarista Andonis Civopulos, basový kytarista Honza Valuštík, houslista Libor Sitek i zpěvačky Veronika Piperková a Veronika Horníčková. Na živých koncertech s námi hrají kytarista Miroslav Satora, klávesista Jakub Šimeček a basový kytarista Rostislav Koky. 

Zmiňovali jsme se o Červencové a Srpnové noci, neboli o open-air koncertech, které neodmyslitelně patři k letním prázdninám v Bohumíně. Uskuteční se i letos?

Ano, Červencová noc proběhla 25. 7. a Srpnová bude 29. 8. v areálu sokolovny Záblatí, kde se pravidelně rok co rok scházíme a tímto samozřejmě všechny opět zveme. Společně si tam připomeneme patnáctiletou éru kapely a zahrajeme největší pecky včetně songů z nejnovějšího alba.
Lukáš Kania

 

V Bohumíně se vaří poctivý rockový Grog už 15 let

Grog – to je nejen čaj s rumem a citrónem, ale v Bohumíně také poctivá rocková muzika. Kapela Grog se ve městě stala legendou a pravidelně se ke svým posluchačům vrací už 15 let. V letošním roce obdržela skupina Grog ocenění v anketě Osobnost roku. Při příležitosti 15. výročí založení pokřtí v srpnu své nejnovější album Visalaje. O minulosti, přítomnosti i budoucnosti Grogu si povídáme s Martinem Sitkem, hudebníkem a v současnosti vůdčím členem kapely.


Kapela Grog funguje patnáctým rokem. Na svém kontě má desítky koncertů a čtyři autorská alba. Jak to ale vlastně všechno začalo?

Na počátku byla myšlenka pokusit se obnovit bigbítové tancovačky, které počátkem devadesátých let úplně vymizely a převálcovaly je diskotéky. Základy kapely Grog položili v dubnu 1994 basový kytarista Bohdan Adamčík a zpívající kytarista Roman Polaczek, kteří původně působili v rychvaldské skupině Capitol. Pak jsem z bohumínské kapely Radiator přišel já a posléze bubeník Martin Valuštík, společně s bratrem Janem, který nám dělal zvukaře. První vystoupení jsme absolvovali už v srpnu 1994, při Srpnové noci.

Které další okamžiky patřily k důležitým mezníkům kapely?

  V roce 1999 jsme natočili vůbec první videoklip, věnovali jsme jej písničce Roky jdou. Ve stejném roce jsme v anketě Český slavík obsadili 69., o rok později 62. a v roce 2003 dokonce 34. příčku. Vystupovali jsme i za hranicemi, v polské Wodzisławi. Čtyři roky jsme v Záblatí pořádali rockový festival regionálních skupin Grogfest a v Bohumíně tak bylo k vidění to nejlepší, co v té době nabízela regionální hudební scéna. Zajímavých momentů v historii Grogu je spousta.

O vystoupení Grogu byl čím dál tím větší zájem. Na vašem webu www.grog.cz se můžeme dočíst, že koncertů přibývalo a hudebníci se ocitli v maximálním nasazení...

Tempo bylo opravdu velmi vysoké, koncertů přibývalo a v průběhu let se to projevilo i na sestavě kapely. V roce 1995 se ujal postu zpěváka v té době již v regionu poměrně známý zpěvák Dalibor Halamíček alias Panther. Martina Valuštíka posléze vystřídal bubeník Roman Horníček. V roce 1998 se ujal postu dvorního zvukaře Ivan Cihlář a tak dále.

Kdy se k vám přidala výrazná tvář kapely, Lucie Roubíčková, která zbořila mýtus, že Grog je ryze mužskou záležitostí?

Bylo to v roce 1999. Lucii jsme původně přibrali jako sboristku, ale zakrátko se vypracovala na sólovou zpěvačku, která společně s Daliborem vytvořila silnou pěveckou dvojici. Lucie, stejně jako Dalibor Halamíček, se po několika letech vydala na zkušenou do zahraničí. Rok s námi zpíval Pavel Valášek. Dalibor se ke Grogu posléze vrátil, avšak došlo k dalším změnám v kapele. V roce 2006 opustil kapelu ze zdravotních důvodů jeden ze zakládajících členů Grogu, Bohdan Adamčík. Následoval jej i Roman Polaczek. Grog měl za sebou mimořádně úspěšnou éru.

Z výčtu je patrné, že rockový Grog měla možnost ochutnat řada hudebníků. Nakonec jste v kapele zůstali jen tři a přesto se vám podařilo vrátit se k publiku v plné síle. Bylo to obtížné?

Kapelu dnes kromě mě tvoří bubeník Roman Malvin Horníček a zpěvák Dalibor Panther Halamíček. V této sestavě jsme se po delší přestávce vrátili k práci na novém albu, abychom před dvěma lety vydali singl se skladbou Ego a Znamení váhy. Dali jsme si záležet na moderním zvuku, hutných kytarových riffech a výrazných refrénech. Singl se stal předzvěstí alba Visalaje, které spatřilo světlo světa vloni v listopadu. Snažili jsme se udělat maximum tak, aby se na albu objevilo to nejlepší, co jsme kdy natočili. Na konečné podobě nahrávek se nesmazatelně podepsali přizvaní hosté – kytarista Andonis Civopulos, basový kytarista Jan Valuštík, houslista Libor Sitek i zpěvačky Veronika Piperková a Veronika Horníčková. Na živých koncertech s námi hrají kytarista Miroslav Satora, klávesista Jakub Šimeček a basový kytarista Rostislav Koky.

Zmiňovali jsme se o Červencové a Srpnové noci, neboli o open-air koncertech, které neodmyslitelně patři k letním prázdninám v Bohumíně. Uskuteční se i letos?

Ano, Červencová noc proběhla 25. července a Srpnová se uskuteční 29. srpna v areálu sokolovny Záblatí, kde se pravidelně rok co rok scházíme a tímto samozřejmě všechny opět zveme. Společně si tam připomeneme patnáctiletou éru kapely a zahrajeme největší pecky, včetně songů z nejnovějšího alba. Vyvrcholením oslav našeho výročí bude mimořádné vystoupení v sobotu 15. srpna, kdy se objevíme na Pivních slavnostech agentury K3 v parku Petra Bezruče. Na pódiu by se měli objevit i bývalí členové kapely. Proběhne tady oficiální křest alba Visalaje. Už se moc těšíme a srdečně všechny zveme.

Kapela Grog se k posluchačům vrací už 15 let, budete pokračovat i nadále?

Jak se zpívá v písničce, která naše nejnovější album uzavírá - nejsme na kolenou. Jedeme dál a chceme jet ještě pěkně dlouho. Tak dlouho, dokud to nás i naše posluchače bude bavit.
(Rozhovor připravil Lukáš Kania)

 

Bohumínská kapela Grog uspěla v hlasování a uslyšíme ji ve vysílání rádia Hey

BOHUMÍN - Bohumínská rocková kapela Grog, která je ve městě známá mimo jiné svými open air koncerty Červencová a Srpnová noc, se dostala do pravidelného vysílání rádia Hey. Patnáct týdnů se kapela ucházela o přízeň posluchačů v internetovém hlasování na stránkách www.rockovaarena.com. Patnáct týdnů se skladba Visalaje držela na čelních místech tabulky. Song si získal sympatie a rádio jej zařadí do svého playlistu. „Samozřejmě máme velkou radost a každému, kdo nám v internetovém hlasování poslal hlas patří velký dík a moc si toho vážíme. Nové album jsme vydali po dlouhých devíti letech a snad neexistuje větší odměna pro autory než ta, že se písničky našim posluchačům líbí,“ uvedl za kapelu Grog Martin Sitek. Na Bohumínsku naladíte rádio Hey na frekvenci 94,7 FM. Album nabízí tvrdý rock stejně jako pomalejší skladby a romantickou rockovou baladu. Prolínají se v nich životní zkušenosti i téma lásky, žen a vztahů. Deset českých skladeb pro album napsali a otextovali Martin Sitek a Roman Horníček. Nezaměnitelnou podobu vtiskl písničkám svým hlasem zpěvák Dalibor Halamíček. Visalaje jsou čtvrtým autorským albem kapely Grog. Více na www.grog.cz. Kapela Grog se uchází o sympatie také v další anketě, Of the best 2010, kde se hlasuje o účast na festivalu hudebních skupin v roce 2010. Podrobnosti najdete na www.ofthebest.cz.

 

Předány tituly Osobnosti roku 2008

Na slavnostním galavečeru bylo 17. března oceněno tituly Osobnost roku 2008 devět jednotlivců a tři kolektivy. Za vynikající výsledky na poli kulturním si prestižní titul odnesla také hudební skupina Grog. Dlouhých devět let si museli fanoušci počkat, ale nakonec se dočkali. Kapela Grog vloni vydala album Visalaje s jedenácti premiérovými songy. Pod CD se autorsky podepsali muzikanti Martin Sitek s Romanem "Malvinem" Horníčkem a zpěvák Dalibor "Panther" Halamíček. Visalaje jsou čtvrtým autorským počinem Grogu. Album nabízí tvrdý rock stejně jako pomalejší skladby. Songy z alba se objevily ve vysílání Rádia Hey. O albu psaly noviny a hudební servery.

 

V Bohumíně znají nové Top osobnosti roku 2008. Slavnostní vyhodnocení osmého ročníku populární bohumínské ankety Osobnost roku 2008 proběhlo v úterý 17. března večer v bohumínském kinosále K3. Pomyslnou síň slávy Bohumína rozšířilo při slavnostním galavečeru 10 nových Top osobností v oblasti sportu, kultury a zájmové činnosti.

„Jména těch nejlepších navrhovali samotní občané i kulturní a sportovní subjekty ve městě. Mezi oceněnými jsou zástupci všech věkových generací, sportovní a zájmová družstva i občanská sdružení.Nové top osobnosti dostaly originální keramický pohár, který vyrobil právě pro tuto příležitost bohumínský ateliér Bart, a další zajímavé dárky,“ řekla za odbor školství, kultury a sportu bohumínské radnice jeho vedoucí Pavla Skokanová. Nové Osobnosti Bohumína se divákům nejprve představily v malém medailónku přímo na plátně kina a pak je čekalo ocenění a gratulace přímo na pódiu. Město jim věnovalo nejen peněžitou odměnu, ale také permanentku do bohumínského krytého aquacentra a na filmová či kulturní představení bohumínské agentury K3 Bohumín. Město oceněným osobnostem rozdalo odměny za více než 30 tisíc korun. „Nejlepší sportovce už oceňujeme od roku 1995. Až do roku 2000 se však toto vyhlašování konalo v prostorách radnice bez účasti širší veřejnosti. To jsme se pak rozhodli změnit. Veřejné oceňování nejlepších sportovců i kulturních osobností už má také v Bohumíně svou tradici a těší se u občanů velké oblibě. Svým charakterem totiž připomíná průběh filmových Oskarů, protože diváci se s nimi seznamují nejprve v krátkém medailónku na filmovém plátně, který rekapituluje jejich úspěchy,“ dodala místostarostka Bohumína Věra Palková. Slavnostní tečku za vyhlašováním ankety Osobnost roku 2008 napsal v Bohumíně zpěvák Kamil Střihavka, který Osobnostem Bohumína roku 2008 i jejich příznivcům zazpíval písně z nového alba „365“, ale také starší hity jako je Černá růže či Země vzdálená nebo skladbu Woo-doo. V oblasti kultury se z ocenění radovala bohumínská kapela Grog, která vydala po dlouhých devíti letech v roce 2008 album Visalaje s jedenácti premiérovými songy. Pod nové album se autorsky podepsali muzikanti Martin Sitek s Romanem Horníčkem a zpěvákem Daliborem Halamíčkem. Visalaje jsou čtvrtým autorským počinem Grogu. Album nabízí tvrdý rock stejně jako pomalejší skladby. Songy z alba se objevily ve vysílání Rádia Hey. „Na bohumínské scéně už působíme řadu let, ocenění nás velmi těší, díky němu i lidem, kteří chodí na naše koncerty, víme, že to co děláme, má smysl,“ sdělil zpěvák kapely Dalibor „Panther“ Halamíček.
(Lucie Balcarová, kráceno)

 

Čtvrté cédečko kapely Grog: Visalaje

Bohumínská rocková kapela Grog po devíti letech vydává nové album pojmenované Visalaje. Obsahuje jedenáct premiérových songů, které připravilo, nahrálo a nazpívalo trio Dalibor „Panther“ Halamíček, Roman „Malvin“ Horníček a Martin Sitek. Album nabízí tvrdý rock stejně jako pomalejší skladby a romantickou rockovou baladu. Prolínají se v nich životní zkušenosti i téma lásky, žen a vztahů. „Každá skladba má svůj příběh a je v ní kousek každého z nás. Jinak by to ani nešlo,“ říká kytarista Martin Sitek. Snažili jsme se vydolovat ze sebe na Visalaje maximum a věřím, že se nám to podařilo. Je to čtvrté autorské album Grogu. Je opět o kousek dál, zejména po zvukové stránce, než předešlá CD,“ dodává Martin Sitek. Deset českých skladeb pro album napsali a otextovali Martin Sitek a Roman Horníček. Nezaměnitelnou podobu vtiskl písničkám svým hlasem zpěvák Dalibor Halamíček. Malé ochutnávky z chystaného alba mohli fanoušci Grogu slyšet už v minulosti, na některém z koncertů Grogu. Jako celek se ale nové skladby představují v premiéře. „Samozřejmě budeme rádi, když se naše songy objeví na rádiových vlnách. Uděláme pro to maximum a věříme, že nám hudební dramaturgové budou nakloněni. Rádi bychom natočili i videoklip k některé z písniček. Uvidíme, jak to dopadne,“ podotkl zpěvák kapely Dalibor Halamíček. Veškeré informace o dění v kapele, včetně hudebních ukázek z nového alba, posluchači najdou na www.grog.cz. Kapela, která koncertuje nejen v Bohumíně, natáčela písničky pro nové album Visalaje od května 2006 do října 2008. Grog tvoří aktuálně tři členové, albu proto pomohla na svět řada přátel a kamarádů bohumínské kapely. Speciálním hostem Visalají je Andonis Civopulos, mimo jiné bývalý kytarista kapely Věry Špinarové, který dnes působí v kapelách Legendy se vrací a Toto revival. Hudebně i zpěvem přispěli také hudebníci Jan Valuštík s Liborem Sitkem a zpěvačky Veronika Piperková s Veronikou Horníčkovou. „Všichni si od nás zaslouží velké poděkování,“ shodují se jednohlasně členové Grogu. Grog je podepsán pod čtveřicí autorských alb – Vlezte mi na záda (1997), Maso z telat (1999, natáčeno v Českém rozhlasu Ostrava), Roky jdou (2004, výběrové album k 10. výročí založení kapely) a Visalaje (2008, natáčeno ve studiu U Valdy). Kapela se hudebně i textařsky podepsala také pod maxisingl bývalé zpěvačky Grogu Lucie Roubíčkové „Nezvěstná“ (2001). Vloni Grog vydal jako ochutnávku před Visalajemi singl „Ego“ se skladbami Ego a Znamení váhy, které posluchači najdou i na samotném CD Visalaje. CD Visalaje jsou v prodeji v Bohuíně v prodejně L.A.M. (budova kina), v Záblatí v restauraci Sokolovna, v infocentru v budově radnice, v Rock Paradise (náměstí Republiky, Ostrava 1) a v Orlové - Lutyni v prodejně Relax - hudební nástroje (ulice Zelená 1181).
(balu, luk)

 

Dárek bohumínské rockové kapely Grog

BOHUMÍN (red) - Rocková kapela Grog z Bohumína připravila pro své posluchače hudební dárek. Po devíti letech vydává nové album pojmenované Visalaje.

Deska obsahuje jedenáct premiérových songů, které připravilo, nahrálo a nazpívalo trio Dalibor „Panther“ Halamíček, Roman „Malvin“ Horníček a Martin Sitek. Rockový Grog se Visalajemi vrací k posluchačům na CD nosičích v plné parádě. Album nabízí tvrdý rock stejně jako pomalejší skladby a romantickou rockovou baladu. Prolínají se v nich životní zkušenosti i téma lásky, žen a vztahů. „Každá skladba má svůj příběh a je v ní kousek každého z nás. Jinak by to ani nešlo,“ říká kytarista Martin Sitek. Dodal, že se kapel snažila vydolovat ze sebe na Visalaje maximum. „Věřím, že se nám to podařilo. Je to čtvrté autorské album Grogu. Je opět o kousek dál, zejména po zvukové stránce, než předešlá CD.“ Malé ochutnávky z chystaného alba mohli fanoušci Grogu slyšet už v minulosti, na některém z koncertů Grogu. Jako celek se ale nové skladby představují v premiéře. Bohumínská kapela chystá křest alba a plánuje, že o skladby z Visalají neochudí ani návštěvníky velkých open air akcí Červencová a Srpnová noc v Bohumíně-Záblatí. Grog tvoří aktuálně tři členové, albu proto pomohla na svět řada přátel a kamarádů bohumínské kapely. Speciálním hostem Visalají je Andonis Civopulos, mimo jiné bývalý kytarista kapely Věry Špinarové, který dnes působí v kapelách Legendy se vrací a Toto revival. Hudebně i zpěvem přispěli také hudebníci Jan Valuštík s Liborem Sitkem a zpěvačky Veronika Piperková s Veronikou Horníčkovou. „Všichni si od nás zaslouží velké poděkování,“ shodují se jednohlasně členové Grogu. CD Visalaje lze koupit přímo v centru Bohumína v prodejně L.A.M. v budově kina K3, v Bohumíně-Záblatí v restauraci Sokolovna, v Rock Paradise v Ostravě a v Orlové v prodejně Relax - hudební nástroje.

 

Kapela Grog vydala nové album

Nové album vydala v minulých dnech rocková kapela Grog z Bohumína. Jmenuje se Visalaje a je čtvrtým albem na kontu skupiny. Devět let čekali její fanoušci na novou desku, která nabízí 11 písní, v nichž se mísí tvrdý rock s pomalejšími skladbami. Bohumínskou kapelu Grog představuje trio Dalibor "Panther" Halamíček, Roman "Malvin" Horníček a Martin Sitek. Na jejich novém albu se prolínají životní zkušenosti i téma lásky, žen a vztahů. "Každá skladba má svůj příběh a je v ní kousek každého z nás. Jinak by to ani nešlo," říká kytarista Martin Sitek. "Snažili jsme se vydolovat ze sebe na Visalaje maximum a věřím, že se nám to podařilo. Je to čtvrté autorské album Grogu. Je opět o kousek dál, zejména po zvukové stránce, než předešlá CD," říká Sitek. Kapela vznikla v roce 1994. Má za sebou řadu úspěchů - zvítězila například v celostátní soutěži Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Hledáme hvězdy nebo v hitparádě Českého rozhlasu Ostrava Ruleta a několikrát se umístila také v anketě Český slavík. CD Visalaje si mohou lidé zakoupit jen na čtyřech místech v kraji, a to přímo v centru Bohumína v prodejně L.A.M. v budově kina K3, v Bohumíně - Záblatí v restauraci Sokolovna, v Rock Paradise v Ostravě a v Orlové v prodejně Relax - hudební nástroje.

 

Bohumínská rocková kapela Grog natočila Visalaje

Bohumínská rocková kapela Grog připravila pro své posluchače hudební dárek. Po devíti letech vydává nové album pojmenované Visalaje. Obsahuje jedenáct premiérových songů, které připravilo, nahrálo a nazpívalo trio Dalibor „Panther“ Halamíček, Roman „Malvin“ Horníček a Martin Sitek. Rockový Grog se Visalajemi vrací k posluchačům na CD nosičích v plné parádě. Album nabízí tvrdý rock stejně jako pomalejší skladby a romantickou rockovou baladu. Prolínají se v nich životní zkušenosti i téma lásky, žen a vztahů. „Každá skladba má svůj příběh a je v ní kousek každého z nás. Jinak by to ani nešlo,“ říká kytarista Martin Sitek. Snažili jsme se vydolovat ze sebe na Visalaje maximum a věřím, že se nám to podařilo. Je to čtvrté autorské album Grogu. Je opět o kousek dál, zejména po zvukové stránce, než předešlá CD,“ dodává Martin Sitek. Deset českých skladeb pro album napsali a otextovali Martin Sitek a Roman Horníček. Nezaměnitelnou podobu vtiskl písničkám svým hlasem zpěvák Dalibor Halamíček. „Vybrat z alba jednu jedinou písničku, kterou bych označil jako možný hit u posluchačů, si netroufnu. Mě se líbí například Nejsme na kolenou a Visalaje, Martinovi Sopka plná emocí a Daliborovi skladba Ego. Každá z nových skladeb je naše hudební dítě a proto mezi nimi neděláme rozdíl. Jsou to zkrátka písničky Grogu, písničky a styl, které mají naši posluchači rádi,“ říká bubeník kapely Roman Horníček.  Malé ochutnávky z chystaného alba mohli fanoušci Grogu slyšet už v minulosti, na některém z koncertů Grogu. Jako celek se ale nové skladby představují v premiéře. Bohumínská kapela chystá křest alba a plánuje, že o skladby z Visalají neochudí ani návštěvníky velkých open air akcí Červencová a Srpnová noc v Bohumíně-Záblatí. „Samozřejmě budeme rádi, když se naše songy objeví na rádiových vlnách. Uděláme pro to maximum a věříme, že nám hudební dramaturgové budou nakloněni. Rádi bychom natočili i videoklip k některé z písniček. Uvidíme, jak to dopadne,“ podotkl zpěvák kapely Dalibor Halamíček. Veškeré informace o dění v kapele, včetně hudebních ukázek z nového alba, posluchači najdou na www.grog.cz. Kapela, která koncertuje nejen v Bohumíně, natáčela písničky pro nové album Visalaje od května 2006 do října 2008. Grog tvoří aktuálně tři členové, albu proto pomohla na svět řada přátel a kamarádů bohumínské kapely. Speciálním hostem Visalají je Andonis Civopulos, mimo jiné bývalý kytarista kapely Věry Špinarové, který dnes působí v kapelách Legendy se vrací a Toto revival. Hudebně i zpěvem přispěli také hudebníci Jan Valuštík s Liborem Sitkem a zpěvačky Veronika Piperková s Veronikou Horníčkovou. „Všichni si od nás zaslouží velké poděkování,“ shodují se jednohlasně členové Grogu. Bohumínská kapela Grog není na hudební scéně žádným nováčkem, vznikla v roce 1994. Zvítězila například v celostátní soutěži Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu „Hledáme hvězdy“ nebo v hitparádě Českého rozhlasu Ostrava „Ruleta“. Písničky Grogu zazněly v řadě dalších tuzemských rozhlasových stanic i na obrazovce České televize nebo Televizního informačního kanálu v Bohumíně. Skladby Grogu se objevily rovněž ve vysílání anglického rádia BBC Northampton a ruského rádia Penguin. V anketě Český slavík se Grog objevil šestkrát, v roce 2003 dokonce na 34. místě. Skupina se aktivně zapojuje do kulturního dění v Bohumíně, kde pravidelně koncertuje. Grog je podepsán pod čtveřicí autorských alb – Vlezte mi na záda (1997), Maso z telat (1999, natáčeno v Českém rozhlasu Ostrava), Roky jdou (2004, výběrové album k 10. výročí založení kapely) a Visalaje (2008, natáčeno ve studiu U Valdy). Kapela se hudebně i textařsky podepsala také pod maxisingl bývalé zpěvačky Grogu Lucie Roubíčkové „Nezvěstná“ (2001). Vloni Grog vydal jako ochutnávku před Visalajemi singl „Ego“ se skladbami Ego a Znamení váhy, které posluchači najdou i na samotném CD Visalaje. CD Visalaje jsou v prodeji v Bohuíně v prodejně L.A.M. na Studentské ulici (budova kina), v Bohumíně-Záblatí v Restauraci Sokolovna, v Rock Paradise (nám. Republiky, Ostrava 1) a v Orlové v prodejně Relax - hudební nástroje (ul. Zelená 1181, Orlová-Lutyně). Visalaje, album bohumínské kapely Grog, rok 2008: 1. Sopka plná emocí, 2. Návrat trilobita, 3. Na mě si nepřijdou, 4. Visalaje, 5. Poslední z cest, 6. Uktápzop, 7. Nejsi, 8. Znamení váhy, 9. Ego, 10. Na uvadlé květy růže, 11. Nejsme na kolenou. - balu, luk - 

 

Tradiční „bohumínská srpnová noc“ se skupinou Grog se nekonala

Díky nepříznivému počasí se nemohla letos uskutečnit tradiční srpnová noc (14.8.) se skupinou Grog, která každoročně patří k bohumínskému kulturnímu životu a je hojně navštěvována fanoušky a příznivci rockové hudby. Nejen o srpnových nocích a skupině Grog si dnes povídáme s baskytaristou Bohdanem Adamčíkem.

Jak dlouho už skupina existuje? Kolik má členů?

Skupina existuje 10 let od jara 1994, první vystoupení bylo 13.8.1994 jako první Srpnová noc se skupinou Grog, takže letos měla být Srpnová noc (14.8.) skoro narozeninová. Je třeba říci, že jádro kapely se znalo daleko dříve, já (Adamčík, pozn. red.) třeba hraji s Romanem Polaczkem už 17 let a oba jsme se už dříve potkali s Malvinem v Capitolu, ale to už je pomalu jako z filmu pro pamětníky. Skupina Grog má 6 členů (Dalibor "Panther" Halamíček – zpěv, Roman Polaczek - kytary, zpěv, Roman "Malvin" Horníček – bicí, Lucie Roubíčková - zpěv, klávesové nástroje, Martin Sitek - kytary, zpěv a Bohdan Adamčík - basová kytara), ale jako člena kapely počítáme i zvukaře Ivana Cihláře a nebyli bychom nic bez techniků Pavla „Tuleně“ Luňáčka, Jirky Lžičaře, Jirky Bayera a Romana Juráše. Je nás jako Alexandrovců. Více z historie se dočtete na http://grog.ind.cz.

Kolikátá srpnová noc to letos měla být?

Srpnová noc měla být patnáctá, protože některé roky jsme hráli dvě akce v srpnu, v posledních letech je to Červencová noc pořádaná TJ Slovan Záblatí a pak Srpnová noc pořádaná občanským sdružením Skupina Grog.

Byla vždy v Sokolovně v Záblatí?

Tradice je tradice, takže jen Sokolovna v Záblatí. Díky pochopení a spolupráci se Sokolem a Slovanem Záblatí to táhneme už zmiňovaných deset let.

Je vždy dobrá návštěvnost?

Vzhledem k tomu, že je to největší rockový open air na Bohumínsku, tak jsme si na návštěvnost nikdy nestěžovali. Rekord máme něco přes 1000 návštěvníků asi z roku 2001, ale jinak se od rekordu mnoho neodchylujeme.

Lze si na této akci koupit CD skupiny?

Jasně. CD, MC a trička. Jinak se dá vše objednat přes internetové stránky.

Setkali jste se s kritikou lidí, kteří bydlí v blízkosti Sokolovny? Je to přece jenom hlučná akce.

Hlučné letní bouřky jsou častěji. Letadla prorážejí bariéru zvuku taky častěji. Jedná se o jednu tradiční srpnovou akci, tak to není zase tak mnoho. Ale i tak děkujeme za toleranci všem občanům Záblatí. Rodinní příslušníci některých členů kapely skupují pozemky kolem Sokolovny, takže to vlastně hrajeme jakoby doma v obýváku.

A co počasí? Letos nepřálo. Měli jste za ty roky na počasí štěstí nebo již vícekrát nastala situace jako letos?

Počasí nám zatím přálo, od roku 1998 byly akce pořád venku. Bohužel Sokolovna byla nedávno rekonstruována a tak nám nebylo umožněno hrát uvnitř v sále, ale chápeme to. „Srpnovka“ uvnitř stejně není to pravé ořechové. Letos je to vlastně poprvé, kdy se Srpnovka vůbec nekonala.

Velké zklamání?

Ano, velké zklamání, hlavně z té nejistoty z počasí a ze zmařené práce všech členů kapely a realizačního technického týmu. Během celé soboty jsme aparaturu částečně sbalili a rozbalili cca 5x. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se museli definitivně rozhodnout a tak jsme před osmou hodinou odvolali zpěváka a ochranku, kteří byli na cestě, a pro pár skalních příznivců jsme zahráli několik skladeb bez vstupného. Pak jsme to zabalili a jeli sušit na zkušebnu. Nejhorší na tom je to, že ve tři čtvrtě na osm bylo vše připraveno tak, jako by se akce měla konat. Kdyby tři dny pršelo a bylo jisté, že to opravdu nebude, ušetřili bychom hodně nákladů i energie. Navíc to bylo 10.výročí skupiny Grog, připravili jsme nějaké vlastní skladby „pro pamětníky“ a multimediální výběrové CD s klipem, dosud nevydanými skladbami a spoustou fotek a informací o skupině. Tímto se všem příchozím omlouváme, ale nevratné rozhodnutí padlo daleko dříve než ve 21:30, kdy jsme měli nad hlavami hvězdné nebe. Nepřáli jsme si nic jiného, než aby Srpnovka opravdu byla.

Informujete se u meteorologů jak to bude ten večer vypadat nebo se necháváte překvapit?

Informujeme se průběžně celou sobotu a jsme za ty roky takoví meteorologové amatéři, bohužel informace z meteorologie zněla, že přeháňky budou trvat celou noc a tato informace byla základem pro naše rozhodnutí Srpnovou noc zrušit.

Akce byla zrušena nebo jen přesunuta na jiný termín?

Akce byla zrušena, ale 18.září pořádá TJ Slovan Záblatí Zářijovou noc, jako bychom tušili, že ta Srpnová noc nebude.

Kdy a kde si vás mohou příznivci poslechnout příště?

V září v Záblatí a pak už budeme až do jara chystat desku a sledovat jestli obhájíme 34.místo v anketě Český slavík.

 

Jubilejní srpnová noc s kapelou Grog

Tradiční letní Srpnová noc s bohumínskou rockovou kapelou Grog se uskuteční v sobotu 14. srpna pod širým nebem v areálu Sokolovny v Bohumíně - Záblatí. Akci pořádá už desátým rokem občanské sdružení Skupina Grog. Jubilejní, v pořadí už patnáctá, noc propukne ve 20 hodin. „První Sıpnová noc proběhla v Bohumíně před deseti lety a to 13. srpna. Letošní vystoupení proto bude narozeninové. Jedná se o největší rockový open air na Bohumínsku a účastní se ho každoročně přibližně tisícovka návštěvníků. Rekordní návštěvnost jsme zaznamenali v roce 2001, kdy do areálu Sokolovny zavítalo přes tisíc lidí,“ uvedl baskytarista kapely Grog Bohdan Adamčík. Šestičlenná kapela Grog hraje podle slov svých členů “k1asický” bigbít. Na zábavách střídají vlastní skladby s převzatými peckami. Jejími členy jsou Dalibor „Panther“ Halamíček (zpěv), Roman Polaczek (kytary, zpěv), Roman „Malvin“ Homíček (bicí), Lucie Roubíčková (zpěv, klávesové nástroj e), Martin Sitek (kytary, zpěv) a Bohdan Adamčík (basová kytara).
Mgr. Lucie Balcarová

 

Grog opět s Halamíčkem

BOHUMÍN - Skupina Grog opět připravila pro své fanoušky tradiční Srpnovou noc.


V minulých letech členové Skupiny Grog na otázku: „Co jste připravili nového?“ odpovídali, že nic, že se snaží udržet a mírně vylepšit ten vysoký standard organìzačního zajištění, aby byli posluchači a návštěvníci spokojeni jako u předchozích ročníků. Tento rok se chystá jeden velký tahák. Přesně po roce se totiž do grogovského dresu vrací zpěvák Dalibor Halamíček. Vše bude k vidění a slyšení v areálu sokolovny v Bohumíně - Záblatí v sobotu 9. srpna od 20 hodin.

 

Grog zahraje v Záblatí

BOHUMÍN - K létu patří koncerty pod širým nebem. Jeden takový se koná v sobotu 19. července v bohumínské sokolovně Záblatí. Červencová noc, jak taneční a poslechovou rock party nazvala vystupující kapela Grog začne úderem 20 hodin.
(le)

 

Za zábavou se skrývá řádná dřina

Je sobotní pozdní odpoledne a první vlasatí mládenci a jejich dívky vycházejí z domu, aby si cestou na rockovou zábavu někde dali první startovací pivko. Pro muzikanty již daleko dříve začal maraton nejrůznějších povinností, který končí, když návštěvníci tancovaček už většinou dávno ulehají k spánku. ”Zábava je zábavou pro návštěvníky. Pro muzikanty a technický tým je to pěkná dřina. Samotné hraní mne samozřejmě hodně baví. Když si ale zábavu zároveň i sami pořádáte, opravdu to není jednoduché,” říká úvodem jeden z matadorů zábavové scény na Karvinsku Bohdan Adamčík z bohumínské kapely Grog. Ta zde patří mezi jedny z mála kapel, které zábavy pořádají pravidelně již několik let. Fenomén zábav se chytil nejvíce na Jižní Moravě či na Plzeňsku. Na rozdíl od tamních kapel, které se svými kšefty dokáží někdy i uživit, to zdejší muzikanti rozhodně jednoduché nemají. ”Právě pro to je také největší opruz, když si vše musíte zařizovat sami. Mnohem lepší je být domluven přímo s majitelem podniku, který vše zařídí a kapela si jen přijede zahrát,” vzpomíná další muzikant Pavel Čempěl, který zdejší zábavy sjížděl několik let s kapelou Deputat. Muž poslal kapele talíř uzených korbačíků. Muzikanti mají za sebou první část ”šichty”. Naložit a vyložit aparát, zapojit se a nazvučit. A na místo již dorážejí ti nejdůležitější aktéři, fanoušci. Právě na nich pak nejvíce záleží, jak se zábava vydaří. A stejně jako u jiných druhů zábavy, i tady hraje svou nemalou roli uvolňovač alkohol. ”Hráli jsme i v Polsku a tam jdou lidi tancovat už při prvních tónech. Tady u nás většinou musíte čekat, než něco upijí a odváží se,” říká Čempěl, což potvrzuje i druhý z muzikantů. Jak ale muzikanti říkají, problémy s poněkud více unavenými fanoušky většinou příliš nebývají, nebo se dají zvládnout. Záleží na autoritě a umění jednat každého z muzikantů. ”Někdy se třeba stává, že někdo přijde a chce zpívat s námi. To jej pak beru do šatny a zkouším, jak mu zpěv jde. Většinou se ukáže, že dotyčný byl opravdu příliš odvážný třeba právě kvůli jisté opilosti a je klid,” říká Adamčík. A nejzajímavější zážitek? Muzikanti se shodují, že za ta léta jsou jich tisíce. Třeba striptýz několika mužů, kteří pak kapelníkovi poslali talíř plný korbáčiků a zbytek kapely utekl z pódia. ”Šlo asi o čtyři páry čtyřprocentně založených horníků. Pořádně se rozjeli, předváděli i striptýz a nakonec mi jeden z nich poslal talíř plný uzených korbáčiků a chtěl se seznámit. Pokecali jsme spolu, já mu vysvětlil, že jsem heterosexuál, kluci z kapely se pak vrátili, korbáčiky mi snědli a zábava jela dál,” říká Čempěl. Zároveň přiznává, že stále platí i jedno z dalších vžitých pravidel. Muzikanti většinou nemají problém seznámit se s dívkami. Vždyť i svou současnou partnerku poznal coby návštěvnici jedné z zábav. Podle zábavy plánují někteří fanoušci i dovolenou. Nejvíce navštěvovanou akcí na Karvinsku je Grogem pořádaná Srpnová noc v Bohumíně-Záblatí. Rekordní ročník 2001 měl návštěvnost tisíc lidí. Navíc je tady i přes výše popsané zavedena jistá tradice. ”No, již na plakátech jarního Grogfestu píšeme datum Srpnovky. Mnozí lidé si totiž podle ní plánují i dovolenou,” dává k dobru Adamčík. A při jeho vzpomínkách na nejsilnější zážitky se opět dostáváme k atmosféře a lidem. ”Třeba když jsme křtili cédéčko, sál byl úplně natřískaný a lidi sborově křičeli jméno naší kapely Grog,” vyznává se Adamčík. Je nad ránem, končí poslední tóny hitů nejznámějších světových rockových kapel i písní z vlastní tvorby souborů. Různě znavení fanoušci i fanynky se rozcházejí domů. Kapelu a jejich techniky čeká úklid a odvoz aparatury, pokud jsou sami pořadateli, zároveň i úklid sálu, či okolí zábavy. Je zhruba kolem šesté ráno a muzikanti a jejich tým mají za sebou více než šestnáctihodinovou šichtu. Výdělek vzhledem k celkovým nákladům na kapelu poměrně směšný. Pokud se ale zábava podařila, lidé přišli a bavili se, je tady další motor a chuť pokračovat dál i v kraji, kde klasické rockové tancovačky rozhodně nemají na růžích ustláno.

 

Thank You so much for fantastic brilliant CDs!!! We are glad and proud have exceptional chance touch Your creation. Splendid, staggering works! Incredibly bright powerful impression! Thank You for piece of Your hearts, contained in Your wonderful music. Much friendly love from Siberia.

 

Grogfest 2002 - Stálo to za to

Pěkně připravená hudební produkce s účastí několika skupin. Ti, kteří nepřišli, mohou jen litovat. Každý si vybral, co mu nejlépe vyhovovalo, a samozřejmě to nejlepší na konec. Vlastní koncert skupiny GROG, na kterém jsou znát nespočítané hodiny poctivé dřiny, které tuto skupinu přivedly k dokonalosti a ke spokojenosti posluchačů.

 

Sólo Lucie z Grogu

Původně přišla do regionálně poměrně známé melodicky rockové kapely Grog na inzerát jako sboristka. Pak se ukázalo, že Lucie Roubíčková dokáže být daleko větším přínosem. Začala psát vlastní písničky, přibrala také hru na klávesy a právě nyní jí vychází první maxisingl Nezvěstná, kde s Grogem zpívá svůj materiál. Žádnou velkou změnu to ale pro fungování kapely neznamená a ani fanoušci se nemusí bát, že by se z Grogu stala jen doprovodná kapela pro nadějnou sólistku. Jak říká sama Lucie, vydání její sólovky je jen naprosto přirozeným vývojem. “Už dlouho na koncertech zpívám vlastní i převzaté věci. Kluci mi také dali prostor na předchozím CD Maso z telat, kde mám dvě skladby, no a později jsme si řekli, že ty moje písničky zkusíme vydat zvlášť,” říká Lucie, která už to zkoušela i sama bez kapely, když v létě pravidelně zpívala na akcích Radia Čas. V psaní svého materiálu ovšem nejede úplně sama, ale dělí se o něj spolu s kytaristou Martinem Sitkem. “Hudebně jsme naladěni na stejnou vlnu, takže se vzájemně dobře doplňujeme,” říká Lucie s tím, že obdobně autorský tým spolupracuje i na textech. O jejich anglické verze se pak již stará sama zpěvačka. “Na desce ale budou všechny v češtině. O čem jsou? Jsou odrazem mých vnitřních nálad a prožitků, ale žádný sentiment. Spíše takové “máš cos chtěl”,” vysvětluje Lucie. Deska obsahuje celkem pět věcí, které by se hudebně daly zařadit do škatulky melodický rock. Kapela by ji ráda představila nejen na koncertech, ale i některým nahrávacím společnostem a rádiím. “Kromě tohoto projektu kapela samozřejmě funguje dál v klasické sestavě v čele s frontmanem Daliborem Halamíčkem,” podotýká Lucie. A jak si vlastně pohledná a křehká zpěvačka za celkem tři roky svého působení v Grogu dokáže se samými chlapy poradit? “Víš, že ani nevím? My tohle neřešíme. Všichni máme v kapele svoji pozici a každý má na starost něco jiného,” komentuje Lucie jistě ne nezajímavé téma. “Jinak, co se týče osobních vztahů, nejsme už žádní puberťáci a každý navíc máme svoje rodiny. Snažíme se dělat muziku, která nás baví a prostě u toho mezi sebou dobře vycházíme,” dodává Lucie k osobním vztahům s tím, že jediným tématem, při kterém se kapela dokáže pohádat, je právě muzika.

 

Co hrajete za styl a kdy a kde kapela Grog vznikla?

Hrajeme rock a naše kapela vznikla v roce1994 v Bohumíně.

Máte natočeno nějaké demo, případně album?

V roce 1997 jsme vydali album “Vlezte mi na záda” a v roce 1999 “Maso z telat”.

Kde je možné najít další informace o kapele?

Na internetové adrese http://grog.ind.cz

Jaká je vaše současná sestava?

Dalibor Panther Halamíček, zpěv; Lucie Roubíčková, zpěv; Martin Sitek, kytary, zpěv; Roman Polaczek, kytary, zpěv; Bohdan Adamčík, basová kytara; Roman Malvin Horníček, bicí.

Jak vypadá vaše zkušebna, jakou máte aparaturu a jak často zkoušíte?

Naše zkušebna je pěkná a slunná a aparatura hlasitá a těžká. Zkoušíme tak dvakrát týdně.

Co pro vás znamená sláva a popularita?

Už nás nudí.

Co říkají na vaše hraní rodiče?

Jak kteří. Rodiče našich fanynek a fanoušků jsou určitě nadšeni.

Co děláte pro svou propagaci?

Vytahujeme pera a podepisujeme se.

Co je váš zatím největší úspěch?

To, že jsme ještě neohluchli.

Co uděláte, když vám pořadatel nebude chtít vyplatit honorář za vystoupení?

Kapelník s ním výši honoráře propije.

Před kterou ze známějších skupin byste chtěli hrát jako předkapela?

Bon Jovi a AC/DC.

Kolik dáváte ročně peněz do hraní?

Všechny peníze, které se nám podaří zatajit před našimi partnerkami.

Jak vypadá a jaké lidské a muzikantské vlastnosti má podle vás "blbec muzikant"?

Nečte Muzikus.

 

Kapela měsíce: Grog ...očekávají čtyři platinové desky

Docela obdivuji tuto severomoravskou partu. Že se v tomto regionu bigbítovým tancovačkám v poslední době moc nedaří, je známá věc. Měl jsem totiž párkrát tu možnost točit v Ostravě nějakou tu desku a vím, jaký byl problém jít se po náročném natáčení rozptýlit někam v okolí na nějakou kapelu. Žádné tam nehrály, nebo když ano, nikdo nevěděl kde. Proto jsem před nedávnem docela uvítal dopis od kapely Grog, která mě informovala, že jako jediná v širokém okolí Ostravy hraje tancovačky. Ba co víc, vydala svoji vlastní desku. (Mimochodem velmi dobrou desku.) Pro Ostravsko, kde se bigbítu v minulosti velmi dařilo, to je velká naděje do budoucna. Je to, jako byste na Sahaře najednou narazili na jediný strom. Ale aby přežil, je potřeba, aby byl součástí oázy. Věřím, že takových stromů se brzy najde víc a že tedy nezhynou nedostatkem vláhy. O tom, jaké to je hrát v regionu, kde se příliš bigbítu nedaří, ale nejen o tom, jsem si povídal se členy této vynikající kapely.

Řekněte nám něco o kapele, jak by jste charakterizovali styl Vaší hudby, kde hrajete atd.

Bohdan: Já to vezmu z kraje tak suše faktograficky. Skupina Grog byla založena na jaře v roce 1994. Tehdy byli členy Martin Sitek (dále jen Síťa) – kytara a zpěv, Roman Polaczek (dále jen Polda) – kytara a zpěv, Bohdan Adamčík – basová kytara, Martin Valuštík – bicí a jeho brácha Honza Valuštík – zvuk. Na podzim v roce 1995 přichází Dalibor “Panther” Halamíček – sólový zpěv a Martina Valuštíka střídá Roman “Malvin” Horníček – bicí. Na jaře 1999 přichází sboristka a zpěvačka Lucie Roubíčková. Honzu za mixem vystřídal v létě 1998 Ivan “Váňa” Cihlář. Co se týče hraní, předskakovali jsme třeba před Citronem. Z mediálních úspěchů je to vítězství v rozhlasové soutěži ČRo Ostrava “Ruleta”, dále vítězství v celostátní soutěži Radiožurnálu “Hledáme hvězdy” se skladbou Na křídlech pegasů, která později vychází na kompilaci Mezinárodní fonografické federace Radiohity 97. Naše skladby byly vysílány v povícero rozhlasových pořadech, nejznámější je asi Noční proud na Radiožurnálu, kde jsme byli kapelou měsíce července 1997. Před Vánoci 1997 vydáváme demo Vlezte mi na záda na CD a MC a před Vánoci 1999 vychází první deska Maso z telat. Objevujeme se v bohumínské kabelovce a následně v rámci výměnných pořadů kabelových televizí i v jiných městech. V anketě Český slavík ´99 jsme se umístili na 69.místě. Styl, který hrajeme se dá pojmenovat jednoduše “klasický” bigbít. Na zábavách hrajeme vlastní věci pomíchané s převzatými peckami. Sem tam se podaří i nějaký festival, ale těch je poskrovnu a je to čím dál horší. V Grogu je členy kapely i zvukař a ještě nezapomenu na dva supertechniky Pavla “Tuleně” Luňáčka a Jirku Lžičaře.

Kde hráli současní členové před tím, než vstoupili do kapely Grog?

Bohdan: Capitol. Síťa: Radiátor. Roman: Capitol. Malvin: Verpa, Capitol, Drank Tank. Panther: Bylo toho hodně. Ze známějších Metan, Panther. Lucka: Dřív jsem to zkoušela různě po barech, i v zahraničí. Ale mým snem vždycky bylo hrát rock. Konečně se mi ten sen splnil. Je to super, že jsem našla kapelu, která je přesně moje "krevní skupina". Váňa: RVHP na basu a zvučil jsem třeba ostravskou Marxovu tchýni.

Jak vypadá současný bigbít v regionu, kde v současné době hrajete? Jaké jsou návštěvnosti?

Bohdan: Hrajeme na Ostravsku, když se podíváš na mapy nezaměstnanosti, tak je to vedle severních Čech ta nejčernější oblast. Hrajeme někde po třech, čtyřech letech a před kšeftem vzpomínáme, že tu tehdy bylo průměrně 400 lidí. Pořadatel nám před začátkem říká, že nikde nic není, všichni přijdou sem. A nakonec tam je 250 lidí a pořadatel jásá, jaký to nebyl super kšeft, že minulý týden na jinou kapelu bylo 160 někde ve vedlejší dědině. Druhá věc je výše vstupného. Tady se hraje za 40 Kč a to na pokrytí nákladů moc nestačí, ale lidi prý víc nemají. Nechci tu skuhrat, na našem nejlepším kšeftu, tradiční Srpnové noci v Bohumíně Záblatí, jsme loni měli 850 lidí. ale to je jeden dlouholetý kšeft. Tady by se dalo i polemizovat s Pepou Holomáčem a jeho úvodníkem v jednom z minulých čísel Bigbítu. Nehrajeme proti konkurenci, hrajeme sami a lidi stejně nepřijdou a můžeme zahrát sebelíp a vylepit milión plakátů. Lidi tu nechodí ani na diskotéky, které jsou za dvacku. Lucka: Myslím, že situace je churavá nejen v našem regionu, ale celorepublikově. I když někde víc, někde míň. Zlepšit by ji pomohla snad větší prezentace rockové hudby v médiích, nevím. Jen pořád věřím, že snad všichni správní rockeři ještě nevymřeli a že jim to rádiové "duc-duc" už taky pořádně leze krkem. Jenom možná už vyrostli a nemají tolik času a energie vyvolávat do různých televizních a rádiových hitparád, tak jako teenageři. Malvin humorista: V současné situaci nám na Ostravsku návštěvnost stoupá, a tak bych především viděl problém v tom, jak zvýšit kapacity sálů. Síťa: I když návstěvnost už není taková, jaká byla dříve, krásná děvčata stále chodí, takže už jenom kvůli tomu stojí za to hrát. Polda: Je to tu až na Srpnovku mrtvá oblast, snažíme se jezdit i trochu jinam.

Co si myslíte, že by zlepšilo situaci, která v tomto regionu panuje?

Síťa: Pokud lidi nebudou chodit na to málo kulturních akcí, které tady ještě jsou, může se stát, ze za chvíli nebudou mít vůbec kam chodit. Je nutné si uvědomit, ze živá muzika je živá muzika a není nad kontakt s publikem /někdy až příliš těsný kontakt s něžnější částí publika/. Bohdan: Síťo, otázka nebyla o tvých výletech do publika, ale o zlepšení situace v regionu. Nevím, nebudu tu popisovat ekonomickou situaci, ale je třeba říct, že po revoluci jsme tu křísili zábavy jako totální mrtvolu. Není tu tradice jako třeba na jižní Moravě. Takže my jsme ti zakladatelé tradice, jednou budeme mít v nějakém sále, třeba v Sokolovně v Záblatí pamětní desku jako průkopníci zábav, a teprve ti, co přijdou po nás to pořádně rozjedou. Polda: Určitě by bylo dobré, aby tady hrála každý týden nějaká kapela a aby si na živou muziku zvykli i ti dnešní -náctiletí. Ne, že bychom toužili po konkurenci, ale jde spíše o tu tradici a zvyk, aby lidi byli naučení nebo aby to měli přímo v krvi, že v sobotu vyrazí na živou muziku. V okrese Karviná je přes 350.000 lidí a po rozpadu Paragonu jsme tu jedinou kapelou, která dělá zábavy. Není to bída? Děláme konkurenci sami sobě, grogovské plakáty přelepujeme grogovskýma až si to už lidi docela pletou.  

Jaké máte ambice v českém hudebním průmyslu?

Lucka: Nechci mluvit za nás za všechny. Ráda bych s touhle kapelou vydržela co nejdéle a tím pádem po hudební stránce chci dojít až kam to půjde. Dělat nové a nové věci a nevzdávat to. Určitě se časem najde více lidí, kterým naše hudba něco řekne.     Polda: Minimálně platinovou desku.Malvin: Dvě platinové desky. Panther: Tři platinové desky. Síťa: Čtyři platinové desky. Bohdan: Všechno dohromady a ještě tu pamětní desku v Sokolovně. Síťa: Trochu vážněji: Tlačit to až tam, kam to půjde /kam dovolí naše finanční situace/. Obsadit všechny rozhlasové stanice a kanály /samozřejmě hudební televizní kanály/.

Vaše 69. místo v anketě Český slavík je určitě velkým úspěchem pro neznámou kapelu. Co tak ale třeba pokusit se o první padesátku?

Polda: Nejsme neznámá kapela, o čemž svědčí 69.místo. Síťa: To samozřejmě záleží POUZE na posluchačích a našich fanoušcích. Určitě by nám tím udělali obrovskou radost. Takže je to pouze na Vás bigbíťáci. Zkusíme tu první padesátku? Bohdan: 69.místo potěší.

Co si myslíte, že je zapotřebí, aby se Vám postup podařil?

Bohdan: Já bych to tak neviděl, že musíme něco dělat. Stačí, když pošlou hlasy ti, co je poslali, a když bude hlasovat zase o 90.000 lidí méně než loni, tak budeme ve třicítce.

V minulosti prolétla tiskem zpráva, že se Vašemu bubeníkovi stala velmi vážná nehoda. O co šlo a jak to všechno dopadlo?

Malvin: ..... Bohdan: Ne, já to řeknu. Kdyby o tom měl mluvit Malvin, tak ten článek není o ničem jiném. Malvin měl dvě autonehody, vždy jako spolujezdec, zcela nevinně a dneska má umělý kyčelní kloub. Celkem šest operací, jednu dobu hrál i o berlích. Někde jsme přijeli prvně a pořadatelé chtěli, “ať ten o berlích, co s námi přijel, zaplatí vstupné”. Malvin jim to potom ukázal. Při páté operaci jim Malvin exnul a museli ho nahodit elektrodami. Teda to nikdo neví, jestli elektrodami nebo ručně, ví se jenom, že exnul a že ho křísili. Já jsem to podal v hospodě jako první a přijal jsem za svou verzi s elektrodami. Takže asi tak. Jinak sranda to asi vůbec nebyla, někteří pacienti mají v nemocnicích rentgenové snímky. Malvin má u doktora zdařilé asi dvacet cm tlusté fotoalbum pánve a kyčle. To se hned tak nevidí. Polda: Všechno dobře dopadlo – Malvin už zase pije. Síťa: Malvin to dělal, aby nemusel nosit aparát.

V nedávné době jste vydali album Maso z telat, jak vznikalo a kde jste jej točili?

Bohdan: Ve studiu ČRo Ostrava v listopadu a prosinci 1999. Hudebním režisérem byl pan Pospíšil, zvukařem pan Výrek a smíchal nám to bývalý zvukař Honza Valuštík. Album vznikalo těžce, je na něm 15 věcí a měli jsme toho dost. Ani ne ze studia, tam jsme byli po x-té, ale z toho kolem vydání desky. Tohle jsme dělali prvně a tak se sbíraly zkušenosti za pochodu. Jinak to vznikalo, myslím autorsky, v hitmakerově (Síťově) hlavě (prý geniální) a další přidali pár zářezů na pažbu. Jinak po měsíci ve studiu jsme toho měli všichni docela plné zuby. 5.listopadu jsme šli do studia a 10. prosince byla deska na pultech. Příště to udělám trochu ve volnějším tempu.  

Co Vás vedlo k takovému názvu? Je snad někdo z Vás povoláním řezník?

Malvin: Řezník není nikdo. Ale pojali jsme to jako doplňkovou stravu pro vegetariány. Když nemůžou maso fyzicky, tak alespoň jako duševní stravu. Síťa: Vyučený řezník v kapele není, ale Malvin do toho mlátí jako řezník.  

Jak se album prodává a kde si ji, kromě Bigbít shopu, můžou Vaši příznivci koupit?

Bohdan: Prodává se podle realistických očekávání. Je hodně lepší než nultá deska Vlezte mi na záda (že máme dobré názvy?), ale ta platina bude asi až z další desky. Koupit se dá na Ostravsku v prodejnách a jinak Bigbít shop.

Vím, že často kapela vydá desku a již přemýšlí o té další. Jak je to s Vámi, máte již materiál na nové album?

Bohdan: Hlavně se starám o prachy a sponzory, to bych považoval jako základní materiál. Potom už je hej.

Mít mezi sebou v kolektivu ženu, podotýkám pěknou ženu, je jistě velmi příjemná věc. Nicméně se mezi rockery traduje, že ženská je pro kapelu pohroma. Jak to je ve Vašem případě? Nemá její manžel nebo druh obavy ji pouštět s Vámi na zábavy?

Lucka: Přesně vím, co se říká, že ženská do kapely nepatří. Proto se taky snažím vyhýbat jakýmkoliv "ženským" manýrám. Od malička jsem si spíše rozuměla s klukama, a myslím, že v kapele nemáme problémy. Kluci mě jako ženskou ani neberou - žádné úlevy, žádné poklony - aparát tahají všichni. Od začátku mě brali jako rovnocenného člena kapely a já si nemůžu stěžovat. Co se týká mého manžela, tak myslím, že jsem našla toho nejlepšího na světě. S klukama vychází dobře, je tolerantní a i v muzice je mi spíš oporou. Má totiž stejný hudební vkus a to je moje výhra! Bohdan: Ženská do kapely opravdu nepatří, Lucka je totiž chlap. A jak to je s Vašimi manželkami a družkami, co ony na to říkají? Polda: Jsou “nadšené”. Malvin: Ze začátku bych to nadšením nenazval, ale dneska je všechno OK.

Doneslo se k nám, že chystáte natáčení nového videoklipu. Kde se bude točit a na jakou písničku to bude?

Síťa: Kdo to donesl? Bohdan: Bude to na skladbu Roky jdou, kus klipu už je natočený, chybí jen pár záběrů ze scénáře a pak stříhat. Točíme u TV Marko z Bohumína, vynikající spolupráce, musím podotknout. Vidět Roky jdou v televizi bude možno cca v září. Malvin: Klipu přikládám velký význam. Zatím se nám nepodařilo oslnit celoplošná média a tak to snad proleze kabelem. Bohdan: Klip k posluchačům dorazí nejdřív v rámci výměnné sítě kabelových televizí, zvolili jsme trochu netradiční cestu, ale bude úspěšnější než nějaké hitpárady ze sobotních dopolední. Myslíte, že se svým klipem prorazíte? Síťa: Záleží na tom, co máme “prorazit”. Bohdan: Ty jsi starý chlívák. Být to v televizi, tak byste, milí čtenáři, viděli na co Síťa myslí. Určitě prorazíme. Ty platinové a pamětní desky nepřijdou jenom tak.

 

Život mu vrátily elektrošoky

Bubeník rockové skupiny Grog Roman Horníček (30) z Bohumína na Karvinsku přežil dvě vážné dopravní nehody. Šestkrát ležel na operačním sále, nyní má v noze umělý kloub. Přesto na hraní nikdy nerezignoval a v těchto dnech vydává s kapelou nové cédéčko.


Poprvé se bubeník přezdívaný “Malvin” znovu narodil v roce 1990. Coby lapiduch civilní služby usedl na “sedadlo smrti” při výjezdu sanitky. Z tragické nehody, která přišla krátce nato, vyvázl se zlomeninou stehenní kosti, pánve a krčku kyčelního kloubu. Po nutné rekonvalescenci začal znovu hrát, i když k bicím musel chodit o berlích. Osud mu ale nepřál, o čtyři roky později boural znovu. Zase seděl ve škodovce vedle řidiče a opět přišel málem o nohy. Malvin musel absolvovat šest operací a při jedné došlo dokonce k zástavě srdce. Do života jej vrátily až elektrické šoky. Nyní už pět let hraje s formací Grog, která si k Vánocům nadělila novou desku s kontroverzním názvem “Maso z telat”. Malvin na ní odvedl skvělý výkon na dva “šlapáky” (velké bubny), i když má v noze železný kloub. “Kapela začne koncertovat na jaře, ale ještě v prosinci vyrážíme do Prahy na konkurs pořadu Rozjezdy pro hvězdy,” řekl Blesku Bohdan Adamčík, vedoucí skupiny, která již má na kontě vítězství v celostátní rozhlasové soutěži.

 

Prosadí se rockeři z provincie?

Rocková skupina Grog vydává po téměř šesti letech své existence druhé cédéčko s provokujícím názvem “Maso z telat”, které ve svých trendech volně navazuje na nejlepší opusy z “nulté desky” kapely s názvem “Vlezte mi na záda”. Skladby vítězily v celostátních rozhlasových soutěžích. Bohdana Adamčíka, basového kytaristu a mluvčího Grogu jsem v této souvislosti malinko vyzpovídal.


Jak byste charakterizoval vaše nejnovější cédéčko?

Myslím si, že album “Maso z telat” je poměrně pestřejší, dospělejší. Zpíváme o lásce, mezilidských vztazích, ale samotné slovo láska v písničkách téměř nikdy nepadne. Příkladem je “Čas je hráč”, v němž zpíváme o “prázdných hlavách, které se stále drží nad vodou”. Čili klademe i větší důraz na texty. Natočili jsme melodické skladby, ale i tvrdší rock, který by měl vyhovovat širšímu okruhu posluchačů.

Můžete čtenářům blíže představit vaši kapelu?

Tvoří ji šest členů, z nichž téměř každý má svou další profesi. Roman Horníček hraje na bicí, Dalibor Halamíček zpívá spolu s Lucií Roubíčkovou, kterou jsme objevili pomocí inzerátu. Nějaký čas žila v USA, kde nasbírala jisté zkušenosti ze showbusinessu. Martin Sitek hraje na kytaru, stejně jako Roman Polaczek, a já mám na starosti basovou kytaru.

Pokud vím, CD vzniklo ve studiu Českého rozhlasu Ostrava....

Natáčeli jsme ho zhruba tři týdny v listopadu za pomoci renomovaného hudebního režiséra Jiřího Pospíšila, který výraznou měrou pomohl dotvořit celkový zvuk i výraz kapely, protože už nás zná dlouho. “Maso z telat” se objeví v obchodech už zítra, také díky řadě sponzorů a pomoci lidí z Bohumína. Opravdu, děkujeme!

V okamžiku , kdy se narodí jedno “hudební dítě”, druhé je už určitě v plánu...Platí to i u vás?

S dalším albem bychom chtěli obšťastnit naše příznivce v příštím roce na podzim. V současné době připravujeme ucelený koncertní program, s nímž bychom se chtěli prezentovat především na severní Moravě i ve Slezsku ve větších, ale i menších městech a obcích. V dnešní době tržní ekonomiky, kdy musíme počítat doslova každou korunu, jsme moc vděčni, že máme zázemí lidí, kteří zůstávají sice v pozadí, ale bez nichž by určitě nové kompakty nevznikaly. Patří k nim zvukaři, “bedňáci”- Ivan Cihlář, Pavel Luňáček, Jirka Lžičař, Jan Valuštík a další.

 

Grog “vaří” klasický hardrock

Rychvaldská skupina Grog vznikla na jaře 1994 ze členů bývalých místních kapel. Klíčovým momentem v činnosti Grogu se pak stává podzim následujícího roku, kdy se objevují posily v podobě zpěváka Dalibora Halamíčka a bubeníka Romana Horníčka. Od té doby se skupina v nezměněné sestavě prezentuje s klasickým rockovým repertoárem na bigbítových tancovačkách po severní Moravě. Loňský rok byl pro Grog velmi úspěšný na rozhlasových vlnách především díky vítězství v rockové Ruletě Českého rozhlasu Ostrava. “Skladba s úderným názvem Vlezte mi na záda! se držela v žebříčku šest měsíců,” poznamenává baskytarista Bohdan Adamčík. V letošním roce se skupina zablýskla i na celorepublikové rozhlasové stanici Radiožurnál, kde si Grog vybojoval první místo v soutěži “Hledáme hvězdy”. Dále následovalo měsíční učinkování v červencovém Nočním proudu Českého rozhlasu, vítězná skladba Na křídlech Pegasů byla vydána na oficiální kompilaci Radiohity červenec-srpen 1997. Všechny tyto úspěchy měly být podle původního plánu podpořeny vydáním debutové desky, zdravotní stav bubeníka však zapříčinil odložení nahrávání na příští rok. “Malvinovi, který má za sebou dvě těžké havárie, byl v lednu voperován umělý kyčelní kloub. Jsme vlastně vůbec rádi, že s námi stále hraje, někdo jiný by to už dávno vzdal,” děkuje Bohdan Adamčík bubeníkovi za jeho vytrvalost, které bude velmi zapotřebí pro všechny členy kapely, aby došlo ke splnění jejich plánů do budoucna. “Hlavně chceme vydat již zmiňovanou desku a najít manažera, který by se staral o to, abychom mohli hodně hrát na festivalech i na vlastních koncertech,” uvádí konkrétní cíle bubeník Roman Horníček, který prozradil velmi zajímavou skutečnost. Loni v listopadu oslovil Grog jednoho z dealerů mobilních telefonů Paegas s nabídkou na reklamní využití vlastní skladby Na křídlech pegasů. Před nedávnem se objevily po republice plakáty, které zvaly na koncertní turné Janka Ledeckého s názvem Na křídlech Pegasů. “Co k tomu říci? No comment!” suše se vyjadřují k celé záležitosti shodným hlasem bubeník i baskytarista.